Duch Cristiana Ronalda, portugalského "žraloka" ve službách královského Realu Madrid, vstoupil do teplické kabiny. A to díky testovanému Egonu Vůchovi, bezmeznému obdivovateli hvězdného kanonýra.
"Na rozdíl od něj se mi ale v útoku moc nelíbí," říká brzy 20letý fotbalista, jehož okukoval i Feyenoord Rotterdam. V Teplicích je na zkoušce z SK Hlavice, klubu z malé vísky v Podještědí, který je po podzimu ve třetí lize na 4. místě. Vůch se trefil čtyřikrát.
Vůch je technicky dobře vybavenýJaroslav Dočkal trenér SK Hlavice: "Egon Vůch? V tomto věku jsem viděl málokterého fotbalistu tak dobře vybaveného po technické stránce, i pokud jde třeba o zpracování nebo přesnost a rychlost přihrávek. Jiní mají problémy, jakmile se zrychlí hra, to vůbec není Vůchův případ. Naopak. Má opravdu velké předpoklady, teď je otázka, jak svůj talent prodá. Musí pracovat, pracovat a zase pracovat. Je přece jen veliký rozdíl hrát třetí nebo první ligu. Bude na něho větší tlak." sed |
Teplický dres jste oblékl poprvé v sobotu v Tipsport lize.
Super! Konečně jsem se dostal, kam jsem chtěl, do první ligy. Ale ještě je dlouhá cesta, abych se dostal přímo do áčka. Jsem zvědavý, jestli přípravu zvládnu a do prvního mužstva se procpu.
Naskočil jste s desítkou, prominentním číslem. Je to pocta?
Pro mě to nejlepší dres není, desítka mě nepřitahuje. Mám vzor Cristiana Ronalda, takže 7 nebo 17.
Když o něm mluvíte, svítí vám oči. Chcete prorazit jako on?
Jasně. Nemám malé cíle. Když člověk bude makat a má odmala předpoklady pro práci s balonem, může dokázat co on.
Vy však útočník nejste.
Jsem levý záložník. V útoku se mi to moc nelíbí, tam je to samý souboj. Mám to radši u lajny, protože tam se dokážu uvolnit. Nemám problém s levou nohou a z levé strany mám naučené, že si to dám jako Ronaldo pod patu a pak zakončuju pravačkou.
Jste i takový modeman jako on?
Už mi taky párkrát bylo řečeno, že jsem metrosexuál. Přes zimu ale na módu moc nedbám, neřeším to. Navíc pan trenér trpí na čepice. Holič přijde ke slovu k jaru.
Jaká byla vaše cesta do Teplic?
Jako malý jsem kopal v Plzni, ale ne ve Viktorce. První větší klub byla Příbram, pak Bohemka. Odehrál jsem tam dorost a i přes zlomenou klíční kost se mi to docela povedlo. Jenže byly problémy s penězi, co se týče cesťáků. Když jsem hrál divizi za Doubravku, oslovil mě pan Dyml z Hlavice. V Jablonci jsem dostal byt, bydlel jsem se spoluhráčem Brazilcem De Oliveirou a strávil tam podzim. A pak se objevily nějaké nabídky. Z nich jsme s panem manažerem Ondrejem Chovancem vybrali Teplice.
Jak na vás v Hlavici působil trenér Dočkal, pověstný ras?
Toho mám hrozně rád. Je přísný, už mi ji taky lísknul, ale trenér musí být pes. Je vidět, že fotbal miluje i v jeho letech, hodně mu rozumí. Dobře mi poradil při hře jeden na jednoho. Já chtěl přecházet přes všechny hráče. On mi řekl, že tu situaci musím nejdřív vyhodnotit, jinak nemůžu hrát první ligu.
Prý o vás stál i Feyenoord. Kdy?
Ještě když jsem byl v Bohemce. Povedl si mi zápas se Slavií, vyhráli jsme 4:2, já dva góly dal a dva připravil. Vzbudil jsem jejich zájem. Jenže pak jsem měl výpadek.
A kdo vás chtěl teď?
Z české ligy myslím Jablonec, Ostrava, asi Sparta. Z ciziny AEK Atény, Lodž a snad dva italské kluby.
Proč tedy vyhrály Teplice?
Vždy byly nahoře a nebojí se hrát fotbal, což mi vyhovuje. Nechtěl bych být v týmu, který hraje níž, to se většinou brání a bránění mi nedělá moc dobře. I manažer mi říkal, že Teplice by byly nejideálnější.
Mluvíte sebevědomě. Dokážete se dostat do sestavy?
Je jasné, že když přijdu do vyššího klubu, budu si muset něco odmakat, abych se o základní sestavu porval. Ale jestli to má být teď nebo za dva roky, tak radši budu, když to podstoupím nyní.
A co galeje v Altenbergu, kde jste od pondělí na soustředění?
První týden mi v Teplicích řekli, že problémy s běháním nemám. Ale stejně jako Ronaldo mám hrozně rád balon, a když jsem se dozvěděl, že do Německa se kromě medicinbalu žádný balon nebere, nebylo mi zrovna nejlíp (úsměv).
Ještě drobnost: vaše jméno je dost neobvyklé. Máte s ním trable? Před zápasem Tipsport ligy jsem se hledal na tabuli a místo Vůch tam bylo Vuk. Všichni se nad mým jménem pozastavují. Ptají se, kde jsem k němu přišel. Je prý německé a maďarské, můj děda je taky Egon, ale nejsme cizinci.
