Reprezentační útočník upadl po kontaktu s obráncem Robinem Hranáčem, který šel do souboje netakticky a hlavně pozdě. Byla však intenzita na penaltu? Sudí Nehasil neváhal a VAR nebyl proti.
„Měl jsem míč na noze a soupeř mě nakopl. Úplně zbytečný faul. Byl jsem v situaci, kdy jsem byl kolem třech protihráčů. Nic extra bych nevymyslel,“ poděkoval Chytil za dáreček.
Penaltu proměnil mazácky do středu brány a navázal tak na desítku z minulého kola v Liberci. „Šel nohou proti mně, kontakt jsem cítil, odehrál jsem ale míč. To na penaltu není,“ mínil Hranáč. „Týmu se ale musím omluvit. Mrzí to.“
Pardubická lavička se po závěrečném hvizdu vrhla na Nehasila i Chytila, který v minulé sezoně na východě Čech hostoval.
Bod těší i bolí. Po tom průběhu je to škoda, nechal se slyšet kouč Pardubic |
„I jejich trenér Kováč mi řekl, že to byla chyba hráče a že za to nemohu. Já jsem to zpočátku vysvětlovat nechtěl, ale oni začali nadávat, slétli se k rozhodčímu. Podle mě to bylo zbytečné,“ pokračoval Chytil.
Dramatické nastavení sledoval Radoslav Kováč už jen z tribuny, neboť za řeči dostal dvě žluté karty po sobě v 89. minutě, to ještě jeho hoši po krásných střelách Hlavatého a Janoška vedli. „Trošku jsem to přehnal, viděl jsem jasný aut. Nemám rád křivdu,“ ulevil si Kováč.
Východočeši bojující o záchranu ztratili dva důležité body a nesli to logicky nelibě. „Moc nás to mrzí, byli jsme kousíček výhře,“ litoval Kováč. „Za bod z Olomouce jsme ale rádi, protože jsou silný tým.“
Těžko říct, zda Sigmu aspoň trošku hřeje, že prohrála jediný z posledních třinácti duelů. „Zažíváme hodně velké zklamání. Po čtyřech remízách byl cíl jednoznačný – měli jsme bodovat za tři body,“ štvala další ztráta olomouckého trenéra Václava Jílka. „Nebudu chválit, první poločas jsme prohospodařili.“
Třebaže pětkrát v řadě sigmáci remizovali, v elitní šestce i kvůli ztrátám rivalů zůstávají. Mohli si však tvořit bodový polštář. Jenže to se dělá těžko, když čtyřikrát na jaře prohrávali a museli dohánět.
„Odehráli jsme dobré zápasy, po bodu je to ale problém. Jsme jediný tým, který na jaře ještě nedal první gól,“ kroutí hlavou Jílek.
„Mohli jsme odskočit týmům za námi. Naštěstí jsme pořád v první šestce. Spokojeni ale nejsme. Sice jsme neprohráli, to je hezký, ale radši bych jednou prohrál a dvakrát vyhrál, než pořád remizovat. Body přibývají pomalu,“ počítá Chytil.
Co střela, to gól. Příště už Macík?
Skličující období zažívá jedenadvacetiletý brankář Hanáků Jakub Trefil, který zaskakuje za jedničku Matúše Macíka, jenž v sobotu po půl roce nastoupil v přípravě za béčko a je pravděpodobné, že příště v Plzni už bude chytat ligu. Trefil totiž teď dostává góly prakticky z každé střely, i z dálky, i do středu brány jako v Liberci. V neděli jej zase fantastickým přímákem, leč na jeho stranu načapal přes zeď šutér Dominik Janošek.
„Věděli jsme, v jakém je Tréfa rozpoložení, ale na jeho obranu – tohle mít nemohl,“ tvrdil Kováč. „Ani ten první. Míša Hlavatý to trefil neskutečně. Druhý podle mého neviděl,“ zastal se parťáka Chytil.
Stejně tak Jílek, který na tiskovce slyšel dotaz, zda není čas Trefila vyndat z brány. „Bavíme se o gólmanském postu, ale za všechno nemůže. I když gólů z malého počtu střel je moc.“ Chytil dodal: „Vždy je problém, když si soupeř vytvoří málo šancí a je hodně produktivní. Tým to sráží. Největší problém ale je, že vždy dotahujeme.“
Sigmě tuze prospělo nasazení klíčového útočníka Antonína Růska do druhého poločasu, i když ho ještě bolel naražený bok. Kousnul se.
Měl dres se zlatou jmenovkou a číslem jako znamení, že za uplynulý měsíc posbíral v soutěži tři asistence, nejvíc ze všech. Hned přidal další áčko, když po hodině hry krásně prostrčil míč na Jana Vodháněla, jenž tvrdě nahoru propálil Nitu a srovnal 1:1. Bylo to za minutu, co otevřel skóre Hlavatý.
„Tonda Růsek odehrál hodně solidní zápas. Opět má asistenci. Hodně nám jeho nástup pomohl,“ chválil Chytil. „Druhý poločas jsme začali dobře, ale zase jsme první inkasovali.“
V rozmezí čtyř minut padly tři výstavní góly a Olomouc znovu musela v mrazivém počasí před pouhými dvěma tisíci diváky dotahovat.
Macík v bráně po půl roceBrankář fotbalové Sigmy Matúš Macík se po půlročním zranění vrátil k herní praxi. Za rezervu odchytal v sobotním přípravném duelu před startem druhé ligy čtyřicet pět minut. Dostal jeden gól, když nestačil na dalekonosnou ránu. Po půli Sigma s třetiligovou Kroměříží vyrovnala na 1:1. „Vůbec mi to nevadí. Jsem rád, že jsem tam, a věřím, že to postupně půjde lépe a lépe,“ usmíval se Macík. Naposledy hrál 14. srpna loňského roku, na Spartě si však poranil stehenní sval a zažil nejdelší pauzu své kariéry. „Nikdy jsem tak dlouho nestál, nejdéle dva měsíce. Vůbec jsem s tím neměl zkušenosti,“ povídal. (hvl) |