Ačkoliv je považován za ofenzivního obránce, kýžený gól dlouho nepřicházel. Řezník už byl posledním hráčem ze základní plzeňské sestavy s výjimkou gólmana Matúše Kozáčika, kdo se v této sezoně nezapsal mezi střelce.
„Asi by pomohla nějaká šmudla,“ říkal plzeňský obránce Radim Řezník před domácím zápasem Evropské ligy se švýcarským Luganem.
V sobotu na Slovácku se dočkal, když dotlačil do sítě odražený míč po neproměněné penaltě Koláře a dalším perfektním zákroku gólmana Heči proti dorážce Kopice.
„Byla to šmudla, ale platí,“ usmíval se Řezník v poločasovém rozhovoru pro ČT. „Měl jsem i štěstí. Brankář to vyrazil sice nadvakrát, ale velmi dobře. Tak, že jsem to nemohl vystřelit z první. Míč neletěl ani na nohu, ani na hlavu. Spadl mi na prsa a potom jsem jej doklepl do sítě hlavou. Stál jsem na správném místě a gól jsem za to dostal jako odměnu,“ usmíval se pak mezi novináři.
„Pokračujeme ve vítězné cestě. Moje branka byla taková třešnička, na kterou jsem čekal dlouho,“ dodal obránce, jenž nasbíral v lize přes 200 startů, ale na Slovácku dal teprve sedmý gól. „Chceme každý zápas vyhrát a zatím se to daří. Trenér nás ale upozorňuje, že nesmíme podlehnout sebeuspokojení.“
