Václav Jílek nataženou pravicí posílal jako generál olomoucké vojsko na zteč. Pak se zadumaně chytil za bradu. Jindy lomcoval rukama. Nebo jako by se modlil. Čas ubíhá. A stále na ukazateli skóre svítí dvě nuly.
Trenér fotbalistů Sigmy vysílá po hodině do bitvy místo trápícího se reprezentanta Falty křídelníka Hálu. Rychle rozpumpuje hru domácích, ale kompaktní blok Teplic pořád odolává.
V 77. minutě stoper Václav Jemelka, jenž hrál velký zápas, rozjíždí další z útoků Olomouce. Kolmou přihrávkou na hranici pokutového území nachází záložníka Jakuba Plška, ten narazí míč na střed vápna Davidu Houskovi. Ještě se podívá, kde stojí brankář Diviš, a mocně utáhne placírku. Balon letí ke vzdálenější tyči, kroutí se k šibenici.
„Tak jsem to chtěl,“ usměje se.
Až kouzelná rána subtilního středopolaře otevřela teplickou konzervu. „Akce byla přesně v rámci našich představ - kolmý balon od stopera, rychlé zakončení. Gól byl ozdobou zápasu,“ oddechl si Jílek po vydřené výhře 1:0.
„Domácí se krásně dostali přes střed, byl to hezký gól, bohužel pro nás,“ litoval teplický záložník Martin Fillo. „Jsme zklamaní, utkání jsme odmakali na sto procent, jedna chyba nás stála celý zápas.“
Jeho parťák Jan Rezek smutně přikývne: „Olomoučtí o sobě vědí, ale věřili jsme si na ně, leč náznaky šancí jsme nedotáhli a gól dali nádherný, ovšem zprostřed hřiště, kde bychom to měli mít pokryté.“
Své si k tomu řekl i trenér Teplic Daniel Šmejkal: „Nevím, kdo z toho vypadl, potřebuji to vidět ze záznamu, udělali jsme chybu, kterou si ale domácí vynutili. Musím jim vyseknout poklonu.“
Sigma jako navrátilec dál udivuje ligu. Neprohrála už devět zápasů v řadě a je třetí. Nestačila jen na suverénní Plzeň. Avšak před soubojem s Teplicemi dvakrát remizovala, vypadla z poháru. V sobotu večer, když nad Androvým stadionem z přilehlého parčíku temné nebe rozzářily ohňostroje, se vrátila na vítěznou vlnu. „Velká úleva,“ přiznal Jílek.
„Do zápasu jsme investovali hodně energie a se štěstím ho zvládli. Teplice ukázaly sílu, byly velmi dobře organizované. Jedno z nejtěžších utkání, které jsme tady odehráli,“ ocenil soka ze středu tabulky.
Teplice si zaslouží pochvalu především za taktickou vyspělost.
Sigmě nedávaly prostor, ale samy byly dopředu bojácné. Jen střely z dálky, víc brankář Buchta neřešil.
„Pár střel jsme měli, vpředu jsme to měli řešit líp, poslední přihrávka nebo klička nám nevyšla. V ofenzivě to nebyla žádná sláva,“ uznal Fillo. „Sigma dobře kombinovala, v osmi lidech chodila dopředu, my zase dobře kompaktně bránili, měli jsme využít jeden z našich brejků, ale vždy jsme to v poslední třetině hřiště zadrbali.“ Šmejkal vyčítal: „Chybělo lepší řešení v předfinální fázi, hrát na 0:0 je tady složité.“
Olomouc byla navíc vzadu bezchybná, pošesté neinkasovala.
„Defenziva je skvělá, nic jsme Teplicím nedovolili,“ chválil Jílek. Hlavně stopeři Radakovič s Jemelkou jsou opěrnými body Hanáků. „Hráli velmi dobře, ale chválím všechny kluky. Obstáli v charakteru. Řekli jsme si, že je to otázka trpělivosti.“
Olomoucký trenér Václav Jílek připravuje střídání během utkání s Teplicemi.
Nemuselo to tak přitom být, kdyby ve 12. minutě záložník Zahradníček potrestal nedorozumění stopera Šušnjara s gólmanem Divišem, jenže prázdnou branku těsně minul. A dobývání valu pak byla pro sigmáky řehole, ač si šikovně z kopačky na kopačku půjčovali míč.
„Zápas od zápasu je to složitější a složitější,“ přiznává Jílek. „Soupeři na nás začínají čekat, není to otevřená partie.“ Na bránu vystřelili jeho vojáci jen čtyřikrát, hosté třikrát.
Dalších devět pokusů Olomouce šlo mimo tyče. Až Houska čtvrtým gólem v sezoně zlomil odpor.
