„Šel jsem do zápasu pokorně a dal jsem si hlavně za úkol splnit defenzivní povinnosti, což se mi myslím povedlo. Vstřelený gól už byla třešnička na dortu,“ zářil po svém prvním ligovém gólu dvaadvacetiletý fotbalista, který v létě zamířil k Nise z Českých Budějovic a v minulosti působil i v akademii Juventusu.
Pomohla vám do sestavy povedená zimní příprava, ve které jste dal dvě branky?
Jsem šťastný, že mi příprava vyšla, ale věděl jsem, že liga je něco jiného. Trenér mi říkal, že mám formu, ať si věřím a ukážu, co ve mně je. Jsem rád, že to vyšlo a dal jsem gól.
Můžete ho popsat? Zdálo se, že jste chtěl nahrát, ale nakonec jste to vzal na sebe…
Máte pravdu. Čekal jsem do posledního momentu. Naváděl jsem si míč na obranu a čekal jsem na Luku Kulenoviče, jestli udělá pohyb, abych mu mohl dát míč a on by pak šel sám na branku. Viděl jsem ale před sebou obránce, tak jsem to vzal na sebe. Všiml jsem si, že brankář Macík má na zadní tyči místo, a tak jsem vystřelil. Jsem rád, že to vyšlo.
Fotbalisté Slovanu Liberec slaví gól Nicolase Pennera v utkání proti Olomouci.
Po gólu jste předvedl zvláštní oslavu, jako byste chtěl mírnit nadšení. Co byste k ní řekl?
To je taková moje oslava, kterou jsem kdysi pochytil v Itálii. Když dám na tréninku gól, tak si z toho dělám srandu, jako že „v klidu“. S kluky jsme se vsadili, že když dám proti Olomouci gól, tak ji předvedu. Tak jsem to udělal.
Jak moc je pro vás vstřelený gól důležitý z pohledu podzimu, který jste proseděl na lavičce?
Každý fotbalista se trápí, když nehraje. V létě jsem přišel do Liberce, trenér Kozel mi dal důvěru, ale já jsem v zápasech udělal chyby, a byly z toho góly. Trenér si mě pak zavolal a řekl mi, že šanci dostane další hráč. Musel jsem to přijmout. Každý to těžko kouše, ale nezbylo mi, než sklopit hlavu a makat. Byl jsem pořád pozitivní a věděl jsem, že moje šance přijde a že Liberci můžu pomoct. Jsem šťastný, že jsem dřinou a pílí potvrdil, že kvalitu mám.
