Neděle 20. září 2020, svátek má Oleg
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 20. září 2020 Oleg

Koronavirus mě naučil dělat, říká Ordoš. A proč kope v Troskotovicích?

  16:01
Kouřil od jedenácti let, na první ligové angažmá ho autem vezl táta... Michal Ordoš si fotbal užíval po svém. Prvoligový zápas hrál naposledy v Olomouci v květnu roku 2016. Pak se vydal na Kypr, dojížděl do Rakouska a přes druhou ligu ve Znojmě, třetí ligu v Blansku a ve Vyškově se dostal na konec zajímavé kariéry.

Michal Ordoš | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Během koronavirové pauzy si legendární sigmák, král ligových střelců, který nakoukl i do reprezentace, našel práci a fotbalem se v sedmatřiceti baví v rodných Troskotovicích ve III. třídě. Ačkoli, baví...

„V neděli to byla bída. Musím natrénovat, protože ani III. třída se bez tréninku hrát nedá. Na tom našem hřišti, které se podobá tankodromu, jsem vypadal, jako kdybych ten okres hrál celý život,“ pravil. Troskotovicím, jimž se i díky Ordošově gólu podařilo vyhrát nad Oleksovicemi 3:1, se před duelem nesešla ani celá jedenáctka.

Máte to zapotřebí?
Nemám to zapotřebí, ale je to dluh tomu klubu. Mám tam kamarády, rodinu, vyrostl jsem tam. Mému dobrému kamarádovi, který to vede, jsem to v jedné slabé chvilce slíbil ve čtyři hodiny nad ránem, tak jsem to musel dodržet. Já jsem s tím i počítal, že tam jednou budu hrát. Nabídek jsem měl víc, výborná nabídka, abych zůstal ve Vyškově v MSFL, byla taky, ale to už bez tréninku vůbec nejde hrát. Rozhodl jsem se tak, že mám práci v Rakousku a ta dostala přednost.

Zasáhla do toho karanténa a koronavirus. A tím, že se otevřely hranice, jste se mohl vrátit k práci za hranicemi, a tedy už na fotbal nemáte čas?
Přesně tak. Čekal jsem na práci a pro mě jen dobře, že ji mám. Fotbal mě baví pořád, ale koronavirus způsobil půlroční pauzu, která vykonala svoje po sportovní stránce, a navíc mě to naučilo dělat. Takže jsem šel rovnou do práce, a jak člověk z fotbalu vypadne, už se to v mém věku hůř dohání. Mrzí mě to vůči Vyškovu, protože vedení, parta a trenér Honza Trousil jsou výborní. Na jaře jsme mohli mít skvělý půlrok, bohužel se nemohlo hrát. Všechno tam fungovalo, jak mělo.

Olomoucký útočník Michal Ordoš před týmovým fotografováním.

Přece byste u práce mohl hrát dál. V MSFL, kde jste se pohyboval v posledním období, je to běžné, dokonce i v Líšni ve druhé lize chodí hráči do práce.
Však já pracoval už v době, kdy jsem hrál třetí ligu v Blansku. A bavilo mě to! S tím nemám problém. Po těch letech ve fotbale je to změna, jiný život. Mám děti a musím začít přemýšlet jinak. Po práci jezdit do Vyškova na tréninky a přijet v deset večer domů, to už bylo moc.

Bylo těžké rozhodování, zda fotbalu nechat?
Nebylo, protože tím, že fotbal na půl roku ustal, a já jsem začal chodit do práce, tak jsem jen navázal na to, že jsem začal pracovat v Rakousku za lepší ohodnocení, a začalo mě to bavit. Pak jsem se rozhodl, že kloubit to s fotbalem už nebudu. Ne že bych to nezvládl fyzicky, jsem aktivní člověk, ale ráno vstávat v šest a přijet v deset, je to samé, jako kdybych doma nebyl vůbec.

Jaké bylo dohrávání kariéry v MSFL?
Bavilo mě to. Fotbal mám rád, jinak by ho člověk nedělal. Je to jiné, že se vypadne z maximálního tréninkového tempa, a já potřebuju trénovat. Nemám to tak, že bych mohl tři dny ležet a pak odehrát zápas, bez kondice to nejde. V Blansku jsem se po výborné přípravě zranil, takže jsme se rozešli a to mě mrzelo.

