"Děkuju celému mužstvu," řekl Vrba dojatě po vítězství nad Ostravou, které znamenalo první titul ve stoleté historii plzeňského klubu.
Jak vám při mistrovské korunovaci bylo?
Tyhle okamžiky se dají popsat těžko. Je to prostě zážitek, který vás potká jen párkrát za život.
U titulů jste byl už v roce 2004 v Ostravě a poté 2007 v Žilině. Můžete je srovnat s tím plzeňským?
V Ostravě jsem byl spíš takový dělník. Dělal jsem asistenta Františkovi Komňackému a právě na něm ten veškerý tlak ležel. Mimochodem, dodnes u něj obdivuju, jak nedává najevo emoce, z jeho výrazu nepoznáte, jestli vyhrál, nebo prohrál. V Žilině byl ten titul snazší než s Plzní, protože jsme v mužstvu měli i sedm reprezentantů a konkurence zdaleka nebyla tak velká jako v české lize.
Jistě vás těší, že jste chválen nejen za prvenství, ale i za ofenzivní způsob hry, jaký jste mužstvu vtiskl.
Samozřejmě. Hlavně na podzim se naše útočné herní pojetí všem líbilo. Ale občas to bylo na úkor kvalitní defenzívy. Na jaře jsme to s tou ofenzívou měli těžší, protože soupeři nás už brali vážně. Takže i v zápasech venku jsme často museli útočit do plných. Ale pochopitelně mi dělá dobře, že jsme řazeni mezi mužstva, která chtějí hrát fotbal.
Plzeňské oslavy |
Kdy vám během ligového ročníku bylo nejhůř?
Po těch podzimních předehrávkách dvou jarních kol. Doma jsme remizovali s Libercem a pak prohráli na Bohemce. To byly momenty, které mě trochu srazily, najednou jsme na Spartu měli jen čtyři body. Dostali jsme se pod tlak a navíc jsme všude kolem slyšeli, jak právě Sparta má velké sebevědomí.
Co vás dostalo znovu do pohody?
Domácí zápas se Spartou ve třetím jarním kole. Náš náskok se před tímhle utkáním smrskl jen na dva body, tak si každý jistě dovede představit, o co všechno v tom zápase šlo. Ale my ten souboj zvládli a vyhráli. A protože jsme na podzim vyhráli i na Spartě, měli jsme k dobru i lepší vzájemnou bilanci.
OSTŘÍHANÝ KOUČ. Trenér Pavel Vrba děkuje plzeňským fanouškům za přízeň.
Titul jste definitivně získali po výhře nad Ostravou, s níž jste však od 5. minuty prohrávali. Jak tento zápas hodnotíte?
Mužstvo znovu ukázalo obrovskou vnitřní sílu. Ten inkasovaný gól nás sice zaskočil, ale kluci se semkli a ještě do přestávky dokázali skóre otočit. Ve druhé půli už jsme se zklidnili a hlavně jsme čekali na brejkové situace. A do toho jako už mockrát předtím vstoupil Pavel Horváth, který nádherným gólem z přímého kopu mužstvo definitivně uklidnil. Takže k poslednímu zápasu do Olomouce můžeme jet v naprostém klidu a předvést tam dobrý fotbal.
Když jste v říjnu 2008 k plzeňskému mužstvu přicházel, na titul jste nejspíš nepomyslel.
Na titul zrovna ne, ale byl jsem přesvědčený, že úspěšní být můžeme. Rozhodně jsem tohle angažmá nebral proto, abych hrál o záchranu. A dnes můžu říct, že jsem spokojený, loni jsme vyhráli domácí pohár a teď máme titul.
Vaši hráči v tomto soutěžním ročníku jistě hodně stoupli v ceně. Nemáte obavy, že klubové vedení neodolá případným zajímavým nabídkám?
Mě vedení ujišťuje, že hráčský kádr bude posilován.
Mistrovské oslavy jsou bouřlivé a jistě budou pokračovat. Dal jste mužstvu nějaké mimořádné volno?
Samozřejmě. K prvnímu tréninku se sejdeme až v úterý odpoledne. Předpokládám, že sobotní noc a dalších dva a půl dne by na oslavy stačit měly.
