Může být vůbec nejdražším fotbalistou, který kdy z tuzemské ligy odejde. Dražší než Nedvěd, Poborský, Čech, Dočkal, Hložek, Stanciu, Krejčí, Rosický nebo Souček.
Za kolik byste ho prodávali vy, kdybyste měli tu možnost?
„Doufám, že odejde co nejpozději, ale už jsem to vlastně vzdal. Čím víc bodů do jeho přestupu uděláme, tím líp pro všechny,“ říkal slávistický trenér Jindřich Trpišovský.
Jestli byla čtvrteční vítězná trefa proti Baníku poslední, kterou El Hadji Malick Diouf zařídil, slušelo by se mu poklonit a zamávat. Slavia díky jeho dokonalému doteku vyhrála extrémně důležitý souboj v Ostravě 1:0 a podržela si exkluzivní náskok v cestě za titulem, který ještě vylepšila remíza Plzně s Teplicemi.
Plzeň ztratila, Slavia vede ligu o deset bodů. Chramosta se blíží legendám |
Sedmnáct kol, patnáct triumfů, dvě remízy, famózní skóre 39:5.
Diouf zvládl už šest gólů a tři asistence, zároveň přispívá oddaným bráněním. A to jsme nezmínili výkony v evropských pohárech, v nichž je snad ještě výraznější. Nikdo se nemůže divit, že trenéru Trpišovskému už skauti připravili seznam mladých leváků, kteří by mohli Dioufa nahradit.
Ve středu večer senegalský běžec čekal na osudový moment půl hodiny. Se zlatou dvanáctkou na černém dresu se mírně nahrbil a rozběhl se z levého křídla ke středu. Dělá to tak zhruba stokrát za zápas, tentokrát se díky pracovitosti a instinktu nachomýtl k velké radosti. Kolega Provod se na pravém křídle podíval, zakroutil levačkou parádní centr a Diouf do něj strčil špičku svítivě zelené kopačky.
El Hadji Malick Diouf ze Slavie překonává brankáře Jakuba Markoviče z Ostravy.
Vzácný to úkaz. Poctivý dozadu, nebezpečný dopředu, prakticky neunavitelný. Přitom dvacet let mu bude teprve za pár týdnů. A je levák, což cenovku ještě šponuje.
Slavia má před sebou v kalendářním roce 2024 ještě tři zápasy a je pravděpodobné, že už po nich se Diouf rozloučí. Bylo by to kratičké, ale absolutně výživné angažmá. Jako když narazíte na neznámou chuť zmrzliny, která vás nadchne, ale nemáte peníze, abyste si dali druhý kopeček. Diouf je ve Slavii necelý rok. Spoluhráči si dávno zvykli na jeho lehce srolované uši a nekonečné sprinty po levé straně. Na vítkovickém stadionu ho brankář Kinský několikrát pochválil za perfektní návrat nebo za zblokovaný centr.
Provod po výhře na Baníku: Věděli jsme, že uhrát tady nulu bude základ úspěchu |
Hrálo se o hodně. Rozjetý Baník měl zálusk, že Slavii jako první v sezoně porazí. Dokonce se před výkopem zpívala hymna, na počest 190 let od uvedení Tylovy divadelní hry Fidlovačka. Stadion se v sychravém podvečeru zaplnil a hučel. Lidé naházeli na atletickou dráhu hromadu bílých konfet, bouchaly petardy, kvůli dýmovnicím se pět minut nemohlo hrát a fantastická kulisa hnala domácí tým na zteč. To byl fotbal!
Baník měl občasné šance, na konci se hněval, že rozhodčí nezapískal penaltu za Bořilovu ruku, leč body zůstaly hostům. Jediný gól zařídil Diouf, mladičký reprezentant Senegalu. Na propískovaném hřišti předskočil ostravského brankáře Markoviče, píchnul do míče, ve sprintu se sklouzl po kolenou a dojel až skoro k rohovému praporku. Jako by neznal únavu. Ostatně jako celá Slavia, která ligou proplouvá navzdory našlapanému programu.
Kapitán ostravského Baníku Michal Frydrych sleduje vítěznou radost fotbalistů Slavie.
Asi se to neví, ale kouč Trpišovský přišel s návrhem, že by mužstvo po utkání v Ostravě nasedlo do pendolina a dnes by zlehka potrénovalo v Edenu, aby hráči mohli přespat doma a strávit pár hodin s rodinami. Rada starších však naznačila, že nejsou třeba ústupky: „Víme, o co hrajeme, trenére.“
Všechno pro titul!
Protože titul znamená přímý postup do Ligy mistrů!
Vykřičníky jsou namístě. I proto slávisté přejeli do Olomouce, kde budou hrát v neděli. Tam za nimi dorazí i zhruba pět tisíc fanoušků. Mladičkého fantoma zase uvidí v akci, i když mu v závěru ostravský Klíma ošklivě prošlápl kotník.