Byl jste fotbalový patriot, že se vaše kariéra až na výjimky točila hlavně tady na Moravě?
Neřekl bych, že v tom byl patriotismus. Byl jsem ve Slovácku, tak jsem strašně byl synoťák, ale hned jsem pochopil, že jsem byl i zboží. Skončili Valentovi, finance byly všelijaké a řekli mi, že musím jít, že není na výplaty, že musím jít do Boleslavi. Já jsem to tehdy těžce nesl.

Nový ligový král mezi střelci Ordoš: Stihl jsem to na poslední chvíli

Však jste šel za lepším, ne?
Jenže já jsem viděl ve Slovácku, že mám šanci hrát, že to šlape, a najednou do Boleslavi, někam, kde jsem nikoho neznal, nic jsem nevěděl. Byla to ale obrovská zkušenost. Výborná parta kluků, Mára Matějovský, Kulič, bomba. Udělali jsme druhé třetí místo, i když jsem toho moc nenahrál, zkušenost k nezaplacení.

A vy jste dál rostl. Až jste se stal králem střelců v Olomouci.
Jasně, ve druhé sezoně v Sigmě. V první jsem dal asi deset, ve druhé sezoně dvanáct a byl jsem králem střelců. Dodneška mi to lidé předhazují, že jsem vyhrál jen s dvanácti góly. I teď jsem se díval, že po 30. kole měl Kanga dvanáct gólů! Takže moje chyba to nebyla, já hrál středního záložníka tehdy taky. Jsem rád, nikdo mi to nevezme, ale mrzí mě ta reakce, když mi někdo říká, že jsem vyhrál krále s dvanácti gólama. Co já za to můžu? V té době tady hrál Bony Wilfried, měl deset gólů a za dva roky přestupoval za půl miliardy. Tak jsem ze srandy říkal, že on přestupuje za půl miliardy, a já jsem furt v Sigmě.

Byla to zlatá doba? Nebo byla ta reprezentační lepší?

Celkově v Olomouci to byla pro mě zlatá doba. Tam jsem se našel, měl jsem hodně štěstí na trenéry, ať to byl Psotka, který mě přivedl, pak Pivarník, John Uličný a Vašek Jílek. Trenéři, kteří mi věřili, věděli, že potřebuju nějakou volnost. Nechali mě hrát, co jsem chtěl, a neslo to ovoce. Taky jsem bohužel podepsaný pod jedním sestupem, za Jílka, což mě mrzí, ale zase Sigma má za celých sto let jediné dvě trofeje a to jsme vyhráli my, naše generace.

O vás si člověk přečte leccos, třeba že jste byl prokletý básník.
Vždycky mi předhazovali, že jsem byl bohém.

A byl?
Měl jsem rád život. Nebudu nic zastírat. Od jedenácti jsem kouřil, je to paradox, celou kariéru, do pětatřiceti. A pak jsem přestal. Tomu moc nerozumím, ale tak to je. Nebyl jsem ten, kdo by byl den před zápasem na diskotéce. Pokud se bavíme o profesionální lize, tak to bych v životě neudělal. Za to byly velké pokuty. Samozřejmě po zápase už je to něco jiného, to jsme si šli sednout a já byl klasický držák, který odešel poslední. To jsem byl já.

Olomoučtí fotbalisté před ligovým zápasem. Nejvýše ční Michal Ordoš.

Proč samozřejmě?
Kdo odešel první, toho všichni začali pomlouvat, že byl nejhorší na hřišti, já jsem musel odejít poslední, protože jak jsme zůstali poslední dva, tak jsme se navzájem pochválili a šli jsme domů. Toho hesla jsem se držel. Ale bohém? S mojí postavou na hřišti člověk vypadá, že to fláká, ale tak to nikdy nebylo. Byl jsem víc na očích, nebylo to jednoduché. Menší hráči jako Petržela nebo Navrátil, ti mohli ztratit deset balonů a nikdo si toho nevšiml. Já ztratil dva a každý věděl, že to byl zase Ordoš. V Olomouci ta hlavní tribuna, s těma jsem bojoval hodně často. Ani nechci vidět, co se tam děje, když měli špatnou sezonu. Co předváděli za nás, když jsme vedli v poločase 3:0, to jsem měl chuť tam někdy vlézt a řešit to. Ti lidé jsou absolutně nesoudní.

