"Jsem rád, že jsem po zápase v Jablonci dostal důvěru od začátku, a že se mi zase povedlo vystřelit nám tři body," říkal devatenáctiletý fotbalista po těsné výhře slávistů nad Zlínem.
V Jablonci do zápasu Pekhart naskočil v 81. minutě a zařídil vítěznou trefu na konečných 2:1, nyní proti Zlínu hrál devadesát minut a byl autorem jediné branky střetnutí.
Ke gólu do zlínské sítě, který vypadal jak snadná tréninková záležitost, střelec řekl:
"Jednoduše to možná vypadalo z tribuny, ale vzhledem k tomu, že hřiště je hodně nerovné, tím spíš pak v šestnáctkách, hlavně jsem si říkal, abych nedopadl jako s Ostravou. To jsem spálil stoprocentní šanci. Takže po tom ideálním centru Jardy Černého jsem si i z těch několika kroků dával záležet."
Za chvíli po gólu mohl Pekhart výsledek potvrdit, ale to právě přišla jeho slabá "ostravská" chvilka.
"To je fakt, při dalším centru Černého jsem měl na hlavě zase branku. Bohužel, míč se mi z hlavy svezl do autu. Mrzelo mě to, protože kdybych dal na dva nula, mohli jsme mít zbytek zápasu klidnější a ne ty nervy až do konce."
Stejně jako všichni jeho spoluhráči i Pekhart dobře věděl, že výkon slávistů za obvyklým standardem poněkud pokulhával.
"Samozřejmě jsme cítili, že ideální to není. Nevyhověli jsme si pořádně dopředu ani dozadu, ne vždycky jsme stačili uhlídat Žůrka, který nám v jednom kuse hrozil brejky. Klika, že se párkrát chytil do ofsajdu. Byli jsme zbytečně nervozní a za celý zápas jsme se pořádně neuklidnili."
Stejně jako jeho předchůdce ve slávistickém útoku Necid je Pekhart také Tomáš. Lze po posledních dvou ligových zápasech říci, že Slavia má teď Necida číslo dvě?
"Já se s Tomášem opravdu srovnávat nechci. Takže Slavia teď má Pekharta," ohradil se útočník.
Pekhart také nerad slyší, že už Slavii významně přiblížil k obhajobě mistrovského titulu.
"Já říkám, že bavit se teď o titulu je bezpředmětné. Do konce je ještě devět kol a my se od zítřka musíme soustředit na další zápas v Olomouci, přestože tam hrajeme až po reprezentační přestávce," uzavřel Pekhart.
