Fotbalová liga spěje do finále a adepti na titul povážlivě ztrácejí. Opakuje se to téměř každý rok. „V nejnevhodnější čas si vybíráme slabé chvilky,“ povzdechl si slávistický trenér Jaroslav Šilhavý.
Slavia vs. Plzeň, v sobotu se odehraje další díl bitvy, kterou snad nikdo ani nechce vyhrát. Račte, titul je váš, naznačují poslední výsledky.
Slavia má dvoubodový náskok, chybějí dvě kola. V předchozích třech utkáních ztratila šest bodů, její konkurent v posledních čtyřech zápasech uhrál jen pět bodů z dvanácti možných.
Ze suverénů ligy se stávají břídilové. Liberec, Sparta či Baník by mohly vyprávět.
Jaro 2002, Liberec v euforii ničí jednoho soupeře za druhým, tři kola před koncem má šestibodový náskok. Ale málem mu to nestačilo. Prohra v Teplicích, remíza s Brnem a před závěrečným kolem Žižkovu chybí už jen jediný bod. Aby Liberec první příčku udržel, musí na Bohemians uhrát minimálně stejný výsledek jako Žižkov na Strahově proti Slavii.
Napadlo by vás, že oba týmy, kterým šlo o titul, prohrají? Jistě že ne, ale stalo se. Fotbalová liga tak prožila jeden z nejbláznivějších vrcholů.
„Oba zápasy spolu souvisely, a jak se blížil konec, mužstvo se stávalo neukočírovatelným. Ono to platí obecně. Já vždycky říkával, že se nám blíží závěrečný chaos. A v tomhle zápase to platilo tuplem,“ vzpomínal později liberecký trenér Ladislav Škorpil.
Jeho tým na Bohemians neproměňoval šance, dělal hrubé chyby, prohrával a ještě nedal penaltu. Podlehl 1:2 a čekal. Na Strahově to bylo pořád 0:0, až když duel ve Vršovicích končil, slávista Kuka skóroval. Titul připadl Liberci, Žižkov klesl až na třetí příčku za Spartu, která díky Slavii dostala šanci hrát o Ligu mistrů. A Slavia si zajistila Pohár UEFA.
„K titulu jsme doklopýtali. Prohra tu radost sice trochu kazí, ale nakonec zvítězila spravedlnost. Na poháru jsme napsaný a nikdo se už nebude ptát, jak to bylo,“ říkal tenkrát liberecký tahoun Václav Koloušek.
„Pošlu do Liberce číslo svého konta,“ žertoval na druhém konci Prahy slávistický útočník Pavel Kuka. „Přijít o titul, když jste od něj pět minut, to je prostě šílenost,“ ulevil si žižkovský obránce Tomáš Hunal.
Stačí se podívat do nedávné minulosti, abyste našli podobné příběhy s tím libereckým. Jen už neměly šťastný konec.
Před sedmi lety měly Sparta a Ostrava dvě kola před koncem stejně bodů, vyrovnaná byla i vzájemná utkání, sparťané si však udržovali o pět branek lepší skóre, jenže pak ztratili v Liberci. Za stavu 1:1 nedal Kušnír penaltu a vzápětí hosté inkasovali. „Blesklo mi hlavou, že jsem možná rozhodl o titulu. Sparta už ho skoro mohla mít. Její smůla,“ líčil liberecký brankář Zbyněk Hauzr.
I když pak Kucka svým druhým gólem podruhé vyrovnal, remíza pořád byla málo. Baník totiž nad Boleslaví, který nehrála o poháry, ani neměla starosti se záchranou, vedl 2:1.
V Liberci byl konec, sparťané se smutně dívali do země, když se od hlasatele dozvěděli, že boleslavský Táborský v nastaveném čase v Ostravě vyrovnal na 2:2. „Byli jsme možná minutu od titulu,“ řekl po remíze na Bazalech ostravský trenér Miroslav Koubek. Pokud by Baník vyhrál, zřejmě by v posledním kole v Příbrami už první místo udržel. Mistrem byla Sparta, která si první příčku pohlídala, když doma porazila Teplice.
Na jaře 2008 měli sparťané čtyřbodový náskok před Slavií, před sebou dva zápasy doma a jeden venku. Nula, nula, nula. Neuhráli už nic a rival je převálcoval.
Nebo Liberec o rok dřív. Pořád si držel těsný náskok, ale čtyři kola před koncem neporazil doma podprůměrný Zlín. V tu chvíli ho předstihla Sparta, následující vzájemný zápas skončil remízou, pak oba týmy vyhrály. Poslední zápas si Sparta pohlídala, smetla Most a Liberec utrpěl debakl v Boleslavi. A klesl na čtvrtou příčku.
To Slavia a Plzeň mají jistotu, že skončí na prvních dvou místech a v létě budou hrát kvalifikaci o Ligu mistrů. O tom klubům šlo. Ale získat titul, nebo skončit kousek pod vrcholem druhý, to je přece jen rozdíl.
