Trenér Pavel Vrba po mourinhovsku odsekává novinářům na břitké dotazy o krizi. S Plzní dosáhl všeho. Sbíral tituly, pravidelně hrál v jarní části poháry, Viktorie okusila VIP společnost nablýskané Ligy mistrů.
Blíží se Vrbovo druhé loučení s Plzní? Nebo mančaft zase zvedne?
Když Plzeň vypadla s Antverpami z předkola Evropské ligy, Vrba po domácí odvetě prohlásil, že pokud budou jeho hoši hrát takhle, nemusí mít obavy. Ano, výkon to byl takřka excelentní, zase svěží a dravý, jenže v součtu se slabým výkonem v Belgii nestačil.
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala 1. kolo: Mizerná Sparta? Skvělé Slovácko! A ostuda chlapáka Smoly 2. kolo: Jup, jup, jupí, Jupiler Pro League! Co láká hvězdy z ligy do Belgie? 3. kolo: Buranská kultura. Kluby musí začít u sebe 4. kolo: Silná trojka se rozjíždí pomalu. Zavřené tribuny? Adekvátní 5. kolo: Když šéf fotbalu patří před disciplinárku 6. kolo: Přichází Vrbův pád, nebo Plzeň zase zvedne? |
Je to mrzuté, leč o nespravedlnosti či smůle se nedá mluvit. Stejně jako o ostudě. Vypadnout s belgickým soupeřem? Známe jiné průšvihy, byť pro Plzeň, která rozpočet z velké části doplňuje ze sportovních příjmů, v čemž se výrazně liší od bohatýrské Sparty nebo Slavie, je to problém.
Horší je projev v lize. Ovšem je potřeba připomenout, že Viktorie prochází obměnou kádru a dílčí potíže se daly očekávat. Chvíli potrvá, než Vrba zase vytvoří dominantní tým.
Rozhodně to v jeho schopnostech je. O tom, že patří k nejlepším trenérům v lize, netřeba diskutovat. Výsledky i herní projev v dlouhodobém horizontu mluví jednoznačně za něj. Spíš jde o to, zda bude mít ještě drajv ve známém prostředí i po letech se pouštět do další těžké práce. Zda by nepotřeboval už novou trenérskou výzvu. Anebo práci blíž k domovu v Přerově...
Plzeň má kvalitní kádr, v české lize bude zase patřit do top trojky a Vrbu vyhazov nepotká. Už proto, že s legendou se takhle nezachází. Na to Vrba vydělal klubu až příliš milionů. Když rozchod, tak na úrovni. Po (některé) sezoně. Po domluvě. Jenže za koho?
Důležité je, aby si Vrba zachoval realistický pohled, aby uměl přijímat konstruktivní kritiku, především sám se na věci tak díval a hledal lepší řešení. S tím má český fotbal potíže obecně. Větší i menší kluby.
Bohemko, Sigmo, takhle ne, prosím!
Třeba Bohemians porazili Sigmu po velkolepém obratu 3:2, pokud jste zápas neviděli, mohli jste nabrat dojmu zajímavé ofenzivní podívané, ale opak byl pravdou.
Utkání plné nepřesností, chyb a bídné kombinace by mnohem víc odpovídal výsledek 0:0. Olomoučtí se dvakrát vydali do šestnáctky soupeře díky křídelníkovi Faltovi a byly z toho dva góly (první vlastní brankáře, druhý po zbytečné penaltě).
Také domácí dali gól ze všeho. Jediný hezký moment byl precizní přímý kop klokana Jakuba Podaného do šibenice.
Deus ex machina, nazýval tyto zásahy shůry ikonický trenér Karel Brückner. Jako by vůbec nepatřil do děje, zásadně ho však ovlivní. Domácí to nakoplo k obratu, ale pro dobro českého fotbalu doufám, že trenér Martin Hašek bude - až vyprchají emoce - místo euforie spíš kritizovat, protože na takový fotbal se nedalo koukat a nikoho nikam neposune. To samé olomoucký kouč Radoslav Látal. Takhle ne.
Jílkův rukopis
Ještě o bod méně než Plzeň v rozpačitém úvodu soutěže nasbírala Sparta. Avšak už se začíná projevovat práce trenéra Václav Jílka. Dopředu to není od ní na náhodu. Hra dostává řád. Ještě zpevnit defenzivu a Letenští půjdou nahoru.
Jílek se potřebuje trefit konečně do stoperské dvojice. Očekával jsem, že vsadí na Uroše Radakoviče, kterého dobře zná z Olomouce. Umí s ním pracovat, dokázal ho dostat na vysokou úroveň hry.
Proti Baníku se nebál posadit na lavičku nejproduktivnějšího hráče týmu Kangu a postavit navrátilce Mandjecka. Riskantní tah mu vyšel, i když nevíme, jaký by byl výsledek s Kangou. Možná i vyšší než 2:0, ale Jílek ukazuje, že se nebojí překvapit. Že jména nehrají roli. Že je šéf.
Buranské prostředí a ošetřované děti
Čtrnáct tisíc diváků na Letné je pěkné číslo. Bohužel se utkání neobešlo bez potyčky ostravských fanoušků s pořadateli a policií. Aniž bych znal souvislosti, snímky ošetřovaných dětí po zásahu nejen slzného plynu jsou další smutnou vizitkou buranského prostředí na českém fotbale.
V Opavě zase diváci házeli kelímky s pivem po pomezním rozhodčím, domácí veterán Pavel Zavadil se choval jako smyslu zbavený a šel jim příkladem. Červená za běsnění na místě. Do fotbalu emoce patří, ale tohle už bylo přes čáru. Čtyřicátník Zavadil překonává rekordy ligy, jenže jako její osobnost se nechová. Přitom hrát profifotbal na takové úrovni tak dlouho je úctyhodné.
Někdejší talent Petr dohrává v Rakousku
Bohužel už v 29 letech se z ligy vytratil Jakub Petr považovaný za největší ofenzivní talent Olomouce za poslední dekádu. V šestnácti letech se dostal do áčka, stála o něj akademie Manchesteru City. Rozhodl se pro domácí cestu. A nebýt několika zranění kolen, zřejmě by se nerozhodl špatně. Ale to je kdyby.
Neuspěl ve Slovácku v předminulém ročníku, v minulém nijak nezářil ve druholigové Jihlavě a teď už se chystá na pozvolný konec kariéry. Námluvy s Opavou nevyšly a hraje jen v nižší rakouské soutěži za SC Wieselburg.
V české první lize odkopal 211 utkání, dal 22 branek, mnohem více jich připravil. Petr je fajn chlap, netřeba ho litovat. Má krásnou ženu i dceru a jistě ho čeká další pěkný život.
Chtěl jsem tím jen poukázat na vrtkavý osud fotbalisty. Že to nemají tak lehké, jak si mnozí myslí. Vyprávět by o tom mohl i sparťan Václav Kadlec, ještě větší ofenzivní talent českého fotbalu. V sedmadvaceti letech po další operaci levého kolene už počítá i s černou variantou. Zdraví je přednější.
Pěkné ponedělí.
