Téma? Nejen jak udržet nováčka soutěže na vlně, kterou proplul podzimní částí Chance ligy na překvapivém devátém místě, ale především jak v zostřujícím se konkurenčním prostředí neztrácet.
„V mé pozici se řeší fotbal každý den,“ říká Hoftych, který se do Zlína vrátil před startem sezony po 17 letech jako sportovní ředitel.
Zimní pauza je letos krátká, jaro začíná už na konci ledna. Bylo výhodou, že „máte“ po podzimu nahráno a nejste v akutním ohrožení sestupem?
Nezdá se to, ale od loňské zimy jsme realizovali nějakých deset příchodů. Vyhodnotili jsme to tak, že tým je pořád ve fázi sehrávání. Věděli jsme, že se vrátí Jugas, a máme připravené další dva přestupy. Dotahujeme příchod středního záložníka. Druhým je nigerijský krajní hráč na levou stranu. V první řadě se jde ukázat stejně jako loni Stanley Kanu. Věříme, že se hned uplatní. Bereme to tak, že máme dostatek hráčů, kteří mají pořád potenciál se rozvíjet a být pro mužstvo ještě větším přínosem. Závěr sezony nám výrazně zkomplikovala zranění Černína, Kopečného, Pišoji a v posledním kole Didiby.
Jugase bude ve Zlíně trénovat švagr: Protekce nehrozí, už po mně šlape |
Takže kádr pro jaro je hotový?
Budeme reagovat na situaci. Máme velmi těžký los na začátek jara. Čekají nás tři výjezdy a doma Sparta. O to více si ceníme reakce týmu na čtyři porážky v posledním zápase, ve kterém jsme porazili Olomouc vysokým rozdílem. Bylo to extra důležité vítězství.
Překvapilo vás, jak jste zvládli podzim?
Nejen mě. Víme, že mužstvo má svoji kvalitu, ale na podobné úrovni jako my jich je více a jsou na tom výrazně hůře než my. Nebudu říkat maximum, ale realizační tým z něj dostal body nad očekávání. Také víme, že není dobojováno.
Vnímali jste, jak roste respekt soupeřů?
Před začátkem sezony jsme měli nálepku týmu, který bude hrát o záchranu. O to více si ceníme práce hráčů a realizačního týmu. Po vítězstvích v Plzni, Jablonci, remíze na Slavii jsme měli pozitivní ohlasy. Ale také bylo vidět, že když jsme trošku ubrali z náročné a bojovné hry a chybělo nám pár hráčů, hned nás to vrátilo tvrdě na zem. Máme svoje limity. Naše hra je založená na poctivosti a týmovosti, což je cesta, kterou musíme pokračovat.
Díra mezi východní tribunou a sousedním domem je dnes už trapná.
Pavel Hoftych o zlínském stadionu
Záchrana je pořád daleko, že?
Musíš sbírat body. Měli jsme nepříjemnou šňůru čtyř porážek. Nelítám v oblacích. Věříme, že noví hráči zvýší konkurenci v týmu. Pořád jsme na špičkách, v realitě.
Bude úspěch, když se vyhnete skupině o udržení?
Kdyby se něco povedlo, můžeme se dívat nad sebe. Ale víme, že nad námi se hrají hry s větším kapitálem a většími ambicemi, což může být na druhou stranu pro některé kluby brzdou. My se staráme o sobe. Pokud bychom jako nováček nespadli do skupiny o udržení, bude to vynikající výsledek. Může to znít všelijak, ale prioritou je vyhnout se poslednímu místu a baráži.
Jak jste fungoval u týmu v tréninkovém procesu a během zápasů?
Mám to nastavené tak, jak by to mě nevadilo jako trenérovi. Podstata mé práce je sbírat informace o týmu, sledovat ho, vědět, jak se který hráč chová v jaké situaci. Být mostem mezi majitelem panem Červenkou, Zdeňkem Grygerou a trenérem Broňou Červenkou s jeho týmem. Pokud jde o samotné mužstvo, přehled o hráčích mám, informací je dost. S Broňou si předáváme informace vzájemně. Byť se můžou objevit nepříjemné záležitosti, kritika z různých stran, snažím se to řešit konstruktivně.
Jak probíhala spolupráce s majitelem Zdeňkem Červenkou? Platí, že pořád hodně zvažuje, než dá peníze na posily?
