"Ale aspoň jsem ve Frankfurtu n. Mohanem před necelými třemi lety udělal zkoušky potřebné k licenci hráčského agenta. Takže ve fotbale působím, i když jinak než táta."
Když pětadvacetinásobný reprezentant Stanislav Levý ve třiceti zamířil z Bohemians na angažmá do berlínského mužstva Blau-Weiss a poté dalších německých týmů, vzal s sebou pochopitelně rodinu. Syn Jan tak stačil dokončit první tři třídy na základní škole v Praze, ale od čtvrté už chodil do německé školy v Berlíně.
Následovalo německé gymnázium i sportovní vysoká škola, na níž vystudoval sportovní management.
"Přestože táta v Německu hrál a později i trénoval, mě to na hřiště netáhlo. Dělal jsem sice skoro všechny sporty, ale spíš jen pro zábavu. A fotbal? Maximálně tak zakopat si s kamarádama někde na plácku. Maminka stejně říkávala, že jeden fotbalista v rodině úplně stačí. Já jako kluk spíš hodně četl, všechno, vyhraněný žánr jsem neměl," říká sympatický mladý muž Jan Levý.
Zatímco rodiče a o dva roky mladší sestra Blanka se do Česka vrátili před třemi lety, Jan ještě musel dokončovat vysokoškolská studia v Göttingenu. Promoval loni a pak už zamířil také domů, do Úžic. Do obce v sousedství teplické dálnice, kde on i jeho táta vyrůstali. Pětadvacet kilometrů od centra Prahy.
"To víte, doma je doma," říká výmluvně.
Licenci hráčského agenta získal při studiích
"Na té sportovní vysoké mi to všechno přišlo takové hodně všeobecné. Tak jsem si říkal, že bych se měl přece jen na něco víc specializovat. Sportovní management sice k zahození není, ale práce hráčského agenta mi přišla hodně zajímavá."
Musel si tedy sehnat podklady, nejrůznější příručky, normy a podobně.
"Žádné oficiální učebnice v tomhle směru neexistují. Musíte si prostě pomoci sám, poradit se se zkušenějšími a tak. Poctivě jsem se tři měsíce učil, pak jsem se na Německém fotbalovém svazu přihlásil na zkoušky a koncem roku 2004 jsem licenci hned napoprvé dostal. Přičemž svazové statistiky uvádějí, že u prvních zkoušek osmdesát procent uchazečů o licenci neprojde."
Když si tenkrát manažerské osvědčení ze svazového sídla odnášel, byl ve třiadvaceti jedním z nejmladších hráčských agentů na světě!
Kontakty a známí jsou nutností
Pouze licence ale zdaleka nestačí. Bez otcovy pomoci by v téhle branži prorazil jen stěží.
"Všechno je to o známých a o kontaktech. Já měl štěstí, že táta se ve fotbale pohyboval a pořád pohybuje. Takže když trénoval Žižkov, dal jsem se s jeho pomocí dohromady se slovenským zadákem Marošem Klimplem, který tehdy za Viktorku kopal," líčí Jan Levý.
Manažerskou smlouvu s ním uzavřel začátkem roku 2005, asistoval u jeho přestupu do Ostravy a dnes už se slovenský reprezentant Klimpl připravuje s dánským prvoligovým Midtjyllandem na čtvrteční úvodní zápas prvního předkola Poháru UEFA v islandském Keflavíku.
"Málokdo si dokáže představit, co hodin, dnů a týdnů práce se za takovým přestupem skrývá," říká agent Levý.
"Když byl táta s Plzní před časem na soustředění v Turecku, byl jsem se tam pochopitelně podívat. A sportovní ředitel z Midtjyllandu se tam zrovna rozhlížel po nějakém šikovném stoperovi."
Slovo dalo slovo a mladý Levý se zmínil o Klimplovi.
"Poslal jsem do dánského klubu několik DVD s Klimplovými zápasy. A se zástupci Midtjyllandu jsem pak skoro celé letošní jaro jezdil po ligových zápasech Ostravy, aby si Klimpla pořádně prohlédli," vysvětluje Levý.
Nakonec to skončilo úspěšným Klimplovým přestupem, což je zatím pro Jana Levého nejvydařenější transakce.
