„Snažím se držet pořád při zemi a říkat si, že to nevadí, že je to sport a může se stát cokoli. I my můžeme dát dva góly za dvanáct minut,“ povídal brankář fotbalové Olomouce Matúš Macík. „Samozřejmě mě to mrzelo, šel jsem do zápasu připravený, cítil jsem se fajn, neudělal jsem prakticky žádnou chybu, a dostal jsem dva góly. Věřil jsem ale chalanům, že to ještě zvládneme.“ A taky že hej!
Chalani v červených dres Macíkovi úterní odpoledne vylepšili ve druhém poločase.
České Budějovice – Sigma 2:2.
Od lednového příchodu z Ružomberku si za Olomouc zachytal jen mač v českém poháru. Na ligový debut si sedmadvacetiletý potetovaný holohlavý sympaťák s plnovousem musel počkat čtyři měsíce. Jistě by si dokázal představit veselejší start.
Cením si, že kluci ukázali charakter. Za ten jeden poločas je musím pochválit, ale první byl nulový.
Radoslav Látal, trenér Olomouce
„To ano. Na zápas jsem se těšil, a dostanu dva góly za jedenáct minut...“ vydechne. „Ale hlavu jsem si z toho nedělal, věděl jsem, že ještě máme spoustu času na obrat.“
Pro ramenatého Macíka to byl hororový začátek angažmá, v němž má výhledově (třeba už po sezoně) nahradit žádaného reprezentanta Aleše Mandouse, který léčil šrámy ze sobotního zápasu s Teplicemi.
Včera dostal fíky jako přes kopírák: dva rohové kopy z levé strany, dvakrát sigmáci Zmrzlý s Látalem mladším neuhlídali vzdušný prostor na zadní tyči a dvakrát hlavičkoval domácí zadák Lukáš Havel.
Zatímco ve 2. minutě ještě Macík vyrazil míč k dorážejícímu Valentovi, ve dvanácté už Havel trefil hlavou přesně. „Spíš zamrzí, že se podaří chytit střelu a gól dostanu z následné dorážky. Myslím si, že s tím asi nic dělat nešlo. Musím se podívat, z jakého místa byly ty hlavičky,“ přemítal. „První se mi podařilo vyrazit, viděl jsem, že skáče z malého vápna, tak jsem se ještě snažil udělat co nejširším, aby mě míč trefil. Bohužel se to nějak odrazilo a skončilo to v bráně. Ani nevím jak.“
Nazlobený trenér Radoslav Látal v šedé mikině s kapucí sroloval na olomoucké lavičce vysoké čelo a spustil fén: „Dvacet minut totálně prospaných, jako bychom seděli ještě v autobuse někde před Budějovicemi. Katastrofa! Při standardkách jsme taky zachrápali, hráči byli určení i k osobnímu bránění, a to nesplnili.“
Macík přikývl: „Je to nekoncentrovanost, když dostanete gól ze standardky. Vše se nám rozpadlo. První poločas se nám nedařilo vyhrávat souboje, propadali jsme v nich. Neměli jsme ani odražené míče.“
Hanáky probudil až poločasový virvál kouče Látala. „To jsou věci, které zůstávají v kabině, takže k tomu vám nemám co říct,“ neprozradil Macík detaily motivačního proslovu. „Pověděli jsme si pár slov, které po takovém poločase musí v kabině zaznít. Díky bohu nám to pomohlo. Ve druhém poločase jsme ovládli střed hřiště my.“
Po pauze Látal vypustil na plac ofenzivní mládežníky Jáchyma Šípa s Pavlem Zifčákem a sigmáci ožili.
I když po krásné průnikové přihrávce středopolaře Housky zakončil osmnáctiletý křídelník Šíp čistou šanci ledabyle a českobudějovický gólman Vorel mohl ještě vyniknout. Hosty dostala do utkání v 63. minutě až ruka Javorka ve vápně, kterou trefil centrující Látal junior. Sudí Franěk po zhlédnutí videa nařídil penaltu, jež bezpečně proměnil v sedmý gól sezony González.
O srovnání se postaral v 79. minutě střídající Kryštof Daněk, když hlavičkou dorazil rovněž hlavičkový pokus Poulola do spojnice. Devátá Olomouc remizovala podvanácté v sezoně a bez dvou centimetrů dvoumetrový Macík si oddechl: „Druhý poločas byl úplně jiný, vstoupili jsme do něj tak, jak jsme chtěli od začátku zápasu. Drželi jsme tempo hry, vyhrávali jsme souboje, za druhý poločas jsme si bod zasloužili.“
Olomouckou štaci si navzdory malému vytížení a krušnému debutu pochvaluje. „Zatím toho nebylo hodně, ale působení hodnotím celkově pozitivně, uvidíme, co bude dál. Věděl jsem, s čím sem jdu.“
I když po dvou rychlých brankách byl už téměř bez práce, trenér Látal ujistil: „Matúš Macík je výborný gólman. Mandouse, který měl drobné šrámy, nahradil plnohodnotně.“ Plnohodnotně ho má nahradit až v blízké budoucnosti.