Prožil druhý sestup do druhé ligy. Chodil na hodně zápasů. Vidí, jak se vyvíjí situace v dalších klubech, kam přichází noví majitelé a peníze. V tom vždycky zůstane pragmatikem. Ve Zlíně jde vždycky o to sehnat prostředky na tým, aby byl funkční a měl potenciál posunout hráče dál. Zlín je regionální klub a má svoje meze. Spolupráce s majitelem i Zdeňkem Grygerou je pro mě vynikající, dokážeme si vyhovět. Shodneme se, že momentálně největším limitem zlínského fotbalu pro jeho budoucnost je stadion.
Jak vůbec funguje skauting hráčů ve Zlíně? V hodně klubech je to velké téma, investuje se do něj hodně.
Říkám, že dnes je ve fotbale doba datová. Jedna věc jsou data a druhá zakomponování daného hráče do hry. Data nejsou úplně všechno. Na tohle jsem hodně opatrný. Takový Libor Žůrek, který Zlín kdysi zachránil v lize, by dnes pravděpodobně nehrál, protože měl spoustu fyzických limitů. Každopádně datová analytika je důležitý, moderní způsob získávání informací.
Hráči Zlína spolu s hvězdou zápasu Stanislavem Petrutou oslavují s fanoušky výhru 5:0 nad Sigmou Olomouc.
Na čemž se ve Zlíně začal od léta podílet bývalý útočník Lukáš Železník. Jak si vede?
Musím ho pochválit. Vstoupil do toho velmi dobře. Snaží se vzdělávat a získávat další informace. I on bude důležitý článek v analytickém oddělení, který chceme ve Zlíně rozvíjet. Jinak to funguje tak, že víme, jaké jsou možnosti klubu, máme kontakty přímo na hráče, víme, kdo je volný, kdo je dostupný, kdo by do Zlína šel. Optimální složení zlínského týmu jsou hráči se zlínskou DNA, odchovanci z mládežnické akademie na Vršavě, kterou musím vyzdvihnout. Neustále produkují hráče, kteří se dostávají do áčka. Teď jdou další tři kluci do zimní přípravy. Nadstandard pak většinou přinášejí cizinci. Za rok jsme přivedli deset hráčů, ale Zlín není klub, který by měl obracet tolik hráčů.
Jaké je ideální číslo?
Měli bychom se dostat do fáze, kdy se budeme v každém přestupním období bavit o nějakých třech příchodech. Věřím, že budeme dost chytří, abychom se trefovali do černého.
V krátké době vstoupila do ligových klubů řada nových movitých majitelů. Jak se vám to líbí?
Pokud má být český fotbal konkurenceschopný v Evropě, což momentálně díky postupu čtyř týmů do play off je, potřebuješ navýšit rozpočty, abys získal nadstandardní hráče. Ale ne všechno si v životě koupíš. I když přineseš velké peníze a očekáváš většinou okamžitý úspěch, nikdo ti ho nikdy nezaručí. Je otázka, jak noví majitelé na to nahlížejí, jaké lidi si přivedou. Dnes chtějí z vršku pomalu všichni hrát o titul, a to jich je třeba osm, jenže titul je jenom jeden a pět míst v evropských pohárech. Nervozita v některých klubech může být velká a záleží, jak se s tím poperou. V byznysu to funguje jinak než ve fotbale, kde hraješ každý týden o tři body a chtějí je oba týmy.
V rámci ligy přestupují hráči už za téměř 100 milionů korun. Není to bláznivé?
Jestli koupíš hráče, který měl před rokem hodnotu třicet milionů a všichni si klepali na čelo, za stovku, může se to zdát šílené. Ale moje finance to nejsou, ani je nemám. (úsměv) Pokud to povede k tomu, že ve fotbale bude více peněz a bude se s nimi rozumně nakládat a noví majitelé nebudou jako dříve rychlokvašky, kdy za dvě sezony klub zanikl, tak fajn. Pro fotbal to bude pozitivní. A co sleduji kariéry byznysmenů, kteří se dnes ve fotbale pohybují, jsou to lidé, za nimiž něco stojí, mají silné portfolio. Věřím, že kluby budou zdravé. Když se jejich rozpočty vyšplhají ze sto milionů na čtyři sta, doufejme, že nám to přinese v Evropě vyšší koeficienty, ať se kolečko točí dále.
Je těžké pro Zlín držet krok s těmito dravci, když má jeden z nejnižších rozpočtů v lize a nůžky se teď ještě více rozevírají?
U nás je to teď o tom být chytrý, za méně udělat mužstvo s charakterem, tváří, individualitami, které třeba za rok prodáme dál. Pak je to otázka dalších let, dalšího vývoje. Třeba i vstupu nového investora do klubu, možná i nového majitele. Ale to musí říct pan Červenka. Pointou pro Zlín, a bavíme se o tom hodně s lidmi z města, je udělat něco se stadionem. Díra mezi východní tribunou a sousedním domem je dnes už trapná.
