Redaktoři MF DNES a iDNES.cz David Čermák s Janem Paličkou nabízejí argumenty pro i proti. Ke kterému názoru se přikláníte vy?
Jinde to jde. Tak proč ne tady? |
Cesta, po které se vydala fotbalová Sparta, se vám nemusí líbit. Ani jí nemusíte rozumět. Ale jedno se jejímu šéfovi Danielu Křetínskému upřít nedá: tentokrát se poprvé během třinácti let jeho vlády zdá, že je pevně rozhodnutý ze svých představ neuhnout.
ANODavid Čermák |
V minulosti se stávalo, že Sparta skákala z myšlenky na myšlenku, neexistovala dlouhodobá koncepce. Ta je teď daná, byť je logické a pochopitelné, že se s ní řada fanoušků neztotožňuje.
Ze slova internacionalizace, kterým Křetínský svůj projekt označuje, některým z nich naskakují osypky. Nelíbí se jim, že poprvé v historii se v kabině mluví anglicky častěji než česky, že v sestavě převažují cizinci, že za poslední rok Sparta nepřivedla jedinou českou posilu.
A samozřejmě je dráždí hlavně to, že tým nemá výsledky.
Bylo by jistě bláhové si představovat, že hromada cizinců v kádru automaticky zaručí titul a Ligu mistrů. Ale také nejde mávnout rukou a říct, že tým se zahraničním jádrem nemůže fungovat.
V českých podmínkách by vyznívalo směšně ohánět se tím, že Manchester City, který válcuje anglickou ligu, má v kádru jen 20 procent Angličanů.
Ale najdete dost rozumných příkladů, které dokazují, že mezinárodní ráz nemusí být na škodu.
Stačí kouknout za hranice: slovenský Trenčín vyhrál dva tituly s převahou cizinců v týmu. Legia Varšava, polský mistr, jich má v kádru jedenáct. Rakouský šampion Salcburk? 68 procent jeho týmu tvoří zahraniční hráči.
Na cizince dlouhodobě sází Razgrad, bulharský suverén posledních let. Turecký Besiktas, který na podzim nečekaně vyhrál skupinu Ligy mistrů, jich má v kádru osmnáct. A třeba kyperský APOEL Nikósie, který v létě zatarasil cestu do milionářské soutěže Slavii, dokonce dvaadvacet.
Je logické, že v zemi, kde doteď hráči ze zahraničí tvořili jasnou menšinu, budí sparťanské kroky pozornost. U leckoho i rozhořčení. Jenže českou cestou šel Křetínský od svého vstupu do klubu - a na Ligu mistrů už čeká dvanáct let.
Problém Sparty netkví v tom, že soupisku plní zahraničními jmény. Spíš v tom, že se zatím až příliš často plete v odhadu jejich schopností.
Letenský projekt sice lemují chyby, ale zimní nákupy vypadají na první pohled rozumněji než ty letní. Křetínský za ně obětoval hodně peněz a věří, že teď už se nespletl.
Třeba vám připadá, že je bláhovým snílkem. Ale neříká se náhodou, že budoucnost patří těm, kteří věří v krásu svých snů?
A nedají si říct. A nedají! |
Trenér Andrea Stramaccioni se po vánočních svátcích omluvil fanouškům Sparty: „Přivést tolik cizinců najednou nebyl dobrý nápad. Byla to jedna z mých chyb.“ Uběhlo pět týdnů a ve Spartě je cizinců ještě víc.
NEJan Palička |
S pohádkovým klasikem by se dalo říct: „A nedají si říct. A nedají...“
Dva Rumuni. Srb. Gabonec. Přitom žádný střelecký zabiják, kterého by Sparta potřebovala jako sůl. Nesourodý tým, který na podzim vůbec nefungoval, dostal další čtyři důvody, aby mu nebylo líp.
„Musíme být silní a věřit v to, co děláme,“ opakuje (se) trenér.
Jenže co vlastně Sparta dělá? Tuší to vůbec sama? V létě přivedla demoliční četu, která tvrdí, že tvoří z gruntu novou Spartu, přitom od základů bourá všechno, na čem se ještě dalo stavět.
Souběžně s pokračováním projektu „internacionalizace“ mizí sparťanské srdce, pospolitost, neprůstřelné sebevědomí, patriotismus, tradice. Pevné pouto s fanoušky se drolí.
V kádru už je víc cizinců než místních, a jak napovídá grafika nahoře, v základní sestavě může být klidně převaha devět ku dvěma. A ty přestupové cifry, za které cizinci přicházejí!
Stramaccioni na jednu stranu zdůrazňuje, že kostrou bude pět až sedm echt sparťanů, jenže zároveň do splácané mozaiky vkládá další a další podivné kamínky. I když to jsou třeba nadprůměrní hráči, vybírají se z náhodné množiny, takže k sobě sotva můžou pasovat.
Ital má pravdu v tom, že české fotbalové prostředí je velmi specifické: „Je těžké přijít ze zahraničí a rychle se zorientovat, pochopit realitu, mentalitu a celou ligu.“ Ale proč se podle té pravdy nechová?
Milionová spirála ve fotbalové lize. Sparta a Slavia zase trhají rekordy |
Kabina žije jinak, než je zvykem venku. O složitém místním jazyku nemluvě. I liga je jiná. Běhavá, uspěchaná, fyzicky namáhavá. Hráči se spíš za míčem honí, než aby ho měli pod kontrolou. Předražení pánové se zavedeným jménem Janko, Biabiany a Mandjeck to za půl roku nepochopili, nebyli schopní se přizpůsobit, takže končí.
Přizpůsobí se velmi nadaný špílmachr Stanciu, drobný záložník Kanga, brankář Nita a levák Ristič, který si během podzimu v ruském Krasnodaru připsal jen čtyři ligové zápasy?
Fotbalové weby se předhánějí v tom, jak pikantní přestupové novinky ze sparťanského revíru přinesou. Na sociálních sítích vyskakují selfíčka z manažerských schůzek, fotky z privátních tryskáčů nebo z ordinací, kde noví hráči podstupují nezbytné zdravotní prohlídky.
Ano, i tohle k velkému fotbalu neodmyslitelně patří. Jenže Sparta zatím velký fotbal jen imituje.