Jseš borec, vzkázal mu přes Instagram i legendární český hokejista Jaromír Jágr.
Pro Milana Baroše to byl druhý ligový hattrick v kariéře. „Ten první byl snad proti Hradci, že jo?“ ptal se trochu nejistě.
Ale měl pravdu. Před čtyřmi lety v domácím prostředí řídil proti Hradci Králové stejnou výhru 3:0 jako v sobotu s Příbramí.
Přitom gólů jste nováčkovi mohl dát ještě víc, že?
Příbramští se snažili hodně držet balon a měli docela dost ztrát. Chodili jsme tak do brejků, s trenérem jsme to už v týdnu trénovali. Věděli jsme, že se snaží hodně držet balon vpředu a jdou do rizika. My jsme to několikrát vychytali a gólů jsme mohli přidat více. Ale výsledek tři nula je fajn.
Tým jste uklidnil prvním gólem už v páté minutě.
Byl to dlouhý balon do vápna, já si to dal na prsa. Chtěl jsem si to dát více pod sebe, ale trošku do mě strčil Nitrianský, takže balon vyletěl nahoru. Zkusil jsem to přes hlavu a zaletělo to tam.
Takže vám vlastně pomohlo, že se balon ocitl vysoko?
Nějak se to tam objevilo, tak jsem do toho plácl a zapadlo to tam.
Obránci a trenéři teď vedou disputace, jak vás bránit. Přesto téměř pokaždé něco vymyslíte.
Už od zápasu se Spartou na jaře se strhla snad nějaká fóbie. Já to ale moc nevnímám. Samozřejmě, za tři měsíce mi bude sedmatřicet a ta rychlost, která mě zdobila na Euru v Portugalsku, bohužel není. Je jasné, že styl hry musím trochu změnit. Kluci na mě dobře makají, dávají mi balony, já se je snažím uhrát, dostat ho do koncovky a pomoct nějakými góly. Dneska se mi to povedlo.
V posledních 60 letech se najdou jen tři hráči starší Milana Baroše, kteří dokázali v ligovém zápase vstřelit tři góly. Laco Pavlovič za Prešov (1963/64), Karel Jarolím za Bohemians proti Benešovu (1994/95) a Libor Došek za Slovácko proti Dukle (2015/16).
Pořád si hattricku ceníte?
Jasně! Kdo řekne, že hattrick po něj nic neznamená, tak kecá. Samozřejmě je to speciální dát tři góly, obzvlášť před našimi fanoušky. Jsem šťastný.
Přimotal jste se i k jednomu spornému zákroku v pokutovém území. Měla se pískat penalta?
Asi mě tam trochu přistrčil, ale za stavu 2:0 bylo těžké to písknout, takových soubojů je ve vápně hodně. Rozhodčí to tentokrát nechal. Někdy to je penalta, někdy není.
Když jste dal třetí gól, nepřekvapilo vás, že i v bezmála sedmatřiceti letech jste schopen vstřelit hattrick?
Takhle jsem neuvažoval. Samozřejmě že vím, kolik mi bude, ten věk cítím. V týdnu mě bolela záda, nemohl jsem ani pořádně trénovat. Dal jsem to do kupy až na dnešek. Tělo cítit je, ale zatím je to v takovém mezičase - na hřiště se dobelhám a nějak to dohraju.
Jak se vám běhalo v úmorném vedru?
Pomohlo nám, že se sluníčko trochu schovalo za mraky, nebylo to jako včera na tréninku, kdy jsme měli modré nebe a obrovské vedro.
Když to bylo v 50. minutě o tři góly, nechtěl jste oddech?
Přemýšlel jsem, že půjdu, ale trenér mi říkal, že mladí mají křeče. Říkal, ať se tam nahoře šetřím, že potřebuje prostřídat vzadu kluky, co měli křeče.
Vy jste po první výhře nad Jablonce varoval spoluhráče, že tři body nic neřeší. Pak přišla porážka od Slovácka a teď jste museli znovu zabrat. Takže nešťastná prohra odčiněna?
V hlavách jsme to měli. Na Slovácku jsme smolně prohráli, byl to remízový zápas. Měli jsme sami šance na dva jedna, ale nevyužili jsme to, oni dali v poslední minutě gól... Nás to poznamenalo, ale věděli jsme, že když zvládneme tento zápas, budeme mít šest bodů. A myslím, že to je po třech kolech odbrý počin. Zvládli jsme obě domácí utkání, teď jedeme dvakrát ven, chtělo by to uspět i tam.
