Radost udělali zástupci v pohárové Evropě.
Plzeň vykročila do slovutné Ligy mistrů bez bázně, ač nakonec „jen“ remízou s CSKA Moskva.
Slavia porazila v Evropské lize Bordeaux, aniž by pustila tým z Francie do šance, což je skvělá vizitka.
Jablonci se to v Rennes nepodařilo, ale i tak sympaticky v premiéře v základní skupině sahal po bodu.
Severočeši i Plzeňští doplatili na penalty v nastavení, které se v české lize příliš nepískají: za chvaty při centrovaných míčích. Je to škoda, ale fauly to byly. Více mě zaujal názor, který od hráčů zněl pak opakovaně: v evropských pohárech máme paradoxně na míči víc času než v naší lize. Týmy chtějí hrát fotbal, není tolik soubojů.
Mluvil tak slávista Vladimír Coufal i poháry ostřílený Tomáš Hübschman z Jablonce. Doslova řekl: „Kluci musí pochopit, že tady není potřeba se dostávat do soubojů jako v české lize. Naše soutěž je hodně soubojová, je to spíš kopaná než fotbal, balon lítá vzduchem a není moc času ho dát na zem. Pro mě vždy byly zápasy v pohárech paradoxně jednoduší než ty v ukrajinské nebo české lize, kde to byl velký boj a nasazení na úkor fotbalovosti. Je důležité, abychom začali hrát víc po zemi. Čím dřív to pochopíme, tím větší budeme mít šanci se zápasy na téhle úrovni něco udělat.“
Z jeho slov nevychází česká liga zrovna nejlépe, i když náročná je. Zjistili to i mnozí cizinci, kteří si mysleli, jak v Česku budou dominovat, aniž by propotili dres, a vyhořeli.
Vychovávejme hráče pro evropský fotbal
Soutěž je i tak kvalitní, jak kvalitní jsou její aktuálně nejslabší účastníci. V 9. kole hrála předposlední Olomouc s poslední Duklou. A musím oba týmy pochválit, že chtějí hrát kombinační, nikoli jen atletický fotbal. Balony křápat odmítají.
Jenže kombinace jim šla tak 30 metrů od brány, pak už to byla potíž. Chyběla větší kvalita. Sigma vydřela klíčovou výhru i pro trenéra Jílka, byla po čase kompaktní a týmová. Zajímalo by mě, jestli by uspěla i proti soubojovějšímu soupeři, protože právě s důraznou hrou mají techničtí Hanáci problémy už kvůli své drobnější fyziologii.
Naopak s míčem jsou šikovní, i proto dokázali hrát nedávno pěkný fotbal proti Seville o Evropskou ligu. Zase jsme u toho, co říkali pánové Hübschman s Coufalem.
Samozřejmě je to na hlubší debatu především se zodpovědnými lidmi za mládežnický fotbal. Chceme vychovávat hráče pro evropský fotbal, nebo atlety pro českou ligu?
Ideální by bylo vychovat technicky šikovného fotbalistu-atleta. Čas od času se to podaří. V tomto ohledu se mi v lize líbí například právě Coufal nebo liberecký Ševčík, diblík, který mívá dobrá běžecká data, a to jak ve sprintu, tak celkově za zápas. Rychlý vytrvalec, jemuž míč nepřekáží.
Zase železná Sparta?
O víkendu se ale musel poklonit před sparťany, kteří předvedli působivou hru; Liberec zničili 4:1 a v lize zůstávají neporažení.
Liberecký kouč Zsolt Hornyák překvapil rozestavením se třemi stopery, jedním byl snad poprvé v kariéře Milan Kerbr mladší, syn slavného olomouckého útočníka. Moc to nevyšlo. Excelovali zejména sparťané Tetteh se Stanciem, který byl u všech čtyř tref svého týmu. Klobouk dolů. Trenér Ščasný jej z křídla přeřadil do středu zálohy, což se ukázalo jako správný tah.
Na Spartě bych vyzdvihl i to, že dokázala uspět zcela jiným způsobem hry než před týdnem v Ostravě, že po válce plné soubojů (ve které sudí Královec nevyloučil ostravského Diopa jen pomatením smyslů) přepnula na nápaditou kombinaci.
Pokud si uchová mentalitu válečníků v zápasech, kdy to nejde jinak, pak bude o titul hrát do posledního kola a třeba se o ní začne mluvit zase jako o železné.
Být u všech čtyř gólů se podařilo i karvinskému Letičovi při demolici Příbrami, což by nemělo zaniknout. Další klobouk dolů.
V 9. kole zaujaly i další individuální mimořádné výkony. Nejlépe hodnoceným hráčem soutěže ve známkování reportérů MF DNES a iDNES.cz je zmíněný obránce Coufal, proti statečné Bohemce hrál znovu nadoraz. Pro fanoušky musí být snadné si takového fotbalistu oblíbit.
Na hřišti nechá všechno, což se hodí zvlášť v bitvě, kdy fotbalově nedominujete, ale důležité vítězství 1:0 urvete. Taková hráčům šmakují často nejvíc. Slavia zažívá vůbec nejlepší start do ligy za poslední roky. S Plzní a Spartou vytvoří opravdu silnou trojku, která se zbytku trhne.
Pozoruhodná Mladá Boleslav: nejlepší útok, nejhorší obrana
Už deset gólů nastřílel ruský snajpr z Mladé Boleslavi Komličenko. Obránci vědí, že dávno nemá nebezpečné jenom lokty.
Při návratu na hřiště od zranění ze druhého kola se blýskl záložník Matějovský. Nastoupil v 75. minutě a stihl přihrát i dát gól. Matějovský byl vždycky pan Fotbalista, nikoli atlet.
Mladá Boleslav vůbec přeje gólům; skóre 22:20 je pozoruhodné. Mít nejlepší útok a zároveň nejhorší obranu soutěže působí bláznivě. Ale trenér Weber z toho mít úplně bezva pocit nemůže, protože defenziva je základem ofenzivy.
Horší pocity zažívá teplický trenér Daniel Šmejkal. Skláři tak nějak přešlapují na místě, hrou nebaví a vedení zřejmě sáhne ke změně kouče. To samo o sobě ale stačit nemusí.
V české lize je potřeba kromě běhání i fotbalový um, proto jsem rád, že v ní hrají i technicky vyspělí hráči, i když by jich mohlo být beze sporu více. Soutěž nemáme špatnou, byť je to mnohdy kopaná.
Ale víc mě trápí dlouhodobě jiná věc: že vliv místopředsedy asociace Romana B., mimochodem muže, který byl agentem kontrarozvědky StB, jenž se zabýval bojem proti vnějšímu nepříteli, spíš roste, že vybírá trenéra reprezentaci, jakkoli je charakterní Šilhavý správnou volbou. Takový protipól.
Pěkné ponedělí.