Dalším známějším jménem na Levého klientském seznamu je slovenský útočník Marian Dirnbach. I ten se upsal manažerovi s německou licencí v době, kdy hrál na Žižkově.
"Později přestoupil do bratislavského Interu a teď hraje za lotyšský tým Skonto Riga, také účastníka předkola Poháru UEFA," dodává Levý.
Sází hlavně na péči o mladé hráče
"Zastupuju ale hlavně mladé fotbalisty, vesměs reprezentanty do osmnácti let. Snažím se věnovat jim veškerou možnou péči, protože taková starost se vyplatí."
Levý má v péči například čáslavského odchovance, sedmnáctiletého Jakuba Süssera, stříbrného z mistrovství Evropy hráčů do 17 let, dále reprezentanta do 18 let Jana Lecjakse z Plzně, přestože je mu teprve šestnáct.
Slibnou kariéru má před sebou také dvaadvacetiletý Michal Pávek z Bohemians 1905. Tenhle někdejší sparťan se podílel na postupu "klokanů" do první ligy.
Podle Levého je dobré, když se agent o svého hráče stará od jeho dorosteneckého věku.
"Manažer takového fotbalistu dobře pozná, nejen fotbalově, ale i povahově. A snadněji pak pro svého hráče hledá to nejvhodnější angažmá."
Barcelony, Manchestery a Bayerny neslibuje
A jak se takový klient shání?
"Musíte pravidelně chodit na dorosteneckou ligu a pak takového mladého hráče oslovit. Samozřejmě, že pokud mu není osmnáct, musíte se nejprve obrátit na rodiče," pokračuje Levý. "A leckdy se dozvíte, že takový talent už buď svého manažera má, nebo že vás předběhl někdo z těch známějších agentů a nasliboval, že kluka brzo dostane do Bayernu, Manchesteru nebo do Barcelony. V těch případech musíte zdvořile poděkovat a poroučet se."
Na otázku, co mladým talentovaným hráčům nabízí on, Levý reaguje:
"Už jsem to naznačoval, že všestrannou péči a pozornost. Že se takovému hráči budete věnovat opravdu se vším všudy, to musí cítit jak fotbalista, tak rodiče. Slibovat v tomhle věku Barcelonu je samozřejmě nesmysl, ale leckterý tatínek na tuhle iluzi skočí."
Mít německou licenci a mít ryze česko-slovenskou klientelu, která zatím čítá šestnáct fotbalistů, to na první pohled nejde dohromady.
"Vysvětlení je úplně jednoduché," říká Levý. "Už jsem říkal, že v Německu žít nechci. A i když německy umím stejně jako česky a mohl bych za prací klidně dojíždět, je tu ještě jeden nezanedbatelný fakt: zatímco v Německu je licencovaných agentů sto šedesát sedm, u nás je jich jedenadvacet. A pořád se ještě i v našich prvoligových klubech dá najít několik fotbalistů bez manažera."
Přestože Jan Levý už poznal, jak je tahle branže tvrdá a že rčení s poctivostí nejdál dojdeš v ní místo nemá, vycouvat z ní nehodlá. "Já na tu poctivost sázím a zatím si nestěžuju. Navíc, pomalu mě tahle zajímavá práce začíná živit."
Hráčský agent totiž žije z toho, jaká procenta pro sebe si z dohodnutých smluv či z příjmů s fotbalistou domluví.
"Samozřejmě, že čím zvučnější mužstvo, čím lukrativnější smlouva, tím víc vám hráč odsouhlasí. Ale nemůžete být nenasytní, protože pak se vám může stát, že hráč přejde ke konkurenci. Podle nového nařízení FIFA si totiž fotbalistu smíte zavázat maximálně na dva roky. Potom kontrakt samozřejmě můžete prodloužit, pokud hráč chce."
A jak hráčského agenta živí třeba nadějný dorostenec?
"Do takového hráče spíš investuje agent. Jak jsem zmiňoval, když fotbalista cítí, že se mu opravdu věnujete, utvoří se mezi vámi vztah, který jen tak něco nenaruší," uvádí Levý. "Já se dokonce s tatínkem jednoho šikovného kluka, kterého zastupuju, sblížil tak, že si tykáme a stali jsme se kamarády. A slibovat Real Madrid jsem nemusel."
