„Mám radost, že jsem se znovu trefil, snad to tak bude pokračovat. Je to ten nejlepší možný návrat,“ zářil 20letý útočník.
Liberec hrál od 26. minuty přesilovku poté, co byl po druhé žluté kartě vyloučen Traoré. A posledních dvacet minut hráli domácí dokonce proti osmi zlínským hráčům v poli. Jiráčka totiž odnesli s vykloubeným ramenem ze hřiště na nosítkách a Zlín už nemohl střídat, protože vyčerpal všechny možnosti.
Zlín ve vedru heroicky bojoval a kapituloval až šest minut před koncem. Kerbrovu gólovou šanci ještě brankář Dostál vyrazil, ale na Pulkrabovu dorážku už neměl.
Matěji, proti Zlínu jste dal za Liberec už tři góly. Jak moc velkou teď prožíváte euforii?
Hodně, ale ne proto, že to byl už třetí gól Zlínu, ale proto, že jsme potřebovali nutně vyhrát. Celý zápas jsme Zlín oslabený o vyloučeného Traorého a pak i zraněného Jiráčka tlačili, a nemohli jsme se trefit. Takže euforii jsem měl z toho, že se nám konečně podařilo dotlačit míč do branky.
Nebyli jste už zoufalí, že se proti osmi hráčům soupeře nedokážete prosadit?
Já do poslední chvíle věřil, že to tam spadne. Už jsme nastřelili tyčku a Dostál měl několik skvělých zákroků. Nechápu, co všechno dokázal chytit. No a nakonec se ujala taková haluz...
Nebylo vám krutě oslabeného soupeře někdy až líto?
Proti takovému týmu je hrozně složité hrát. Soupeř se zatáhne a i když jsme ho úplně zatlačili, někdy vám zkrátka není souzené dát gól. Zlín dlouho stíhal běhat a dobře bránil, ale postupem času se tam tvořily díry, šancí bylo víc a nakonec jsem jednu proměnil.
Za oslavu s fanoušky, kdy jste vyšplhal na oplocení, jste dostal žlutou kartu.
Ano, prý tam nesmím lézt. Mrzí mě to, že byla zbytečná, ale bylo to z radosti.
Jak moc důležitá je výhra z pohledu startu sezony?
Velice. Zlín je silný, bude hrát v Evropě a hodně se posílil. Nás teď čeká výjezd do Olomouce a pak doma Sparta, takže jsme potřebovali na rozjezd vyhrát.
