Pravidelně sledujeme počínání fotbalistů, jež trenérům, spoluhráčům ani divákům hlava nebere, neboť neexistují jakékoli polehčující okolnosti. Zkušení, nezkušení, v mačích o záchranu, trenéry, svou i klubovou budoucnost tropí až nevídané hlouposti.
Řetězovou reakci jako by spustil zlínský matador Martin Fillo v 21. kole, vzpomínáte? Ševci hrají o holý ligový život, trenér Pavel Vrba poslal sedmatřicetiletého mazáka na závěr utkání se Spartou, jenže místo srovnání stihl dvě zbytečné žluté karty za čtyři minuty. Řeknete si: I to se může stát...
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala 23. kolo: Načeradec, Habásko a klobouk v týle. Jak kultivovat český fotbal? 24. kolo: Co vyvádíte? Pošpiněný odkaz Olayinky, Fillův úlet. A kdo padat nemusel? |
Co se ale rozhodně nemůže stát, že jakmile si odpyká dvouzápasový trest, spáchá ihned ještě větší koninu.
V regionálním derby se Slováckem ani ne po třech minutách zajede zdviženou nohou kolíky do Hoffmanna, div mu nezlomí holeň. I kdyby chtěl šíleným skluzem ukázat bojovnost a zabojovat o míč, tu zdviženou nohu zkrátka omluvit ani pochopit nejde.
Zlín hrál prakticky celý zápas oslabený, nevystřelil na bránu, na Slovácku prohrál 0:3 a zůstává poslední.
Pro Filla to bude mít jistě tvrdé následky, Vrba se netvářil, že by takového hráče nadále v kabině chtěl.
Než Fillo uzavřel svůj pozoruhodný kruh, převzali od něj štafetový kolík jiní.
22. kolo: teplický Gning na Spartě dostal dvě žluté karty po sobě, neboť si po faulu neodpustil ještě sudímu zatleskat. Čert vem, že osud kouče Jarošíka byl v tu chvíli zpečetěn.
23. kolo: českobudějovický záložník Čmelík nastoupil v Olomouci do druhého poločasu za stavu 0:0, za deset minut vlepil facku Vodhánělovi a šel zpátky do šatny, za dalších patnáct minut už Sigma vedla 3:0.
A dostáváme se do víkendového 24. kola. Fillovo prokletí potkalo další. Hradecký Kučera ve 20. minutě špatně zpracoval míč, chtěl jej ve středu pole získat zpátky, ale také měl při tom potřebu zvednout ve skluzu nohu. Naštěstí sparťana Kairinena kolíky netrefil, ale do sprch zamířil a totálně rozbil herní plán votroků, jenž Spartě dělal potíže. Přesilovkový dáreček favorit dvakrát využil na konci poločasů.
Ha, moloděc Ivan!
Zkraty se děly i v Liberci. Slávista Peter Olayinka hrál výborný mač, znovu ukazoval, jak by se pro sešívané roztrhal, třebaže od léta zadarmo zmizí do Srbska.
Dal gól, vybojoval penaltu, i když strčení od Ndefeho bylo tak na hraně penaltového faulu, ale za hloupost se platí. Kdyby místo rukou šel do souboje ramenem, odletěl by Olayinka stejně a pískat by se nemohlo. Tedy nemělo. Důležitý je metr, aby se v tom případě takové zákroky pískaly všude na hřišti.
Druhou trefu Olayinkovi sudí Zelinka poté, co míč sporně opustil hrací plochu, neuznal. A druhou penaltu na něj po přišlápnutí Varfolomejeva nepískl, i když to byl víc faul než Ndefeho strčení.
Olayinku to vytočilo natolik, že úplně zapomněl na ukrutnou bolest, vyskočil z trávníku a dal čelo Ndefemu, jenž mu vyčítal další simulování. Zelinka nemohl jinak než tasit červenou kartu a v nastavení ze druhé útočné akce Liberec srovnal na 2:2.
Pokud by tento okamžik stál Slavii titul, bude to na odkazu Olayinky, výborného hráče, nezapomenutelná čmouha.