Kde vás fotbal nejvíc bavil?
Jednoznačně musím říct, že Sigma. Nechci, aby to vyznělo špatně vůči Boleslavi, Slovácku nebo Bohemce, ale nejlepší roky jsem zažil osm let v Olomouci. Všude to bylo super, krásná zkušenost, ale vzpomínat budu nejvíc na Olomouc.

Ale prodal jste se ve Slovácku. Přišel jste a dal jste čtyři góly.
To ale bylo za béčko, díky tomu jsem se dostal do áčka. Tenkrát jsme hráli s Poštornou, bylo mi asi dvacet. Hráli jsme doma, dal jsem čtyři góly. Pak 8. kolo s Bystřicí pod Hostýnem, to už jsem měl těch gólů kolem deseti. Vyhráli jsme 7:2, dal jsem zase čtyři góly a po cestě domů mně volal Laďa Minář, že se mám hlásit v áčku, že nemám ani jezdit domů, a mám se hlásit u trenéra Jarolíma. Byli jsme s otcem v autě u Pohořelic, tak otec si vzal dovolenou a ráno jsme jeli zpátky. To byl první kontakt s áčkem.

Vozil vás tata?
Do pětadvaceti jsem byl flink bez řidičáku, neměl jsem k tomu ani vztah. Kluci měli auta nebo motorky, tak já jsem ani neměl řidičák. Až jsem se k tomu dokopal. Na ligu už mě otec nevozil, ale od dorostu mě vozil všude. V Blšanech, v Teplicích a on tam byl! Formana měl, 700 tisíc to mělo najeto, a on jezdil.

Myslel jste si ve Slovácku, že tam budete do smrti a za hrdinu?
Ani ne. Já byl tehdy v Zemanu Brno, to krachovalo, neměl jsem prakticky, kde hrát. Jel jsem na zkoušku, dva tréninky, Laďa Michal to tehdy trénoval. Řekli, že dobrý a že si mě nechají. Už jsem začal mít pocit, že by to mohlo být dobrý, že bych se fotbalem mohl živit. Dostal jsem první smlouvu na Slovácku, sedm tisíc hrubého. Neskutečné, byl jsem milionář, nevěděl jsem, co s penězma! Bydlení jsme měli hrazené, že jsme byli v akademii, tak jsem byl svým způsobem velmi bohatý.

Nebyla to ale doba bodového odpočtu ve Slovácku?
To byl přesně ten rok. To byla ta kauza, změny, skončil trenér Jarolím, přišel Molnár. Ten si mě nechal v áčku a už jsem i naskočil do ligy. První start mám pod trenérem Jarolímem, ale jednou jsem hrál, dvakrát mě tam nedal. Což bylo naprosto v pořádku, já jsem od toho nic nečekal, šel jsem z béčka. Přišel jsem do kabiny a tam Zbyňa Pospěch, Honza Rajnoch, Tomáš Polách, Honza Palinek. Byl jsem vykulený, ale parta byla dobrá.

Souboj o balón v podání olomouckého Michala Ordoše (vlevo) a libereckého Davida...
Olomoucký Michal Ordoš kryje míč, brání ho Matúš Lacko ze Znojma.

Brali jste jako nespravedlivost, že padl odpočet za korupci zrovna na vás, když ta doba byla celá divoká?
V tu dobu jsem to moc neřešil. Spíš jsem měl obavu, co bude s klubem, když pan Valenta oznámil, že končí. Bodový odpočet jsem tak moc neřešil. Zažil jsem ho pak i na Sigmě. Za ten Střížkov, padlo nějaké obvinění, že byl úplatek poslední kolo. Po mé druhé sezoně se to stalo, pak jsem šel do Rakouska do Kapfenbergu. V zimě jsem se vrátil, když to převzal John Uličný. Jaro jsme proletěli jak nic, měli jsme super mančaft, vyhráli jsme pohár.

Teď odpočet možná čeká Opavu.
No jo, ale to je šílené… Kluk se nakazil covidem a měl by být odpočet bodů? Já fakt nevím… Když jsem hrál naši ligu, tam některé ty zápasy na konci sezony, jak to všechno funguje, tak odpočet není potřeba, ty kluby to vždycky nějak udělají, aby se zachránily. Můžu říct z vlastní zkušenosti, zažil jsem to v posledním kole. Hráli jsme o sestup s Olomoucí, vyhráli jsme doma s Teplicemi 6:0 a Příbrami stačil bod s Jabloncem. Tehdy stáli na půlce a nikdo ani nevystřelil. Vezměte si Zbrojovku loni baráž s Příbramí. Lidé se tomu smějí a furt to tak je.

