"Abych řekl pravdu, vůbec zatím nevím, co bude. Zatím jsem ještě přemýšlel, že bych hrál dál, a to záleží na tom, jestli se dohodnu, nebo nedohodnu s Brnem," povídá Wagner.
Pokud byste se dohodli, tak byste chtěl pokračovat další sezonu?
Pro mě je to zatím těžká otázka, ale asi bych chtěl. Zatím si to nedokážu dobře představit, že bych úplně skončil. Ale jsou tu zase věci, které mě nabádají, abych už skončil. Je to padesát na padesát. Uvidíme, příští týden by se to snad mohlo rozhodnout.
V Rakousku už jste také trochu přičichl ke klubovému managementu. Je případná budoucnost i tam?
Samozřejmě tahle možnost tady je. Záleží, jakou funkci bych měl. Ale všechno je v jednání a nic bližšího nevím.
Jak jste spokojený s těmi dvěma sezonami po návratu z Rakouska?
Sám jste říkal, že jsou věci, které vám naznačují, že máte skončit... Co se týče Brna, tak ty dvě sezony byly velice povedené. Páté a čtvrté místo po takových letech, to je fantastické. Sám osobně ale moc spokojený nejsem, tolik zápasů jsem neodehrál. A nesplnil jsem to, co se ode mě čekalo, že budu dávat góly.
Někteří fanoušci vám to dávali dost najevo, že vám to tolik nešlo. Mrzely vás tyhle reakce?
Samozřejmě, že mě to hrozně mrzí. Bohužel tak to je. Jednou vám to nejde a většina fanoušků je nespokojená. Ale zase je chápu, protože to očekávání bylo hodně veliké. Nedá se bohužel nic dělat. Ale svědomí mám čisté, nic jsem neošidil. Prostě mi to nešlo. A nechci se vymlouvat na nějaká zranění. Ale nedostal jsem se do formy, jakou jsem míval předtím. A trenér Mazura i Uličný dávali přednost útočníkům, kteří na tom byli výkonnostně líp, tak jsem to respektoval.
Myslíte, že by se to stalo i v Rakousku, že by na vás lidi takhle pokřikovali a pískali?
Tak určitě na mě někteří pískali, i když nevím, jestli zrovna z Rapidu. I když si myslím, že v Česku je to o něco víc.
Vy jste se přesto stihl v těch dvou sezonách stát nejlepším brněnským kanonýrem v historii, přeskočil jste Karla Kroupu. A v Klubu ligových kanonýrů jste na 30. místě se 122 góly. Taková statistika jistě potěší. Je to tak?
Tahle statistika je krásná, je to pro mě svým způsobem fantastické. Na druhé straně jsem chtěl vždycky vyhrát titul, ať už s Rapidem nebo s Brnem, a to se mi bohužel nepovedlo. Třikrát jsem k tomu byl hodně blízko, ale zase jsem zažil spoustu krásných a klíčových utkání. A to individuální ohodnocení to aspoň trošku kompenzuje. Ale hlavně si myslím, že jsem za celý život udělal pro fotbal maximum.
