„Na tenhle zápas se mě poslední dobu ptá snad každý z mého okolí,“ přiznává 24letý záložník. „Jihlava mi dala hodně, za to jí budu pořád vděčný. Zápas ale beru jako každý jiný, i když tam mám hodně kamarádů.“
Do Zlína jste přišel se zraněným tříslem. Jak moc to bylo nepříjemné?
Nic moc. Ale dal jsem se celkem rychle do kupy a za dva týdny jsem už trénoval naplno s týmem. Jsem tady už přes měsíc, takže jsem se už přizpůsobil. Hodně mi pomáhá i moje přítelkyně Kateřina. Přece jenom z Prahy do Zlína je to kus.
Zlín o vás jevil zájem dlouhodobě, ale přestup se táhl. Neměl jste obavy, že to nevyjde?
Ani jsem to nevnímal. Hlavní je pořád se soustředit na fotbal tam, kde právě jste. Nabídek jsem měl víc, ale Zlín byl pro mě na prvním místě, a to i díky Evropské lize.
Smlouvu jste podepsal na tři a půl roku. Je v tom víra, že se Zlín může ukotvit na delší čas v české špičce?
Fotbal je ošidný, někdy se daří, jindy ne. Doufám, že se budeme pořád pohybovat na horních příčkách.
Zlín vás bral jako univerzála. Na jakém postu se cítíte nejlépe?
Je mi celkem jedno, jestli hraji defenzivního, nebo ofenzivního záložníka. Můžu hrát klidně i z kraje.
Nedávný los Českého poháru určil, že pojedete do Vlašimi, odkud jste šel do Jihlavy. Bude to pro vás také speciální zápas?
Ani ne. Už tam stejně skoro nikoho neznám. Ale vím, že to bude hodně nepříjemný soupeř.
Ve čtvrtek už budete hrát Evropskou ligu proti Kodani. Jaký dojem na vás udělaly evropské poháry?
Je to soutěž, o které každý kluk sní, že si ji zahraje. Mně se podařilo tuhle šanci dostat. První dva zápasy jsem nehrál, moc se těším, až si to zkusím na vlastní kůži. Je to přece jen jiný fotbalový level.
Prošel jste mládežnickou akademií Sparty. Mrzí vás, že jste nedostal šanci v týmu dospělých?
Nemrzí. Ve Spartě jsem působil sedm let a myslím, že jsem ani nebyl připravený hrát za áčko. Jsem typ, který se potřebuje rozehrát, než naskočí do velkého fotbalu. A ještě k tomu ve Spartě, kde je u nás konkurence největší.