A tak se usmál: „Já dal skoro desetkrát po dvou gólech, ale ten třetí nikdy nepadl. Až teď skoro ve 30 letech. Jsem za hattrick rád, ale jsem rád i za tři body. Konečně jsme venku vyhráli.“
Bylo na čase. Vyhrál i Liberec a Jablonec – olomoučtí konkurenti v boji o evropské poháry. Sigma uhájila čtvrté místo znamenající jako poslední jistotu předkola Evropské ligy, kam se může postoupit i z páté pozice, pokud Slavia vyhraje český pohár a udrží druhé místo v lize.
Ovšem proč se držet při zemi. Na Slavii ztrácí Hanáci coby ligový nováček po 22 kolech jen dva body.
Finiš sezony bude tuze napínavý. Ve hře je předkolo Ligy mistrů.
I proto Jílek po výhře na Julisce s úlevou vykládal: „Je to obrovsky důležité vítězství.“ Avšak hned dodal: „Dorovnali jsme tím domácí ztrátu s Karvinou, ale body budou v uvozovkách zbytečné, pokud je doma nepotvrdíme s Jihlavou.“
To je zavádějící úvaha, neboť v tom případě by měla Olomouc o tři body méně a to je samozřejmě znát. Ale povinnost jí bude velet skolit i Jihlavu.
Sigma zabrala právě včas. Jarními výkony budila spíše rozpaky, z pěti zápasů vydřela jen jednu výhru nad Slováckem a nepůsobila tak svěže jako na podzim. Po Dukle si Jílek pochvaloval: „Zasloužené vítězství. Byli jsme lepším týmem, vypracovali jsme si i víc brankových příležitostí.“
Ač brankář Dukly Filip Rada to viděl jinak: „V prvním poločase jsme byli jednoznačně lepší, tlačili jsme se dopředu i v tom druhém. Soupeř nás potrestal ze standardky a my už jsme to pak nedokázali dohnat.“
Právě jeho kiks Olomouc nakopl. Okamžitě věděl, že selhal. Skákavou přihrávku chtěl Rada zpracovat a následně konstruktivně předat míč krajnímu obránci. Místo toho trefil jen Řezníčka, který si s nabídnutým dárkem poradil a odstartoval cestu za hattrickem.
Dukla prohrála ve fotbalové lize doma počtvrté v řadě. „Musíme bojovat dál a vyvarovat se triviálních chyb, jakou byla ta moje,“ hlesl zkušený Rada, jehož tým se zamotává do boje o udržení v první lize.
„Neříkám, že to bylo lehké utkání, to vůbec ne. Jak už to bývá v posledních zápasech, tak z první šance soupeře inkasujeme. Pak nám to soupeř vrátil nevynucenou chybou, byť pod velmi dobrým presinkem,“ pokračoval Jílek. „Do té doby jsme působili zakřiknutě, ale pak jsme měli navrch, kluci odhodili pochybnosti, dobře jsme kombinovali, i když šancí do poločasu nebylo tolik.“
Jílek řízl do tradiční jedenáctky
Jen na lavičce začal křídelník Šimon Falta, místo něj dostal šanci bývalý hráč Dukly Bidje Manzia. Byť nijak nevyčníval, právě po jeho ostrém presinku udělal Rada osudovou chybu v rozehrávce. A když ho po hodině Falta vystřídal, rozehrál za šest minut rohový kop levačkou na hlavu Řezníčka, jenž se postaral o rozdílovou branku. Do středu obrany se místo Poloma vrátil uzdravený Jemelka, do branky zkušený Buchta místo Reichla, jemuž Jílek naposledy vyčítal vyrovnávací branku Karviné, na levý kraj obrany se místo zraněného kapitána Vepřeka posunul ofenzivní Hála.
A když v závěru hosté potřebovali vyhrávat souboje, poslal Jílek na plac i Poloma. Tyto tahy mu vyšly.
Byť také Buchtovi vytkl druhý gól z přímého kopu. „Když jsme dali dvě rychlé branky na 3:1, byl jsem přesvědčený, že Duklu do utkání už nepustíme, že to zvládneme už bez inkasované branky. Bohužel jsme dostali laciný gól ze standardky. Měli jsme mít úplně jinak postavenou zeď nebo mít jiné poziční postavení brankáře.“
Závěr si sigmáci zavařili, Jílek neustále od lavičky hlasitě gestikuloval, užil si nervy. „To jsou věci, které trenéra vybudí, protože mám pocit zodpovědnosti, abychom byli v prostorech, ve kterých máme být. Dali jsme tam Romana Poloma, chtěli jsme to vyztužit. Věděli jsme, že už Dukla zdlouhavé útoky nepovede a bude hrát jednoduše.“
Strach o výhru ale neměl. „Strach ne, to je strašně silné slovo, ale člověk si nemůže být jistý. Je to otázka jednoho vypadnutého míče, jedné střely a může se stát cokoli. Závěr byl sice hektický, ale zvládli jsme to, tlak nebyl tak velký, abych se o výsledek obával,“ podotkl. „Ač nás soupeř v posledních deseti minutách trošku zatlačil, pohlídali jsme si to a už žádnou šanci si nevypracoval.“
Mužstvo pochválil především za přímočařejší projev při zakládání útoku. Nejlepší jarní výkon to ale nebyl. „S Plzní byl ještě výraznější,“ připomněl Jílek cennou remízu. „Teď úvod nebyl podle našich představ, ale celkově tam byla spousta povedených akcí, kombinací. Konečně jsme hru zjednodušili, hráli do brány a neobehrávali to donekonečna jen kolem šestnáctky.“
Tudy vede cesta do Evropy.
