Plzeňský klub se v roce 1961 jmenoval Spartak a byl nováčkem mezi československou elitou. Do ligy postoupil po dlouhých devíti letech, v roce 1952 z ní byl administrativním zásahem vyřazen.
Proč letitý rekord vydržel až do dnešní doby? "Zatím se asi v Plzni fotbalový kanonýr nenarodil ani nepřišel odjinud," říká Lopata.
Do tehdejšího Spartaku se dostal klikatou cestou. Prvně kopnul do míče na Roudné, kousek od hřiště v Luční ulici. Pak jeho fotbalová cesta vedla do Přehýšova a Holýšova, kde nastoupil do učení. I po vojně hrál dál v městečku, kde se vyučil, I. A třídu.
"V roce 1959 si mě tam všimli funkcionáři druholigového Spartaku. Zkoušeli mě ve dvou přátelácích. Proti Mladé Boleslavi jsem se trefil dvakrát, v Chomutově čtyřikrát. Bylo rozhodnuto a já se v podstatě za večeři stal druholigovým útočníkem," vzpomíná Lopata.
Spartak v té době hrál na nově vybudovaném stadionu, i na druhou ligu chodily do Štruncových sadů velmi slušné návštěvy a klub usiloval o postup mezi elitu. To se podařilo o dva roky později, v roce 1961. Velkou měrou se o postup zasloužil právě Lopata, střední útočník a nejlepší střelec mužstva. Soupeřovy brankáře překonal čtyřiadvacekrát!
"Mým velkým vzorem byl tehdejší trenér a odchovanec Karlova Vladimír Perk. Jako hráč byl rozeným střelcem, ale dokázal si i sám střeleckou příležitost vytvořit," hovoří Lopata s uznáním o svém bývalém učiteli a velkém vzoru. Vždyť Perk nastřílel v lize 80 gólů, v dalších mu do roku 1945 zabránila válka.
|
Jiří Lopata - narodil se 21. prosince 1936 v Plzni - s fotbalem začínal v Plzni na Roudné, v roce 1959 přestoupil do druholigového Spartaku Plzeň - kromě Plzně hrál ještě třetí ligu za Škodu České Budějovice, kde ukončil vrcholovou kariéru - v nejvyšší tuzemské soutěži nastřílel 27 gólů, dvakrát zaznamenal hattrick - hrál na postu středního útočníka, na sklonku kariéry i na místě středního obránce - stal se trenérem, v roce 1978 odešel od béčka Plzně do RH Cheb, s týmem postoupil do nejvyšší soutěže. Působil i v Nitře, na Kypru, ve Škodě Plzeň, Dukle a Bohemians |
Plzeň prožívala postup do nejvyšší soutěže po devíti letech s velkým nadšením. A fotbalisté se od začátku sezony svým fanouškům odvděčili velmi dobrými výkony. A Lopata, ještě pár měsíců předtím neznámý útočník z I. A třídy, se držel v popředí tabulky kanonýrů. Na konci sezony, v níž Spartak obsadil v tabulce devátou příčku, měl na kontě 16 gólů. V celé lize byla lepší jen tři střelecká esa: Ladislav Scherer, Michal Pucher a Miloslav Wiecek.
"Jak na tuhle sezonu vzpomínám? Byla to fotbalová paráda a mně se dařilo. Obrovským zážitkem bylo domácí utkání proti Tatranu Prešov. Vyhráli jsme pět nula, já dal tři góly a na ty mi většinou přihrál můj nejlepší spoluhráč Zdeněk Böhm," líčí Lopata.
Druhý hatrick se kanonýrovi podařil hned v následující sezoně. Do Plzně přijela Sparta (tehdy Spartak Sokolovo) a odvezla si rovněž pětibrankový debakl. Lopata zaznamenal druhý a poslední hattrick v nejvyšší soutěži.
Spartaku se však brzy přestalo dařit a ve stejné sezoně následoval sestup do druhé ligy. Lopata, který za dva roky nastřílel 27 gólů, už si nejvyšší soutěž nezahrál...
Hráčskou kariéru ukončil ve Škodě České Budějovice ve třetí lize v roce 1967. Ale fotbal neopustil, následovala bohatá kariéra trenérská. Kdo byl nejblíže překonání Lopatova rekordu? Michal Jelínek. V sezoně 1976/77 autor 15 golů Škody.
"Jirka Lopata? To byl rozený střelec, v Plzni se hned prosadil. Jak se dostal na velký čtverec, střílel. Proto dával tolik gólů," vzpomíná kanonýrův dlouholetý spoluhráč Josef Strejček.
