„Jeho zdravotní stav a tréninkový proces je bez problému. Potřebuje minutáž a zápasy, ty sbírá za béčko. Vyhodnotíme si, jestli je vhodné, aby už nastupoval za áčko, nebo dál hrál v béčku,“ říká trenér Sigmy Tomáš Janotka.
Juliš je po sedmi měsících zpět. Sigmě se naopak na týdny zranila stálice Pokorný |
Juliš zatím po zranění odehrál v součtu okolo sedmdesáti minut. V druhé lize nastoupil na necelou půl hodinu proti Opavě (1:2), naposledy dostal minulou neděli poločas proti Varnsdorfu (0:3). „Fyzička se zlepšuje, doufám, že to bude jen lepší. Je přede mnou ještě dost zápasů. Uvidím, zda budu v B-týmu, nebo půjdu do hlavního týmu,“ líčí 30letý útočník, jenž zažil angažmá ve Spartě nebo na Ibize.
Jak jste se cítil po prvních minutách zpátky?
Normálně. Byl jsem na hřišti, ale nic jsem nepředvedl. Koleno ale drží, nemůžu se tak hroutit z jednoho zápasu proti Varnsdorfu, který se mi nepovedl, nicméně udělal jsem chybu před prvním gólem...
Myslíte už na A-tým?
Domluva s trenérem neexistuje, Honza Kliment měl dávat každý zápas gól a já potřebuju hlavně hrát. Nevím, jak to bude, ale čekám, že to bude každý týden otázkou. Já jsem hlavně rád, že jsem zpět, byť takový zápas, jako byl ten poslední s Varnsdorfem, vám zrovna dvakrát nepomůže. Vracím se ale snad po osmé z většího zranění.
Jan Kliment na nosítkách si v bolestech zakrývá oči.
Takže už víte, co dělat.
Jsem rád, že koleno funguje, za poslední tři nebo čtyři týdny se to zlepšilo natolik, že můžu do zápasu. Jsem ale nerozehraný, odtrénoval jsem jen pár jednotek. Časem to ale bude jen lepší.
Jaké bylo čekání na soutěžní návrat, nehonily se vám hlavou černé myšlenky?
Koukal jsem na televizi, a snažil se nehroutit se z toho všeho. Čím jste starší, tím víc vám to v hlavě šrotuje. Blíží se konec mé smlouvy, není to úplně ono. Jsem smějící se typ a teď mi do smíchu opravdu nebylo. Musíte to ale brát, jak to je. Musím něco odehrát, vrátit se zpět a uvidíme, co bude v létě.
Julišové, to je materiál! Bratři zvesela vypráví: Taky tě chtěla Sampdoria? |
Konec kariéry přišel v úvahu?
To ne, ale samozřejmě to všechno bolí. Po operaci, rozhýbávání a rehabilitace jsou bolestivé. Byla to vážná operace. Teď už ale doufám, že to bolet nebude a že budu schopný maximální zátěže.
Už v zimě jste byl na soustředění v Turecku, šlo tedy vše podle plánu, že v dubnu budete schopný zkusit zápasové vytížení?
Od zimy to tak bylo v plánu. Nějaké komplikace pak byly. Zvyšujete zátěž a výklus je něco jiného, než jsou brzdy z větší rychlosti. Když máte vyměněnou chrupavku, brzdy jsou nejhorší. Trochu jsem se na tom zasekl. Už ale brzdit i sprintovat můžu, střílet také, už to snad půjde. Potřebuju trénovat a hrát.
To zatím děláte v béčku Sigmy. Jaké je se vracet do mužstva, které spalo na poslední místo v druhé lize?
Situace je vážná, ale pořád není neřešitelná. Doufám, že se béčko zachrání a vše bude fajn. Je na nás, abychom tomu pomohli. Je to ale těžké, když všichni koukají a čekají, že tři borci po zranění vše obrátí. Že nastoupí Juliš a dá gól. Zažil jsem si to i na Spartě, když jsem přišel po ročním zranění. Není to tak, že si vezmete míč a jdete na to jak kdysi.
Ještě před zraněním jste se musel vypořádávat s rolí dvojky v útoku, Kliment se rozjel neskutečně. Jak jste to bral?
Když přišel, přiznám se, že jsem mu to asi tolik nepřál, ale když ukazoval pořád tu kvalitu, tak to zkrátka musíte uznat. Když jsem se zranil, bylo jednodušší koukat, jak se mu i týmu daří. Každý útočník má být egoista, myslet na sebe. Když přijde někdo a hraje líp místo vás, není to na legrácky, ale je to normální. Také jsem loni přišel, dával jsme góly a hrál jsem jenom já. Teď musím ukázat, že můžu být znovu také platný.
Mrzí to zpětně, jak se vám karta obrátila a na vaši gólovou fazonu se zapomnělo, když Kliment dával jeden gól za druhým?
Zapomíná se i to, co bylo před týdnem, natož před rokem. Když se zraníte, jste mrtvej. A je jen na vás, abyste zase ožil. Když je na vašem místě nejlepší střelec ligy, tak se s tím smiřuje lépe. Fotbal je v tom krutý a krásný zároveň. Jeden víkend jste nejlepší na světě, druhý ten nejhorší. Všechna čest Klimičovi. Já byl loni dobrý, ale neutáhl jsem to celé, na jaře jsem fazonu neměl, dal jsem jen pár gólů. On to dokázal táhnout celou sezonu. A dával góly, co přinášely body, nebyly to jen branky na 3:0, 4:1 nebo 1:3. Je to nejlepší útočník ligy. Z osmdesáti procent jsme tam, kde jsme, díky Klimentovi se Zorvanem.
Fotbalista Lukáš Juliš během přípravy Sigmy Olomouc.
Máte osobně preference, jak budete pokračovat?
Hrozně těžce se stanovují, když sedm měsíců nehrajete. Mám to tady v Olomouci rád, jsem tu šťastný, to jsem říkal několikrát. Ale fotbal takové věci, jako kde to máte rád, neřeší. Uvidíme, kdo o mě projeví zájem - jestli nějaký bude - a s ohledem na rodinu vyberu to nejlepší pro nás.
Při poslední výhře A-týmu už jste seděl na lavičce, nemrzelo vás, že jste nedostal prostor?
Moc šance nebyla. Byl jsem ale rád, že jsem mohl být aspoň na střídačce. Troufnu si říct, že jsem týmový hráč, takže pro mě bylo nejhorší nebýt v kolektivu. Kluci mě snad mají rádi, já mám rád je a já s nimi nemohl být při vyřazení Slavie v poháru. Seděl jsem doma. Ta radost, když tam nejste osobně a nemáte na tom žádnou zásluhu, vlastně neexistuje. Proto mě těší, že mohu být alespoň na lavičce.
