"Je to tak, v úterý by to měl podepsat a dorazit za námi na soustředění do Frymburka," dodal Cipro vzápětí.
Cipro už před sobotním zápasem věděl, že osmatřicetiletý sparťanský veterán Tomáš Řepka se s budějovickým klubovým vedením předběžně domluvil.
S příchodem Řepky se v jedné partě sejdou sparťan se slávistou. Jak byste toto setkání okomentoval?
Dlouhých řečí není zapotřebí. V tom, že já jsem slávistou a Tomáš sparťanem, není vůbec žádný problém. Scházíme se ve třetím klubu. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdyby on šel do Slavie, nebo já do Sparty.
Takže s angažmá sparťanského srdcaře Františka Straky na trenérské lavičce Slavie se to srovnávat nedá?
To ani v nejmenším.
Na podmínkách smlouvy ve vašem klubu se Řepka dohodl s generálním manažerem Jiřím Kotrbou. Mluvil jste s Řepkou i vy?
Bavili jsem jen přes mobil. A musím říct, že na mě ten hovor udělal velice dobrý dojem.
Takže nějakých Řepkových úletů se neobáváte?
Neobávám.
Můžete přiblížit, o čem jste s Řepkou mluvil?
Řekl jsem mu, že bych ho v mužstvu chtěl, že pořád věřím v jeho fotbalové kvality, přestože přes čtyři měsíce nehrál. On mi zase poděkoval s tím, že ho potěšilo, že jsem mu zavolal a že o něj mám zájem.
František CiproNarozen: 13. dubna 1947 |
Jistě není zapotřebí spekulovat o tom, na jaký post s Řepkou počítáte.
To teda není. Stoper Brezinský je po operaci, podle původních prognóz měl být brzy v pořádku, ale teď to vypadá na dalších čtyři až šest týdnů. A Tomáš Řepka je okamžité řešení. A důležitý je i další důvod, proč zkušeného fotbalistu typu Řepky chceme.
A ten důvod je jaký?
Budějovickému mužstvu chybí vůdčí osobnost jak na hřišti, tak v kabině. Náš tým vůdce potřebuje a nejen já jsem přesvědčený, že tuhle roli právě Řepka úspěšně plnit bude.
Zatímco Řepku testovat nemusíte, ve vašem mužstvu je na zkoušku někdejší slávista makedonský útočník Naumov, jemuž kariéru v české nejvyšší soutěži přerušila komplikovaná zlomenina nohy v březnu 2010. Jak to s ním vypadá?
Vzhledem k tomu, jaké zranění prodělal, jsem překvapený, jak se s tím vyrovnává. Chodí do soubojů úplně bez zábran, je na tom dobře kondičně, chtělo by to, aby v příštích přípravných zápasech začal dávat góly. Vypadá to s ním slibně a rozhodneme se během čtrnácti dnů.
Jak se ve čtyřiašedesáti cítíte coby nejstarší prvoligový kouč v Česku?
Co na to říct? Kde jsou ty časy, když jsem byl v lize na tomhle postu nejmladší a na tiskovce jsem se třeba sešel se soupeřovým koučem Jarešem, který mě předtím trénoval ve Slavii. Zkrátka čas nezastavíte a přišla doba, kdy je to naopak. Například v prosinci jsem na tiskovce seděl vedle Luboše Kozla, který vede Duklu a kterého jsem ve Slavii trénoval já.
Mimochodem, Slavia a váš titul s ní v roce 1996, tentýž rok na jaře semifinále někdejšího Poháru UEFA. Jak na tyhle úspěchy vzpomínáte?
Přijde mi, jako kdyby to bylo v minulém životě. Každopádně to bylo v minulém tisíciletí.
A baví vás trénování vůbec ještě?
To jako čekáte, že bych mohl říct, že mě to nebaví? Kdyby mě to nebavilo, tak bych to samozřejmě nedělal. Trénuju s menšími přestávkami skoro dvaatřicet let a tahle práce mě fakt baví pořád.
V nedávném rozhovoru jste řekl, že na jaře v tabulce samozřejmě chcete výš, ale že byste po třicátém kole bral i současné třinácté místo, které by znamenalo záchranu. Přitom jste si ale neodpustil poznámku, že nejraději byste hrál o evropské poháry. Myslíte, že se vám to v Budějovicích někdy splní?
Buďme realisti. Budějovice a evropské poháry, toho se nejspíš nedočkám. Jako trenér teda určitě ne.
Smlouvu máte do konce letošního června. Co s vámi začátkem léta bude?
Já na to nemyslím. Plně se soustředím na to, abych Budějovice zachránil v první lize. A jednoduché to určitě nebude, vždyť jak ze Žižkova, tak i z Olomouce a z Ostravy se ozývají hlasy, že se chtějí zachránit taky. A varující je případ sestoupivšího Brna, jehož osud je i v druhé lize značně nejistý. Podobně v Budějovicích dopadnout nesmíme. Takže co bude v červnu, to teď opravdu neřeším.
