Jak vám bylo, když střídající Wágner dostal hosty v 60. minutě do vedení?
Paradoxně jsem si říkal, že nás to nakopne, protože ve všech domácích zápasech jsme se zvedli, až když se soupeř dostal do vedení. Stejné to bylo i teď. Předtím tam byly nějaké náznaky šancí, ale nešlo o žádný drtivý tlak. Od toho gólu jsme začali hrát. Karviná nám to trochu ulehčila, protože se více soustředila na obranu, zatáhla se a my měli trochu více prostoru. Když jsme vyrovnali, věřil jsem, že stav otočíme.
Opravdu, protože do té doby vaše hra vypadal docela chaoticky?
No, chaoticky... Měli jsme šance, ale bohužel jsme je špatně řešili, včetně mě, když jsme šli tři na dva. To jsem chtěl hrát na Čolka, ale kopl jsme balon úplně špatně (na brankáře). Centry nám létaly za bránu, takže bylo vidět trochu nervozity, ale v obrat jsem doufal. Ten první gól nás nakopl.
Čím to je, že doma začnete hrát, až když prohráváte?
Je to zvláštní, ale díky bohu jsme to dneska otočili. Musíme ale hledat příčinu, proč nám to nejde od první minuty.
Karvinští byli hodně frustrovaní. Podle nich vašim gólům předcházel faul a ofsajd...
Neviděl jsem to, ale všechno bylo strašně rychlé. Nevím, jestli je hráč za mnou, přede mnou. Při tom svém gólu jsem se snažil hlavně zakončit, takže zda byl ofsajd, nebo ne, opravdu nedokážu říct. A že byli frustrovaní, je samozřejmé. Vedli 1:0, doufali, že si alespoň bod odvezou. My jsme na Spartě prohrávali v osmé minutě gólem z penalty... To je fotbal. Jednou vám nějaká situace pomůže, jindy vás srazí. Ale komentovat vyjádření Karvinských nechci. Ani jsem je neslyšel.
Zachránily ty tři body aspoň trochu podzim?
Ne. Pořád je to zklamání. Je to spíše taková úleva, abychom se přes zimu nachystali na jaro. Ale ještě můžeme něco uhrát na Slávce. Na Spartě jsme také odehráli dobrý zápas.
