„Možná jsem chtěl být trošku flegmatik, ale nevyšlo to,“ komentoval Trousil svoje hlasité pokyny a gestikulaci u čáry, což byla činnost, již jen na krátkou chvíli přepustil asistentu Pavlu Němečkovi. „Manželka mi před zápasem říkala: Hlavně, prosím tě, na ty kluky neřvi a chovej se důstojně, je to v televizi. Chvíli se snažíte mít nějakou tvář, ale pak zase prostě zařvete,“ doplnil kouč po výhře 2:1 nad Mladou Boleslaví.
Co byste řekl k průběhu svého prvního utkání v Pardubicích?
Řekli jsme si, že ten zápas chceme hrát tak, aby diváci viděli, že jde energie z našeho každého hráče, ať se mu daří, nebo nedaří. A že nehodláme nechat hrát Boleslav po zemi, v čemž je dominantní, ale budeme ji napadat. První zhruba půlhodina byla z naší strany výborná. Měli jsme tam rohové kopy, dali jsme gól a měli vypracovali si další dvě situace, kdy jsme mohli odskočit. To se však nepovedlo a soupeř srovnal. I když nás po Matouškově vyloučení bylo o jednoho víc, zbytkem první půle jsme se protrápili.
Pardubice - Ml. Boleslav 2:1. Sychra vystřelil první Trousilovu výhru |
A druhý poločas?
O pauze jsme v sestavě udělali dvě změny, potřebovali jsme být víc na balonu, proto tam šli Filip Šancl a Robi Saarma. Výborně jsme kombinovali, dali na 2:1 a měli další příležitosti. Boleslavi ale nevadí, když hraje o deseti - dál se dogmaticky drží svého stylu. Byla nebezpečná a na konci jsme měli obrovské štěstí, kdy jejich kombinaci na tři doteky chytil Jáchym Šerák a v 92. minutě po standardce Říza (Jan Řezníček) vyhlavičkoval balon z prázdné brány... Když jsem viděl, jak z kluků stříkají ty emoce a navzájem se plácají a povzbuzují, tak už jsem věřil, že to dotáhneme. Jsou to důležité, vydřené tři body.
Cítíte nyní euforii?
Tak to nenazývám. Já už byl v pozici hlavního trenéra ve Vyškově, ale to byla druhá liga, tohle je o „level“ jinde. Donedávna jsem dělal asistenta panu Koubkovi v Plzni a tam je to úplně jiné.
V čem?
Jako hlavní kouč jste zodpovědní za chod hráčského i realizačního týmu, nemůžete proto být na lavičce nervózní, protože ti kluci by to poznali. Snažíte se je pořád povzbuzovat a být pozitivní. Kdybych neměl ten odstup, tak kolem 85. minuty, kdy některé ty situace byly 50 na 50, bych se tam zhroutil. Beru to tak, že když se něco stane, tak se to prostě stane. Nastavení jsme byli dobře, vadí mi jen dohrání některých situací, kdy jsme mohli jít na 3:1. Ale abychom tam dělali divadlo a řvali, proč někdo něco nedal... To nemá význam. Klíčové je, abychom po každé ztrátě viděli snahu zabojovat a vrátit se - ne se na to vykašlat s tím, že mi to je jedno. Líbilo se mi, že kluci šlapali jeden za druhého, od toho se můžeme odrazit.
Fotbalové Pardubice přebírá Trousil, Krejčí se vrací do role konzultanta |
Bylo pro vás složité poskládat základní jedenáctku?
Středoví hráči Šancl a Míšek byli na reprezentaci, takže ty jsme vlastně neviděli. S týmem jsme se představovali až ve čtvrtek. Takže to nebylo tak, že hned řeknu: Vy jste předtím hráli - jdete do základu. Během těch čtyř dní, kdy jsme tu trénovali, se nám ukázalo 20 hráčů. Z nich jsme vybrali jednu jedenáctku s tím, že jsme klukům řekli, že to je jenom ta momentální. Deset hráčů jdete od začátku a deset nejste náhradníci, ale hráči připravení k tomu, že se může stát, že někdo půjde o půlce či už v 10. minutě, pokud se někdo zraní. Každý má zkrátka svoji roli.
Dal jste při volbě sestavy spíš na momentální pocit?
V úterý jsme tu nabídku oficiálně vzali, ale už vlastně od neděle jsme se domluvili, že tým přebírám, takže jsem se hned spojil s Němou (asistentem Němečkem), se kterým jsme společně dělali profilicenci. Byl jsem rád, že tady je. Spojil jsem se rovněž s Jirkou Krejčím, volal jsem i Davidu Střihavkovi. Zjišťoval jsem, jak kluci reagují v daných situacích. Prostě klasické kolečko, když někam jdete, abyste věděl, co v týmu máte za sígry, nebo za hodný kluky. Z tréninkového procesu vypadli reprezentanti, zraněný Botos, Patrák stál pro karty. Takhle si to zužujete. Vybírat ale bylo i tak těžké, protože vlastně všichni cítili šanci, takže na tréninku byla taková přemíra snahy, že jsme se jenom modlili, aby se nepokopali a neurvali si svaly z toho, jak se každý chtěli předvést. Ten tým je dobrý a mladý, někdy se ale potřebuje zklidnit. To bylo vidět v koncovce, kdy by zkušený hráč třeba tu šanci 3 na 1, v níž byl Tanky (Abdullahi Tanko), dotáhl ke gólu.
Fotbal už není černá díra a dá se v něm vydělat. Expert vysvětluje příliv miliardářů |
Vysunutý presink Boleslavi evidentně nevoněl, díky němu jste i pak dlouho udrželi balon. Nemyslel jste si ale, že se víc přetaví i v reálné šance?
Presink nahoře byl super, ale díky tomu, že Boleslav chce hrát. Jsou týmy, které to vezmou a překopnou vám celou linii o 50 metrů, a když to nedoběhnete jako první, máte problém. Hráli jsme to s tím rizikem, že když Tanko s Vechetou budou Boleslavské atakovat, může se stát, že nám Kostka nebo Ševčík naběhnou do volných prostorů. Chtěli jsme, aby tam kluci chodili v takové rychlosti, že to napadaný soupeř bude muset rychle hrát jinam a třeba udělají chybu. Občas nám tam prošli, ale eliminovali jsme to.
Vím, že jste z takové situace dali první gól, ale centry ze stran po standardkách či ze hry jsou dlouhodobá pardubická bolístka. Míč často neletí ve správné výšce, takže pak nelze hlavičkovat, nebo přihrávající hráč trefí první nohy. Už máte plán, jak to změnit, aby centry byly častěji nebezpečné?
Je to o typologii hráčů. Má to teď na starost asistent Tom Polách a kdybyste byl ve středu na tréninku, řekl byste: Jo, to je pecka! Normálně máme tři kopáče, kteří nasměrují balon třicetkrát přesně tam, kam potřebujeme. S opozicí, náběhem, gólem - fantastické. Ale v zápase se projeví, že jsou to mladí kluci 20, 21 let, je tady dva tisíce lidí, je to tlak... Najednou ze sedmi osmi centrů kopne dobře jen jeden nebo dva. Ty situace si musejí každý týden zkusit padesátkrát, pak se budou zlepšovat. Fanoušky mimochodem musím obrovsky pochválit, protože atmosféra byla výborná.
