„Nikdy jsem v takové pozici nebyl a nevěděl jsem, co čekat,“ vrátil se na podzim loňského roku. „Stál jsem na nádraží a vyhlížel ten správný vlak, ale on pořád nejel. Čekal jsem na nástupišti a ty vlaky jen projížděly. Už už vypadalo, že nasednu, ale zase se něco pokazilo. Zase mi ujel.“
Počkat, cože?
„Pardon, já vím, jsem trochu dlouhej...“ culil se. „Jen chci říct, že mám radost z návratu a doufám, že teď už to bude jenom dobré,“ zaklepal na zuby.
Během posledních třinácti měsíců prožíval složité chvíle. Nejdřív kauza s Glenem Kamarou, trest, který ho připravil o Euro. A když už se zdálo, že se vyhrocená situace kolem zklidnila, zranil se.
Vzpomínáte? Tenkrát na konci srpna v Karviné šel dolů po prvním poločase, dostal berle. Mluvilo se o zraněném kotníku. A taky o tom, že je do tří týdnů fit.
 |
„Ale bylo to svalové zranění, které mě vyřadilo na mnohem delší čas,“ vysvětlil ve středu. „Původní diagnóza zněla, že je sval natržený, pak se zjistilo, že je urvaný úplně. Řekli jsme si nějaký termín, do kterého bych měl být v pořádku, ale nešlo to. Bolelo to. Pořád se mi to vracelo. Vždycky jsem šel do tréninku a - znova!“
Vždyť zákulisím se šířily i zkazky, že Kúdela se na nejvyšší úroveň nevrátí. Nebyla to pravda.
„Musel jsem si však dát měsíční pauzu, úplný klid. Kdybych to věděl, udělám to dřív, ale teď jsem chytrej, že jo,“ pokračoval ve vyprávění. „Víte, já jsem byl odjakživa přírodní typ, jdu na hřiště a hned prásknu do balonu. Žádné velké protažení, prostě kluk z vesnice. I proto to se mnou fyzioterapeuti měli občas těžký. Děkuju jim za trpělivost, vycházeli mi vstříc. Klobouk dolů.“
Vypadá to, že nyní je čerstvě pětatřicetiletý mazák definitivně zpátky.
Od začátku září do konce března sice v prvním týmu Slavie nasbíral jen titěrných osm minut, přesto ho trenéři v personální nouzi před dvěma týdny nasadili rovnou do čtvrtfinále Konferenční ligy na Feyenoordu.
„Připravoval jsem se na ten zápas jako nikdy,“ ohlíží se.
Kúdela v sestavě poprvé od srpna: Tak jsem si to přál. A teď přepsat historii |
Od té doby zvládl kompletních devadesát minut ještě dvakrát - a to během čtyř dnů: v neděli v Jablonci a ve středu se Zlínem.
„Měl jsem obavy, jaké to bude. Taky to podle toho vypadalo: než jsem se proti Zlínu rozběhal, nebylo to optimální. Ovšem dva zápasy v jednom týdnu jsem hrál po dlouhé době,“ pokračoval Kúdela, který po ještě delším čase vytvořil stoperské duo s parťákem Davidem Hovorkou.
Přitom právě tihle dva před necelými třemi lety provedli Slavii základní skupinou Ligy mistrů, kvůli zdravotnímu stavu se však od té doby na hřišti takřka nepotkali.
Bok po boku stáli od úvodní minuty na hřišti po dlouhých 448 dnech...
„Je fajn, že to bylo s nulou,“ těšilo Kúdelu. „I když trenér nadšený asi nebude: sám dobře vím, že to nebylo bez chyb. Nebylo to, řekněme, vymazlené.“
Trpišovský před nadstavbou: Už žádný prostor pro chyby. Sparta? Může se vrátit |
A opravdu: Jindřich Trpišovský zmínil, že i kvůli počáteční nejistotě stoperů v rozehrávce slávisté nezachytili úvod zápasu. „Bylo to rozpačité,“ řekl. „Ale pak nám Ondra s Davidem pomohli - i když spíš v ofenzivě než v defenzivě.“
„Pro nás je však zásadní, že jsme zvítězili, udrželi první místo po základní části,“ navázal Kúdela. „Přece jen: tahle cesta je ze všech titulových zatím nejsložitější.“
