Sedmnáctkrát se prosadil v dorostenecké lize, dvakrát v juniorce, nově má na kontě i prvoligový gól mezi dospělými. Stal se tak druhým nejmladším střelcem letošního ročníku v nejvyšší soutěži. „Větší radost bych z toho měl, kdybychom Zlín porazili,“ mávl nad tím rukou po utkání.
Pro něj premiérová ligová trefa přišla po půlhodině hry. Zikl se pohyboval v ideálním prostoru, kam se k němu odrazil míč po Kratochvílově střeleckém pokusu. „Dá se říct, že si mě ten balon hezky našel,“ pousmál se Zikl. Prokázal svoji pohotovost, opřel se do míče a Zbrojovka vedla.
Když střídal, vyprovázel ho z trávníku potlesk. Diváci rádi děkovali mladému hráči za velmi dobrý výkon. Zhruba půl metru chybělo k tomu, aby mu aplaudovali jako dvougólovému střelci. Ještě za stavu 1:0 mohl Zikl pojistit vedení, hlavou ale mířil vedle zlínské tyče.
„Co chybělo? Asi padesát centimetrů,“ potvrdil Zikl. Chybu hledal ve smůle, ale hlavně ve vlastní chybě. „Dostal jsem se k míči pozdě. Měl jsem tam být dřív a pak bych mohl taky líp zamířit,“ poznamenal. Promarněnou možnost si vyčítal. „Kdyby to bylo 2:0, tak bychom je položili,“ odhadoval.
Ani jemu nešlo na rozum, proč Zbrojovka nedohrála zápas proti oslabenému soupeři lépe. „My jsme se spíš zalekli, že jsme začali hrát proti deseti. Jako kdyby se nám do hlav dostalo, že teď vyhrát musíme, a nešlo to. Je to nepochopitelné. Měli jsme to zvládnout, tohle nás ještě může mrzet,“ věděl.
