Trápí jej především nešťastné utkání v Alkmaaru, kterým Plzeň přišla o šanci zabojovat o účast v Lize mistrů, a také prohrané finále domácího poháru, v němž se nechal vyloučit.
Museli jste až do konce bojovat o účast v pohárech, pátou příčku jste nakonec udrželi.
Já jsem byl přesvědčený, že to zvládneme. Před posledním zápasem v Opavě jsem z týmu cítil obrovskou touhu a sílu to dotáhnout. Na druhou stranu po podzimu jsme byli devátí a moc dobře to nevypadalo. Páté místo je sice malá náplast, ale jsme za něj rádi. Vyzkoušíme si Konferenční ligu.
Co od nově vzniklé soutěže očekáváte?
Je to pro nás všechny, i pro mě osobně, velká motivace. Rozhodně ji nelze nijak podceňovat, předkola budou nesmírně těžká. Chceme zase hrát pohárovou Evropu a uděláme pro to maximum.
Před rokem se Viktorii protlačit do základní skupiny nepodařilo...
A byla to těžká rána. Hlavně zápas v Alkmaaru, kde jsme byli kousek od postupu. Přiznávám, že tato vzpomínka ještě nepřebolela. O to větší motivaci mám porvat se o to v novém ročníku.
Plzeň - Slavia 0:1, domácí v deseti, zisk double stvrdil v závěru Sima |
Přebolela už aspoň nedávná prohra ve finále domácího poháru se Slavií?
Je to stejné jako Alkmaar, hráli jsme dobrý zápas a mohli ho zvládnout. Udělal jsem ale chybu, nechal se vyloučit a pak už to bylo těžké. Klukům jsem se po zápase omluvil. Pořád to mám trochu v hlavě, nejde se toho jen tak zbavit. Myslím, že bychom zápas v jedenácti zvládli.
Jak vlastně hodnotíte sezonu po osobní stránce?
Samozřejmě jsem rád, že jsem odehrál velký počet minut. Ale nehodnotí se mi to lehko, spíš se na to dívám z týmového pohledu. Navíc byla celá sezona zásadně ovlivněna covidem, byla prostě dost zvláštní. Třeba mi strašně chyběli fanoušci na tribuně. S oblibou používám větu Zdeňka Ondráška, že hrát fotbal bez diváků je jako dát si smažák bez tatarky.
