Špílmachr v rukavicích Ondřej Kolář
Brankářské řemeslo povyšuje do jiné dimenze. Našly by se dlouhé pasáže, kdy Ondřej Kolář připomíná gólmana snad jen tím, že má rukavice a na sobě odlišný dres. Jinak pobíhá daleko za šestnáctkou, posílá křížné pasy, nabízí se do kombinace. A jakoby mimochodem sbírá nuly. Spoustu nul! Dokonce nejvíc v historii! Víc než Stejskal, Vencel, Kekéti nebo Čech. A to ještě dva zápasy nechytal.
Kolář = Slavia.
Kolář = čistá práce.
Sám tuší, že jednou se mu riskantní hra vymstí, ale až se to stane, stejně svůj styl nezmění. Nedělní chvála od trenéra Jindřicha Trpišovského mu jen pomáhá: „Hráči jako Ondra jsou pro mě nejlepší. Vynikají ve všech směrech. Máme v podstatě gólmana, jehož výkon můžeme rozdělovat na defenzivní a ofenzivní část, což mužstvu dodává sebevědomí.“
Přírodní úkaz Tomáš Souček
Už loni na jaře cítil, že ligu přerůstá. „Kdy jindy odejít, když ne teď?“ ptal se. Nakonec vydržel ve Slavii až do zimy a litovat nemusel: za podzim stihl osm gólů a tři přihrávky, obouchal se v Lize mistrů a počkal si na vytouženou nabídku z anglického West Hamu.
Liga tak ztratila přírodní úkaz přezdívaný Suk: vzorňáka a poctivce, který se z neohrabaného kolohnáta vypracoval na Fotbalistu roku 2019. Když West Ham pomůže udržet, zůstane natrvalo. Když ne? Třeba se bude v létě zase hlásit ve Slavii, odkud zatím jen hostuje.
Slovenská střela Adrián Guľa
Deset zápasů, devět výher, jedna remíza. Luxusní šestnáctibodový náskok Slavie se během jara smrsknul na šest a nový plzeňský trenér tuší, že pořád je o co hrát. Viktoria zjistila, že nutně potřebuje změnu, neboť pouto s Pavlem Vrbou přestalo být účinné.
Díky Guľovi mužstvo chytilo druhý dech. Zítra si na Spartě zahraje semifinále poháru, o víkendu rozjede stíhačku za titulem. I kdyby se nakonec ani jedno nepovedlo, tah se slovenským koučem byl správný.
Velký šéf Dušan Svoboda
Můžete mu leccos vyčítat. Třeba střet zájmů. Patří totiž mezi nejvyšší muže Sparty a zároveň šéfuje Ligové asociaci, která soutěž řídí.
Ano, Dušan Svoboda patří mezi kritizované, ale během pandemie vybojoval téměř nevybojovatelné. Česká liga se restartovala už 23. května, jako jedna z prvních na celém světě. Pravda, pořád existuje riziko, že se nedohraje (v týdnu proběhnou ve všech klubech další plošné testy na koronavirus), ale Svoboda každopádně získal plusové body.
Sparťanská záhada Guélor Kanga
Možná jste si ho také zafixovali jako podivína a potížistu, který neplní pokyny, provokuje a chová se jako nabob. Ale je záložník z Gabonu opravdu takový?
Současná sezona ukazuje opak, z jeho vysvědčení září krásné známky. Pochvalu zaslouží za dvanáct gólů, které by teď stačily na korunu pro krále střelců. Pět jich sice dal z penalt, ale dalších pět pro spoluhráče připravil.
Taky se zklidnil: za sezonu dostal jen pět žlutých karet, nehádá se, nedělá problémy a často Spartu pomáhá zachraňovat, naposledy v neděli na Slovácku. Jenže chce lepší smlouvu a Sparta mu v devětadvaceti letech podmínky vylepšovat nehodlá. Proto bude v létě zřejmě k mání zdarma.
Malej, ale šikovnej Pavel Bucha
Nejproduktivnější hráč ligy: 10 gólů, 8 asistencí. Pavel Bucha, velký obdivovatel Pavla Nedvěda, klame tělem. Je to tichý mládenec z Nelahozevse, většinou sedává v rohu a při cestách na zápasy si čte knížky, ale když se ve Slavii přestal cítit dobře, dupnul si: „Novou smlouvou neprodloužím!“
Slávisti ho považují za zrádce, zatímco Bucha exceluje jinde. Na podzim na hostování v Boleslavi, na jaře v Plzni, které patří. Kdo ví, jestli se nerýsuje cesta do reprezentace.
Kulomet Nikolaj Komličenko
Kdyby zůstal, těžko by ho někdo zastavil. Jeho kulomet se nezasekává, pálí nepřetržitě a přesně. Na podzim ruský tank z Mladé Boleslavi pokračoval tam, kde loni v létě přestal: po rekordní minulé sezoně, během které se i s nadstavbou trefil devětadvacetkrát, se před zimní pauzou zastavil na deseti brankách v patnácti zápasech - plus přidal pět asistencí.
Kdekdo se divil, že v Boleslavi vydržel tak dlouho, zvlášť když ho domů vytrvale lákaly bohaté ruské kluby. Nakonec čahoun s věčně kyselým výrazem přece jen kývl Dynamu Moskva, a liga tak přišla o dva elitní kanonýry: do Belgie totiž současně zmizel Michael Krmenčík, rovněž autor deseti tref.
Veterán Jaroslav Drobný
Ročník narození 1979. Jihočeský patriot. Brankář s mimořádným renomé a nekompromisním názorem. Na konci loňského léta vyslyšel přání kamarádů, se kterými kdysi hrával ligu, a vrátil se do Budějovic pomáhat brankářům. Nakonec v nouzi sám oblékl rukavice a Dynamo začalo šlapat. Dokonce do poslední chvíle bojovalo o elitní skupinu.
Mazák Drobný vynikal, vychytal sedmkrát čisté konto. V neděli se ale zranil, a kdo ví, jestli to v Opavě nebyl jeho poslední zápas kariéry.
Fotbalový Dušín Luděk Klusáček
Už to bude skoro dvacet let, co prohlásil: „Český fotbal je plný korupce a vydírání.“ Tehdy coby manažer Bohemians musel svá tvrzení vysvětlovat u disciplinární komise, později ho šéf asociace Ivan Hašek označil za fotbalového Mirka Dušína a vzal si ho jako asistenta k reprezentaci.
A dnes? Klusáček je mužem, kterému Bohemians vděčí za senzační jarní jízdu. Z lavičky šéfuje týmu, který po zimní pauze dokázal porazit suverénní Slavii a v posledních sedmi zápasech šestkrát zvítězil. „Nic mi tu nechybí,“ potěšil fanoušky, když na začátku června o rok prodloužil smlouvu.
Debutant z kanceláře Jiří Váňa
Na první dobrou si řeknete, že to jméno je mezi ostatními omylem. Kdo? Váňa? Jiný Váňa než slavný žokej? Tenhle se jmenuje Jiří a jeho příběh si pozornost zaslouží, protože ukazuje, že i do světa drsného byznysu občas ještě proklouzne trocha poetiky.
V červenci se třicetiletý stoper zjevil v základní sestavě Jablonce při utkání na Spartě, přitom se pohyboval mezi třetí ligou a divizí a živil se jako projektant.
Kouč Rada po něm v nouzi sáhl do béčka a Váňa musel v práci poprosit šéfa: „Dáte mi dovolenou, abych si mohl jít na Letné kopnout ligu?“
Při porážce 0:2 odehrál 90 minut, načež se znovu přesunul do rezervy.