Jste ve svém věku, co se týká fotbalu, poučený realista?
Úplně. Já se už ani nenervuju. Teď jsme hráli zápas, chtěl jsem obejít kluka, on mi dal čistě tělo a rozhodčí to pískl, asi z respektu ke mně. Tak jsem vzal balon, kopl jsem ho brankáři a hráli oni dál. Já už jsem takový, že řvu faul, i když fauluje náš, už to pískám i za rozhodčího. V tomto člověk prozře. Fotbal je velký byznys, respekt majitelům, kteří do něho cpou peníze, ale tak asi nikdo nechce padat a prohrávat.

Trenéři to s vámi asi neměli jednoduché, což?
Já si myslím, že měli, ne? Neměl jsem v životě žádný problém, tak jestli měl trenér nějaký se mnou…

Byl jsem u toho, když jste z hřiště neváhal odsekávat Leoši Kalvodovi ve Znojmě.
Jo, ale to jsou takové… Leoš je suprový chlap, říkám mu tata.

Pojďme zpět k fotbalu. Kdo byl váš nejlepší nahrávač v životě?
Ani nevím!

Kypr? Ušetřím za rodinnou dovolenou, říká útočník Ordoš

Tak počkejte, hrál jste s Matějovským v Boleslavi.
To ano, ale nebyl jsem v základu, takže nemůžu říct, že by mi dával balony. Jinak fotbalista je to vynikající, ale on zásoboval Pecky a Kuliče, kteří dávali mraky gólů. Já budu spíš zmiňovat kluky z Olomouce, jak byli Šultes, Hubník, Kuba Petr, toho musím zmínit. Ten mi nahrál na nejvíc gólů. Výborné centry, byl rychlý, rozuměli jsme si.

Na jakém postu jste se cítil nejlíp?
Určitě podhroťák. Volný hráč, který si mohl dělat, co chtěl, někdy jsem nemusel ani moc bránit, což bylo dobré, protože to nebyla nikdy moje disciplína. Spousta lidí vykládala, že se nevracím, ale pak začaly instaty, statistiky, data, kolik kdo naběhal, tak jsem byl vždycky mezi třemi nejlepšími. Říkám si: To je zajímavý, že tam zase jsem. Pořád mezi tři nejlepší! Vašek Jílek, který to měl vždycky nejlíp nastudovaný, tak říkal: No jo, ale ve sprintu máš 500 metrů. Říkám mu: No jo, Vašku, ale jedenáct kilometrů, nemůžeš chtít je celé sprintovat. Taky Vašek pochopil, že nejsem ten, kdo bude obcházet deset lidí, sprintovat. V tom jsem byl specifický hráč, a buď to trenér pochopil a postavil to kolem mě, nebo ne a já nehrál. Nebo skončil trenér.

Většinou to dopadalo shodou?
Měl jsem období, kdy jsem nehrál a musel jsem se kousnout. Nebylo to vždycky jednoduchý. Za trenéra Psotky, první půlrok mě vyndal, nehrál jsem tři kola, hledala se sestava, pak mě ve druhé sezoně stáhl pod hrot a tam jsem se našel. To mi vyhovovalo. Na hrotu jsem se nikdy necítil. Už v Boleslavi mě trenér Uhrin dával na střed zálohy. Tam jsem tedy hrál i levou zálohu, dokonce jednou i 70 minut, když jsme dostali červenou, jsem hrál se Slavií levého beka. Dodnes nechápu, co jsem tam dělal. Honil jsem tam Standu Vlčka, který měl stovku za šest a já za šedesát.

Vás charakterizuje i v životě taková volná role?
To bych neřekl. Ale na to, abych vynikl v tom, co umím, jsem to tak potřeboval. Nemohl jsem stát na hrotu a čekat na hlavičky. To není pro mě. Nechci, aby to vyznělo jako machrování, ale čtením hry a tak jsem to měl jako šachy, byl jsem tři kroky dopředu. Někdo šel s balonem a já jsem měl už tu myšlenku, co bude dál. Úsudek v prostoru, časované přihrávky, to jsem měl dobré.

