První gól dal už ve třetí minutě. Néstor trestuhodně ztratil míč a založil útok plzeňským. Kopic Hrušku sice neprostřelil, ale balon se příhodně odrazil právě k nejlepšímu střelci, který míč dopravil do sítě.
Druhou trefu přidal o jedenáct minut později. Havel přihrál pod sebe na malé vápno, odkud Krmenčík vystřelil na zadní tyč.
Po změně stran přidal třetí gól a když v 73. minutě přenechával místo na hřišti Chorému, celý stadion mu tleskal.
„Byl to můj první hattrick v lize. Jsem za něj rád,“ řekl Krmenčík.
Lze říct, že jste se hattrickem s Plzní rozloučil? Mluví se o vašem přestupu do zahraničí.
Rozloučil jsem se s ním se sezonou, to ano.
A s Plzní?
To já nevím. Jsem tady a zůstávám tady. Asi na to úplně odpovídat nechci.
Vypadá to, že jste se dostal zpátky do pohody...
Tak já byl teď zraněný. Se Spartou jsem odehrál utkání s bolavým kotníkem, nebylo to ideální, nechal jsem si dát injekce a asi jsem to neměl dělat. Tři týdny, měsíc a půl jsem marodil. Teď jsem bojoval za Plzeň, za kluky, udělali jsme titul a Ligu mistrů.
Nejlepší ligový střelec s šestnácti brankami, jaké to je?
Já už dostával smsky, jestli to není trapné být nejlepší střelec se třinácti góly. Taky mi to přišlo trošku blbý, tak jsem si řekl, že to číslo nechám narůst. Povedlo se mi dát šestnáct gólů a přidat nějaké asistence, což je asi lepší číslo, než smolná třináctka.
Během sezony jste říkal, že pro vás nejlepší střelec není žádná meta. Teď už to říct můžete, měl jste to v hlavě?
V hlavě jsem to měl, ale nejdřív jsem chtěl udělat titul a pak jsem si řekl, že by bylo fajn mít i toho střelce. To se mi ještě nepovedlo, možná párkrát v dorostu. Takže si to určitě někde vystavím.
Byl jste domluvený, aby vám spoluhráči víc nahrávali?
Ne, to ne. Jen bych šel kopat penaltu, kdyby na ni došlo.
Na závěr na Dukle jste si to užívali bez tlaku, bylo to znát?
Byl to náš poslední zápas před dovolenou, já mám teda ještě reprezentaci s Honzou Kopicem, tak jsme si ho chtěli užít. Myslím, že jsme hráli dobře a soupeře jsme kromě dvou tří možností k ničemu nepustili.
Vzpomněli jste si na dva roky starý výbuch v posledním kole na Slavii, kdy jste prohráli 0:5?
Trenér nám jasně řekl, že v úterý budeme všichni na značkách a schopni tréninku. Všichni do jednoho jsme to splnili a makali jsme. Slavili jsme jen dva dny. Byly to bujaré oslavy, ale trenér má ráznou ruku.
Bylo to pro vás specifické? Na Dukle jste působil...
Já ten stadion tady mám rád. Vždycky tady chodilo málo lidí, že jsme vlastně hráli úplně bez tlaku. Dukla asi taky, když jsou zachránění. Ale mám to tady rád.
