Jste další z řady pardubických hráčů, který se v poslední době vrátil po zranění. Nejprve jste nastoupil ve třetí lize proti Zápům a před týdnem v první na Baníku. Co vás předtím trápilo?
Měl jsem natržený vnitřní postranní vaz v koleni. Stalo se mi to v posledním přípravném utkání ve Španělsku s Čerkasy. První prognózy byly, že to je tak na dva až tři měsíce, ale už za necelé dva jsem byl na hřišti. Pro mě to znamenalo první delší výpadek kvůli zranění v kariéře, takže to bylo složité, nové.
Vracet se postupně na hřiště za pomoci kondičáků bylo trochu „na hlavu“. Byl jsem pořád zavřený v posilovně, točil jsem to s kolem, airbikem... Ubíjející. S míčem na hřišti už to nicméně bylo lepší. Pak jsem si byl zahrát hodinu za to béčko, abych vyzkoušel, jak koleno reaguje. Potom už přišel ostrý zápas na Baníku, bylo to v podstatě po pěti měsících, co jsem zase naskočil v lize. K tomu 11,5 tisíce lidí na tribunách, skvělá atmosféra. Docela náročné, ale super. Koleno drželo.
Hilál s Pennerem si za vyloučení nezahrají po jednom ligovém zápase |
Je obdivuhodné, že jste na trávníku vydržel celých devadesát plus minut.
Ze začátku jsem samozřejmě trošku „vařil“, musel jsem si zvyknout na zápasové tempo, udýchat to. Měl jsem „zapečené“ nohy. Ale jinak v pohodě, ovšem ke konci už mi síly ubývaly, což asi bylo i vidět.
V Ostravě jste prohráli 2:5. Co se tam podle vás dařilo, a co naopak budete chtít s Bohemkou určitě zlepšit?
Zásadní bylo, že jsme dali ty dva góly, první na jaře vůbec. Cenné je i to, že se to povedlo zrovna na Baníku — stačí se podívat, jak tam hrály jiné týmy. Tohle je úspěch, protože s koncovkou jsme doteď měli velké problémy. Od toho se musíme odpíchnout. Potřebujeme poctivý, zodpovědný výkon, abychom to o víkendu zvládli za tři body.
A ta druhá strana spektra? S pěti inkasovanými góly vaše mužstvo může být sotva spokojené.
Jo, to je blbé, i když jsme ty dva sami dali. Kdyby to aspoň bylo 2:3 nebo 3:4, dejme tomu. Ale 2:5 vypadá špatně, i když hra taková nebyla. Ale udělali jsme chyby, ke kterým jsme se vrátili u videa, a doufám, že se jich už vyvarujeme.
Říkat si několik kol za sebou, že výkon týmu sice nebyl zlý, ale přitom to je opět „za nula“, vás taky musí srážet.
Ano. Myslím, že jdeme nahoru, ale body nesbíráme. To je pro hlavu velice těžké. Snad se to zvedne.
V Ostravě jste si v 59. minutě připsal centrem z přímého kopu gólovou nahrávku na trefu parťáka z obrany Louise Lurvinka. Nakoplo vás to do zbytku utkání?
Já zahrával většinu standardních situací, takže jsem věřil, že už bychom z toho mohli skórovat, protože doteď jsme se z nich vůbec neprosazovali. Jsem za to samozřejmě rád, i když můj osobní výkon byl všelijaký. Jedna asistence, ale pět gólů vzadu pro obránce... Je to takové rozpačité.
Od Tykače po Turka aneb změnilo se toho dost. Kdo jsou majitelé fotbalových klubů? |
V sobotu se slaví 25 let přátelství mezi fandy Pardubic a „klokanů“. Vy jste zažil i postup do ligy a zápasy v Ďolíčku, jak tohle pouto vnímáte?
Strávili jsme tam dlouhý čas, fanoušci jsou spolu zadobře, přejí si navzájem. Když jsme tam hráli, brali jsme Ďolíček za domácí stadion; že tam musíme dojíždět, nám ani tolik nevadilo — byli jsme rádi, že tam můžeme hrát. Tu první sezonu nám to tam skvěle fungovalo. Byl to druhý domov.
Začátkem listopadu jste tam pod novým trenérským štábem remizovali 0:0, tehdy jste nastoupil v základní sestavě. Kolik si z toho mače vybavíte?
Moc šancí nebylo, snad nějaké na straně Bohemky, ale od nás mě nic nenapadá. Noví trenéři měli trochu jiné vize než jejich předchůdci, my se to snažili plnit. Byl to tehdy dobrý bod a hlavně jsme udrželi nulu, což se předtím nedařilo.
Jedenáctí Bohemians se budou chtít posunout do vyšší skupiny, vy jste přikovaní na 15. příčce, ale potřebujete se výsledkově nastartovat. Určitě je oč hrát.
Čekám bojovný zápas. Soupeř hraje lépe venku než doma, sedí mu hrát na brejky. My však už taky chceme udělat vítězstvím radost fanouškům a zvednout si do závěru soutěže sebevědomí.
Jak v kabině nahlížíte na začátek utkání o půl druhé odpoledne?
Neovlivníme to, musíme se na to připravit. Fanoušci si dají oběd a přijdou na zápas, takže pro ně se toho moc nezmění. Pro nás je 13.30 trochu zvláštní, ale musíme se s tím vypořádat. Je to celkem jedno.