Vymačkal jste z kariéry, co jste chtěl?
Ne!

Olomoučtí fotbalisté Michal Ordoš a Tomáš Hořava se snaží obrat o míč
Slovenský útočník Marek Bakoš z Plzně (vpravo) v mezistátním utkání proti Česku

Tak co jste mohl?
Když se budeme bavit o dvanáctiletém klukovi, který chce hrát ligu, tak ano, tak jsem vymačkal, co jsem chtěl. Ale teď, zpětně, když vidím, jak to všechno bylo, jaké přestupy mohly být, co nedopadlo, tak to mohlo být i jinak. Když jsem šel do Rakouska, tam vám nikdo nedá prostor rok, abyste se zabudoval. Šel jsem do Rakouska a trenér mě vyndal ve 40. minutě. Hrál jsem podhrotem a přede mnou hrál jeho mladý syn, který dnes hraje bundesligu – Michal Gregorič. V Augsburgu nebo kde. Už tenkrát byl šikovný. Ale bohužel on měl dva metry, já měl dva metry, a teď jsme tam stáli jako Vráťa Lokvenc a Dino Koller, ale v trošku jiné kvalitě než tihle dva.

Velká cizina nebyla nikdy ve hře?
Na mě bylo hodně pohlíženo skrz ty rychlostní věci. Když se někdo přijel podívat, tak viděl: Kvalitní fotbalista, ale rychlostně je to jinde. Měl jsem jednu dobrou nabídku z Ruska, tam se nedohodl klub s Olomoucí, a potom jsem měl ještě z Emirátů, a tam se nedohodli manažeři a zadrbalo se to. Tehdy to byla možnost největšího finančního ohodnocení, co jsem kdy měl.

Dva reprezentační zápasy, to bylo na vás tak akorát?
Přesně tak akorát. S tím jsem ani nepočítal. My jsme měli fantastický podzim pod trenérem Pivarníkem, já jsem měl výborně natrénováno, to měl Pivarník neskutečné. Mně to strašně sedělo pod ním. Přišla pozvánka, trenér Bílek mě povolal. To jsem byl rád, protože to přišlo poté, co jsem si nechtěně otevřel hubu na pana Pešiceho.

Ano?
On nás Olomouc jako reprezentační asistent viděl hrát v Teplicích, které hrály o záchranu. Bránily na šestnáctce, my jsme do nich bušili, strašný fotbal. Byl se podívat na utkání a zhodnotil nás tak, že to není na repre. Tak jsem odpověděl, že když se jede podívat na takový zápas, kdy oni brání a my nemáme šanci s tím nic udělat, tak je to jasný. Pak jsem dostal za dva týdny pozvánku a sešli jsme se ve výtahu: já, trenér Bílek a trenér Pešice. Bílek říká Pešicemu: Tak si to vyříkejte! A smál se. Všichni jsme se zasmáli. Pak jsem dal hattrick Příbrami.

Vyříkali jste si to?
Nebylo, co řešit, zasmáli jsme se tomu.

POJĎ SEM, KAM JDEŠ. Michal Ordoš se při svém reprezentačním debutu pokouší

Co váš soused Růsek, měl by přestoupit do Baníku?
Toník? Já být v jeho pozici, tak bych nepřestoupil. Jasně, nemá se mě na co ptát. Ale zůstal bych v Brně. Teď, pro jeho kariéru, by to bylo nejlepší.

Hrávali jste si spolu, když vyrůstal?
Samozřejmě, Tondu jsem bral do kabiny, když jsem byl v Sigmě. Sbíral kartičky, to měl deset nebo dvanáct roků. On jezdil s mým tátou na zápasy. Tonda byl vždycky gólový a šikovný kluk. Známe se odmala, znám jeho otce, máti. Troskotovice, to je vesnice, 500 obyvatel. Jestli má dobrou nabídku, což asi má, co jsem slyšel, tak je to dobrý, ale já bych zůstal v Brně, ať si to oťuká a třeba bude nabídka ještě lepší.

Kolik takových hráčů máte ještě v Troskotovicích?
Tam je fotbalistů! A co se tam nenarodí, to tam oženíme. Milan Lutonský má rodinu odtud, jezdí na návštěvy. Lukáš Mareček má u nás rodinu, taky se sem tam ukáže. Dominiku Simerskému jsme tam našli nevěstu, žije s mojí sestřenicí.

