V reprezentační přestávce, tedy po sobotním zápase v Příbrami, patálie nejspíš vyřeší operací.
„Martin s tím hodně bojuje, v týdnu moc netrénuje, pořád ho přemlouvám, ať vydrží. Ještě jsem ho přemluvil, ať zvládne Příbram, pak půjde na operaci,“ řekl Látal.
A to je pro Olomouc svízel, když si uvědomíte, že zbylí dva hroťáci Jakub Yunis s Ismarem Tandirem nedali gól za jedenáct ligových kol.
Aspoň že v českém poháru proti třetiligovým Rosicím a naposledy v úterý s druholigovou Líšní skórovali. Yunis dokonce dvakrát, což je pro sebevědomí kanonýra, který měl být útočníkem číslo jedna, vzpruha. „Úkol jsem splnil, jsem za to hrozně rád, protože na gól jsem čekal dlouho. Možná jste viděli, jak to potom ze mě spadlo.“
Není divu, neprožívá lehké období. Začal v základní sestavě, vypadl z ní, v 10. kole ho Látal ani nenominoval na duel v Jablonci a poslal ho do třetiligového béčka, podobně jako předtím letní posilu Tandira, jenž potřeboval dohnat kondiční manko. „Gólově jsem se neprosazoval, trenér mě vyndal ze sestavy. Já zůstávám pozitivní, snažím se makat na tréninku na sto dvacet procent a věřím, že se to zlomí,“ povídal Yunis po procitnutí s Líšní.
„Jsme rádi, že se Kuba konečně trefil. Dokonce dvakrát. Pro jeho psychiku jedině dobře. Nevíme, jestli Martin Nešpor bude na Příbram zdravý,“ přemítá Látal, kým jej případně nahradit.
Pomáhal si vysunutím záložníka Plška na hrot, ale autor šesti sezonních zásahů je platnější pod ním.
Přichází druhá šance pro Yunise? O tom, že spoluhráče nejspíš čeká operace, nevěděl. „Opravdu? To máte lepší informace než já,“ divil se. „Ale je tady široký kádr, musíme být připravení, i pokud se jeden nebo druhý zraní.“
Připravený je už i Tandir. Zarazí, že z útočníků měl nejlepší formu lazar Nešpor. Nastoupil jen pětkrát v základní sestavě, dal tři branky.
A všechny velmi důležité. Proti Zlínu a Opavě v těsných zápasech vítězné, minule se Slováckem jako střídající hráč přispěl k remíze.
Suma sumárum: Olomouci pomohl k sedmi bodům. A přesně tohle po útočníkovi chcete.
Jen na lavičce začal také v Jablonci. Nikoli z výkonnostních či taktických důvodů. „Kdyby byl zdravý, určitě by nastoupil od začátku,“ neskrývá Látal. Nešpora vedl už v Gliwicích a byla to úspěšná spolupráce. Ač nikdy nepatřil ke kanonýrům, ale platí za poctivce, který nenechá obránce vydechnout, jedenácti góly za sezonu si udělal rekord a málem z toho byl senzační titul.
„Znám Martina z Polska. Bavili jsme, říkal mi, že se poslední dobou cítí po kondiční stránce velice dobře. Dal důležitý gól se Zlínem hned ve druhém kole, to ho nakoplo, škoda jen, že ho brzdí zranění, jinak by byl pro nás posila a hrával by od začátku,“ zopakuje Látal.
V minulé sezoně dal 29letý Nešpor osm branek, o šest roků mladšího Yunise příliš nepouštěl do hry. V přípravě si role vyměnili.
Perspektivní Yunis, o kterého stál Jablonec, prodloužil smlouvu a začal na špici. Jenže se trápil v koncovce, a tak zase přišla chvíle trpělivého Nešpora.
„Útočníkovi vždycky pomůže gól, zvedne to sebevědomí. Konkurence musí být, já jsem rád. Hráč pak víc válčí o místo v tréninku. Ale je to zase o povaze člověka, jestli s tím chce bojovat, nebo ne a chce být dvojka nebo trojka. Já jsem rád za každou minutu, to říkám pořád dokola celou kariéru,“ podotkl Nešpor. „Vždy odevzdám nejvíc, co můžu – ať budu hrát deset, nebo devadesát minut. A gól? To je nepopsatelný pocit, euforie. Odmala proto hrajete fotbal. Máte pak pár sekund největší radost.“
A zapomenete na bolest.