Zapomenout by se nemělo ani na dvacetiletého ukrajinského záložníka Ivana Varfolomejeva. Vybavíte si, jak nedávno ve čtvrtfinále poháru s chutí skočil u lajny bez snahy hrát míč po kotníku sparťana Daňka? Naštěstí ho netrefil úplně, rozhodčí Szikszay však nepochopitelně udělil jen žlutou kartu.
A teď zase v nastavení nesmyslně nakopnul Juráska dávno po odehrání míče. Je možné, že byl zmatený a nevěděl, kde balon vlastně je, ale minimálně žlutou kartu měl dostat. Ze dvou škaredých zákroků vyvázl s jedinou žlutou. Není trest, není ponaučení.
Možná ho motivovalo i svérázné choreo libereckých fanoušků, na kterém byla vyobrazená jeho hanebná kosa na Daňka s nápisem: Musíte do toho i dnes chodit jako moloděc!
Pro Slovan cenný bod, který na chvíli upevní pozici trenéra Kozla, za něhož už klubový boss Karl začal hledat možného nástupce.
Rum, bum, vozembouch. Ostuda, nebo nutnost?
Do kategorie absurdních faulů zapadá i krátké zatahání teplického Mičeviče za dres pardubického hroťáka Černého, jenž dal vozembouchem rozhodčímu Machálkovi najevo, že je třeba pískat penaltu.
Kdyby nespadl a pokoušel se zakončit, nejspíš by sudí nepískal. Od Mičeviče v záchranářské řeži další do sbírky netaktických hloupostí.
Jinak si ovšem osmatřicetiletý Rum alias Pavel Černý zaslouží pochvalu za to, jak platný týmu pořád je. Dostat se i přes jeho bříško k míči je pro hodně obránců neřešitelný úkol. Pardubicím pomohl k velice důležitému vítězství. A upadl nejspíš únavou…
Do čím dál větší šlamastyky upadá ostravský Baník. V Českých Budějovicích předvedl další zoufalství a trenér Pavel Hapal z toho musí mít těžkou hlavu. Kde se sešup tradiční značky zastaví?
Odčarovaný Staněk, respekt před Bohemians
Útlumem prochází i Plzeň, na první místo ztrácí mistr už pět bodů. Těžko říct, co je s týmem, který senzačně prošel až do Ligy mistrů. Na první pohled je patrná horší defenziva, respektive laciné branky; proti Bohemians byly obě až komické. Gólman Staněk už nemá čarovné zákroky, ale spíš pech.
Je možné, že jednoduchý fotbal trenéra Bílka je soupeři přečtený, ovšem pořád má Plzeň velmi silný tým, který se může zase nastartovat.
Obrovský respekt před Bohemkou nejen za překvapivé vítězství. Trenér Jaroslav Veselý si dělá skvělé renomé, byť o něm mohl kdekdo pochybovat. Klokani, které dovedl i do semifinále domácího poháru, se najednou vážně uchází o čtvrté místo, jež bude nejspíš znamenat evropské poháry.
Zálusk si na něj dělá také zkušené Slovácko a zapomínat se nesmí ani na Olomouc, která neprohrála už deset kol v řadě, což je po Spartě nejdelší bodová šňůra v lize. I přes šest remíz výborný počin.
Velká škoda, že na Sigmu nechodí lidi; 2 310 diváků je sice proti předchozím 1 620 jistý posun, ale pořád to byla nejmenší návštěva kola. Jílkův zajímavý mančaft by si zasloužil v boji o Evropu lepší kulisu.
Žal se odkládá, změna termínu
Lepší kulisu si dlouhodobě zaslouží také přehlížený MOL Cup. Domácí pohár je potřeba marketingově i mediálně posouvat. Nevyužitý potenciál této soutěže je značný. Chtělo by to televizní studio, rozbory, reportáže…
Je fajn, že se aspoň po tlaku fanoušků semifinále Slavie s Bohemkou přesunulo ze sedmnácté hodiny v týdnu, kdy jsou lidé ještě v práci, na 20:15. Jde to, když se chce. Produkt fotbal je potřeba dělat hlavně pro lidi.
Pěkné ponedělí bez zkratů.
