V nepovedeném šlágru proti Plzni se teprve rozkoukával, coby náhradník odehrál půlhodinu.
Za týden proti Jablonci už nahrál na gól.
Ve Zlíně se trefil sám a až statistická komise mu branku umazala a přepsala ji na vlastní trefu domácího Simerského.
A v neděli v derby proti Slavii? V zápase zápasů, proti soupeři, kterého Sparta přes pět let čili čtrnáct zápasů v řadě neporazila?
To byla velká Haraslínova show.
Dvacet minut před koncem kulhal ze hřiště pokopaný, vyždímaný, v doprovodu masérů.
Ale jako hrdina.
Sparta - Slavia 1:0, třísté derby rozhodl Haraslín, domácí využili hru v přesile |
Střelec vítězného gólu, který oslavil sklouznutím po kolenou a pak do kamery ukazoval prsty písmeno L. „Syn se jmenuje Luka,“ vysvětloval po utkání. „Ten gól byl pro něj.“
Mazaná rána pravačkou z přímého kopu, kterou chvíli před poločasem třísté derby coby jediný střelec rozsekl, by neměla zakrýt, že i jinak byl nenápadný chlapík z Bratislavy nejlepší na hřišti.
Levá strana byla jeho, slávistická dvojice Bah-Masopust si nevěděla rady. Haraslín neúnavně pelášil podél lajny, soupeře neustále zaměstnával, proháněl, otravoval. A nezkušený stoper Ousou se na něm vyfauloval, obě žluté karty viděl ve chvíli, kdy mu sparťanská dvaadvacítka ukázala záda.
 |
„Věděli jsme, že na ně rychlost může platit. Slavia hrála vysoko, každý míč za obranu byl pro ně problém,“ vysvětloval. „Ve druhé situaci jsem si uvědomoval, že má Ousou už jednu kartu. Vyloučil se sám, nám to pomohlo.“
Jinak ale pětadvacetiletý záložník zásluhy odmítal: „Sám jsem derby nerozhodl, to celý tým. Jsem rád, že se nám povedlo konečně Slavii porazit. Přímák jsem chtěl původně kopat jinak, ale pak mi došlo, že brankář nemůže míč dobře vidět, tak jsem zvolil tohle řešení. Pomohla mi Schranzova teč, ta byla rozhodující.“
Totéž uznal i slávistický gólman Aleš Mandous: „Šel jsem po balonu na pravou stranu, Ivan chtěl pomoct, ale tečoval míč do protipohybu. Už jsem se nestihl vrátit, smolný gól.“
Jediné minus: kdyby se Haraslín nebál vystřelit slabší levačkou, mohl mít góly dva - ve druhé půli tutovou šanci po přihrávce Peška prováhal.
„K tomu už bych se snad radši nevracel,“ mávl rukou na tiskové konferenci a omluvně se usmál. „Míč se mi prostě nějak zamotal pod nohy. Pojďme raději dál.“
I potom na slávisty cenil zuby jako lev, kterého si nechal i s královskou korunou vytetovat na rameno. To ještě válel za Lechii Gdaňsk, kde před pěti lety nakopl kariéru. Už jako teenager riskl přesun ze Slovanu Bratislava do Parmy, ale v Itálii pořádně neprorazil ani napodruhé, když se z Polska stěhoval do Sassuola. Pevnou pozici si nevybojoval, proto v minulém ročníku jen paběrkoval.
„Ale pořád jsem byl v tréninkovém rytmu. Díky tomu nebylo až tak těžké se přizpůsobit hře Sparty,“ líčil. „Jsem rád, že teď mi trenér věří. Já zase věřím, že se budeme dál zlepšovat a budeme úspěšní.“
Pokud tenhle plán klapne, třeba letenskou kapitolu ještě o něco protáhne. Zatím si jej Sparta vypůjčila na rok, ale po neděli určitě nelituje, že do dohody zakotvila opci.
„Hledali jsme hráče, kteří nám z křídel pomohou rychlostně. Kuba Pešek i Lukáš potvrzují, že to byla dobrá volba,“ ocenil kouč Pavel Vrba. „Tudy vede cesta i v Evropě. Když máte rychlé hráče, můžete uspět.“