Gólmana máte taky, že byste si ťukli aspoň futsal?
Máme tam Borise Ondrušku, ale teď se nám nevejde do dresu, tak to budeme muset nějak vyřešit. Ještě nám možná něco vyroste a třeba za nějakých deset let bychom dali slušnou partu dohromady.

Statistiky

Sparta

Nejvíc vyhraných zápasů venku

Brno

Nejvíc inkasovaných gólů

Zlín

Nejtrestanější tým

Mužstvo Z V R P S B
1.AC Sparta Praha 4 4 0 0 15:4 12
2.SK Slavia Praha 4 3 1 0 15:2 10
3.FC Viktoria Plzeň 4 3 0 1 10:7 9
4.SK Sigma Olomouc 4 3 0 1 8:5 9
5.FC Slovan Liberec 4 2 1 1 7:3 7
6.1. FC Slovácko 3 2 1 0 5:2 7
7.FK Jablonec 3 2 1 0 4:1 7
8.FC FASTAV Zlín 4 2 0 2 8:7 6
9.FC Baník Ostrava 4 1 2 1 5:4 5
10.MFK Karviná 4 1 2 1 5:7 5
  • Nejčtenější

Dunajská Streda - Jablonec 5:3, konec v pohárech nastal po prodloužení

Jablonečtí fotbalisté v Evropě dohráli. Jsou prvním českým pohárovým zástupcem, který má krutou jistotu. V utkání 2....

Hašek promluvil o konci ve Spartě: Absolutní dehonestace jako za komunistů

Fotbalový záložník Martin Hašek poprvé popsal, jak to bylo s jeho bouřlivým rozchodem se Spartou. Lidé z vedení klubu...

Karviná - Sparta 2:5, po velkém obratu posun na první místo, u tří gólů Hložek

Fotbalová Sparta ukázala sílu. Byť ve třetím ligovém kole v Karviné brzy prohrávala o dva góly, stav zápasu ještě do...

Pardubice - Slavia 1:1, nováček překvapil, mistr vyrovnal díky Musovi

Fotbalisté Pardubic slaví zaslouženou remízu ze zápasu s obhájcem titulu. Ve vršovickém azylu v Ďolíčku nad Slavií...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Slavia zaváhala a Sparta se prostřílela do vedení. Plzeň zabrala doma

Fotbalovou ligu vedou po třetím kole sparťani, kteří pěti góly zvrátili nepříznivě se vyvíjející duel v Karviné. Na...

České no-go zóny: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Ještě, že už v první půli. Zajíc slavil premiérovou branku za Ostravu

Baník konečně zabral. Když počítáme i minulou sezonou, tak v lize vyhrál na jedenáctý pokus – ve čtvrtém kole tohoto...

Frustrovaný Zlín po Spartě. Jsme morální vítězové. Zloba kvůli penaltě

Zlínský stoper Václav Procházka kroutil hlavou. "Byl jsem v šoku, že jsem měl já udělat faul na penaltu." Jeho trenér...

Bohemians - Plzeň 1:4, hladká výhra Viktorie, trefil se i Ondrášek

Fotbalisté Plzně se vítězně naladili na čtvrteční zápas třetího předkola Evropské ligy se SönderjyskE. Ve čtvrtém kole...

Brno - Olomouc 2:4, velký obrat Sigmy řídil střídající Falta

Ani ve čtvrtém kole fotbalové nejvyšší soutěže se Zbrojovka Brno nedočkala vítězství. Přestože vedla 2:1, nakonec doma...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Benešová: Nečekala jsem, že synova svatba bude tak emocionálně náročná

Závěr prázdnin byl pro Lucii Benešovou ve znamení svatebních příprav. K oltáři dovedla svého nejstaršího syna Luciána,...

Microsoft vytáhl servery z oceánu, jejich nízká poruchovost překvapila

Z mořského dna u skotského souostroví Orkneje námořníci vylovili datacentrum společnost Microsoft. Za více než dva roky...

Porno je reklama na fitness, říká jeden z nejstarších českých pornoherců

Je obsazovaný do pornoscén z kategorie „old and young“. Není divu, s natáčením začal před svou padesátkou a točí už...