"Chci pomoct, jsem připravený se rvát a v mých letech je to pro mě velká šance," říká pětatřicetiletý rodák z Liberce, který má v nejvyšší soutěži úctyhodných 333 startů. První ligu hrál naposled na podzim 2007 v Jablonci.
Věřil jste, že si ještě někdy zahrajete ligu?
Myslel jsem, že do ní postoupíme s Duklou, takže věřil.
Ale hrát ji budete ve vršovické Bohemce. Chtěl jste jít do nejvyšší soutěže za každou cenu?
Ne, vůbec! Bohemka mě v pátek oslovila, zranil jsem jí útočník Škoda. Měl jsem chvíli na rozmyšlenou, bylo to celkem rychlé.
Takže jste neváhal?
Váhal jsem z toho důvodu, že co jsme začali na Dukle, to mě hodně oslovilo. Vytvořili jsme tam výbornou partu, jak v kabině, tak s vedením. Byl jsem v Dukle nadšený. Teď je mi trochu líto, že ji opouštím, ale vábení ligy je velice silné. Chci dokázat sobě i lidem okolo, že to ještě zvládnu.
A láká vás taky i stovka ligových gólů, k níž vám chybí jen osm tref?
O stovce jsem přemýšlel dva roky zpátky, když jsem šel do Jablonce. Tam mi to nevyšlo, takže se na to nechci moc upínat. Když stovku dám, paráda. Když to nepůjde, nic se neděje. Já to stovku stejně už oželel.
Takže to není váš velký sen, stát se členem Klubu ligových kanonýrů?
Nedá se to tak říct. Bylo by to hezké, ale už takhle ta moje kariéra byla úspěšná, jsem s ní spokojený.
Do Bohemians jdete na půlroční hostování. Je reálné, abyste za podzim dal osm gólů?
Byla by to velká shoda okolností, ale reálné to je. Nezáleží to jen na mně. Uvidíme, jak se bude dařit týmu.
Pokud byste na metu stovky gólů dosáhl, překonal byste v počtu ligových gólů i Pavla Nedvěda, který jich má 99. Je to lákavá představa?
On ještě někde začne, uvidíte. Takže si troufnu tvrdit, že on tu stovku dá dřív než já. Tedy ji vůbec někdy dám.
V minulých dnech jste v Dukle absolvoval netradiční přípravu: sjížděli jste na kánoích Vltavu. Jak se vám to líbilo?
Myslel jsem, že to bude součást přípravy. Nakonec to bylo čistě teambuildingové a bylo to úplně skvělé. Byl jsem nadšený. Prožili jsme si to jako vodáci. Bylo to úplně o něčem jiném než ty běžné dny v Praze.
S kým jste jel na lodi?
S Honzou Vorlem, bohužel.
Proč bohužel?
No, není to úplně nejlepší háček. ale ne, dělám si legraci, byl výborný. To já párkrát chyboval.
Hrál jste za Žižkov, Slavii, Duklu, teď jste v Bohemians 1905. Z tradičních pražských klubů vám chybí už jen Sparta.
Můžu vám odpřísáhnout, že to pražské kolečko nikdy nebude kompletní. Do Sparty už to nevidím.
A s čím jdete do vršovického ďolíčku?
Abych pomohl, jsem připravený rvát se.
Asi se dost těšíte i na fanoušky. Je to tak?
Přesně. Zažil jsem na Dukle, co to je, když přijde na zápas tři sta lidí. Byli skvělí, ale před tak malou návštěvou je to jiný fotbal. Vyzní to jinak, než stejný fotbalový projev toho, na koho chodí sedm tisíc lidí. Jdu z extrému do extrému. Fanoušci, to bylo jedno z velkých lákadel. Chci si to užít, jako si to kluci v Bohemce užívali už ve druhé lize. Taky se těším, až si plácnu s klokanem. Už se na něj dívám, měl jsem strach, že se do něj budu muset po podpisu smlouvy oblékat. Zatím na to nedošlo.
Hostování máte na půl roku. Co bude potom?
V zimě si to vyhodnotíme, jestli byl můj příchod přínosem, nebo ne. Vztahy mezi kluby jsou velice přátelské, chci Dukle poděkovat, že mě uvolnila. Mám Duklu v srdci. Tohle hostování je jen takové odskočení.