Zlínský brankář Stanislav Dostál
Nebylo by lepší postavit nový stadion než pořád opravovat současný?
Má to několik rovin a na to jsem malý pán. Ale jedno je jasné, dělat se s tím něco musí. Dlouhé roky se tady zaspaly a je potřeba stadion zrekonstruovat. Vidím od lidí z města i STEZA (obchodní společnost se stoprocentní účastí města Zlín starající se o provoz sportovišť) snahu fotbalu pomáhat. Vedeme konstruktivní debaty.
Nový stadion by mohl přitáhnou nové investory, že?
Když jsme v Trnavě udělali po 45 letech titul a přivedli trenéra Nestora El Maestra z rakouské Austrie Vídeň, tak jsme ho nalákali na nový trnavský stadion, který je podle mě dodnes nejlepší v rámci bývalého Československa. Zažil fotbal v Anglii, Francii, Německu a říkal, že pokud by nebyl stadion takhle výstavní, do Trnavy by trénovat nešel. Se současným zlínským stadionem se bude investor získávat hůře. Tak je to dané, ale nejsem ten, kdo by to měl řešit.
Tak jinak. Může klub jako Zlín dlouhodobě konkurovat v zostřujícím se ligovém prostředí?
Pokud to bude pokračovat stávajícím tempem a zůstane stejný model ligy s jedním sestupujícím a baráží a objeví se další investoři ve druhé lize, tak to bude pro Zlín v dlouhodobém horizontu problém.
Jaká je vůbec vize zlínského fotbalu?
Cestu máme nastavenou. Ale vstup nového kapitálu do ligy všechno obrovsky mění a my na to budeme muset reagovat. Není to ovšem tak, že si teď sedneme a vymyslíme novou cestu. Otázky leží na stole a majitel se k tomu bude muset nějak postavit. Dál sázíme na rodinný klub, město, kde každý zná každého. Jsem rád, že radnice majiteli momentálně pomáhá a podporuje i akademii. Cestu, jak pokračovat, budeme hledat postupně. Máme mužstvo, které má dobrý tréninkový proces, odolné typy hráčů a veškeré podmínky pro jejich růst. Zbytek je o tom, jak budeme kompaktní. Kdyby nás měly přetlačit jenom peníze ostatních klubů, reakce musí přijít. Dám příměr. Když Zlín sestoupil z první ligy, měla Zbrojovka obrovské problémy a ubyla nám konkurence. A za rok jsou tady dvě ambiciózní Brna. Tak se změnila doba.
Je teď ještě složitější získat hráče do Zlína, když už předtím to bylo obtížné?
My se s nikým o hráče rvát nebudeme. Je dost cest najít hráče, kteří uvítají Zlín jako zajímavou štaci, ať už z Česka, Slovenska, ciziny. Je to o šikovnosti výběru a znovu opakuji, jak důležitá je akademie, kde mají hráči pořád svoji kvalitu. Teď jsou na řadě další tři – Bránecký, Hellebrand, Petruta. Chodím na béčko, na dorost a vidím, že jsou za nimi další talentovaní hráči. Pro zlínský fotbal je strašně důležité investovat do mládeže, do infrastruktury. Umíme si s tím zatím poradit, ale pokud se bude konkurence zvyšovat, bude pro Zlín složitější, aby se udržel v ligové šestnáctce. Účast v nejvyšší soutěži v této konkurenci je pro město obrovským kreditem a jsem rád, že se k tomu takhle staví.
Zmínil jste několikrát akademii na Vršavě. Překvapuje vás, kolik hráčů dodává do ligového týmu?
Nedávno mi v jednom podcastu říkali, že Zlín má v lize nejméně hráčů ve věku 20 až 25 let. Reagoval jsem, že pokud by ve Zlíně zůstali Cedidla, Slončík, Bužek, Tkáč, tak je to naopak. Kvituji práci trenérů z akademie, kde jsem začínal.
Zlín potřebuje i peníze z přestupů. V létě šel Tkáč do Olomouce, kdo je další na řadě?
Nechci jmenovat, ale v létě bychom chtěli jednoho dva hráče posunout dál. Když jsem přicházel do Zlína, říkal jsem majiteli, že pomůžu vytvořit mužstvo, které zůstane v lize. Tím si vytvoříš finanční polštář z prostředků z Ligové asociace, televizních práv. Dalším úkolem je pak spolu s realizačním týmem dovychovat a prodat hráče, kteří buď prošli akademií, jako zmíněný Tkáč, nebo jsme je přivedli a přidali tak do rozpočtu další peníze. V tom vidím smysl.
