„Fotbalový bůh má nade mnou ochrannou ruku. Mělo to tak být. Má cesta pokračuje. Věřím, že pro mě zase něco nachystá,“ vyprávěl na začátku sezony v rozhovoru pro iDNES Premium.
V Olomouci se stal asistentem trenéra Látala a po něm i Jílka. A teď mu fotbalový bůh nachystal netušený posun do tuzemské špičky. Že se potká znovu s trenérem Jindřichem Trpišovským, pod kterým válel v Liberci, by ho nenapadlo. Slavia vykoupila Kerbra z Olomouce a zaplnila tak místo asistenta uvolněné po Jaroslavu Köstlovi, jenž zamířil k české reprezentaci.
Můžeš skončit na vozíčku! Kerbr o zranění zad, Trpišovském i standardkách |
„Jardu znám už z působení v Liberci. Je to skvělý trenér, jeho kariéru jsem sledoval. Než jsem usedl do letadla, tak jsme si chvíli volali. V trenérské kabině mi prý nechal nějaký dopis, jsem moc zvědavý, co se v něm dočtu,“ vyprávěl Kerbr už do klubové kamery Slavie ze soustředění v Portugalsku, kam odletěl pár dní poté, co se vrátil se Sigmou ze soustředění na Maltě. „Nechávám něco za sebou, zároveň jsem se ale přesunul do nejlepšího týmu v lize. Se všemi v Sigmě mám dobrý vztah, a i proto jsem rád, že se s nimi budu moct po návratu do Prahy ještě rozloučit.“
Ve Slavii se přivítal i s bývalými olomouckými spoluhráči a svěřenci Chytilem a Zmrzlým. Dobrý vztah má rovněž s Trpišovským, jehož rady hltal jako hráč. Když seděli po tréninku jen v ručníku kolem pasu a bavili se u tabletu nad detaily hry, ale také o soukromí. „Dokázal si získat ne kabinu, ale každého hráče zvlášť,“ vypíchne Kerbr.
Do svého deníčku si svědomitě dělal poznámky z Trpišovského tréninků. O tom, že bude trenérem, měl ostatně jasno už na začátku kariéry ve Slovácku, ještě než si v posilovně při mrtvém tahu bolestivě pochroumal záda.
„Není to tak, že si řeknete: Hrál jsem ligu, tak ze mě bude trenér. Je to dlouhá cesta. Teď si nedovedu představit, že bych měl koučovat ligový tým, ale vzadu ta ambice je. Musím se do toho prokousat, ale práce mě naplňuje. Jednou možná,“ líčil.
Kerbr, nový člen Trpišovského party. Asistentem je koučův někdejší svěřenec |
Pod bolestí a injekcemi ještě udělal krásnou kariéru. Trpišovský jej v Liberci předělal z útočníka na levého beka, patřil k ligové špičce, jako obránce dal hattrick Jablonci a vysloužil si vzácnou chválu od táty, i evropské poháry, výhru v Marseille.
„Jindra mi strašně pomohl tím, jak se mnou komunikoval. Ale když hrajete beka pod Trpišovským, tak nehrajete beka. To jste křídlo, na druhém byl Vladimír Coufal. Jako obránce jsem dal pět gólů v sezoně, oba jsme měli šest asistencí. Jeden centroval, druhý bek zavíral,“ vzpomínal. Dočkal se i kyperské štaci u moře, než se ploténka ozvala zase a lékař jej varoval: Můžeš skončit na vozíčku!
Raději se ani do tréninkového baga už moc nehrne. Ani v Březolupech na Slovácku, kde bydlí, ho kamarádi do mančaftu nepřesvědčili.
V Olomouci měl s Jiřím Saňákem na starosti i standardní situace, hodily se také tátovy poznatky z dob, kdy jej cepoval Karel Brückner. „Říkal mi, že se tomu věnovali třeba hodinu, že Brückner hráče nepustil, dokud to Maroši nezahrál pětkrát stejně a nedali z toho čtyři góly. To bylo pro hráče až ubíjející. I taktické posuny dělali pořád dokola.“
Náročnost a dobré mezilidské vztahy, to je i Kerbrova parketa. Proto Trpišovský vytočil číslo svého někdejšího obránce a vyzkouší si další – novou - spolupráci.