Liberec je krok od slávy i krachu

Liberec - Může to být jedna z nejslavnějších sezon v historii klubu. Anebo málem propadák. Fotbalisté Liberce mají kolo před koncem pořád šanci být mistrem, chybí jim jediný bod na vedoucí Spartu. Jenže obhájce titulu také může skončit až čtvrtý. Tak zamotaná zůstává liga. O všem rozhodne klíčová pondělní bitva Liberce v Mladé Boleslavi.

"Dalo se skoro počítat, že to takhle dopadne. Už v minulých kolech nám výsledky ostatních týmů moc nepomáhaly," přijímá osud smířeně brankář Zbyněk Hauzr.

Po pondělní snadné výhře nad Teplicemi si Liberečtí na včerejšek naplánovali lehký regenerační trénink. V rohu stadionu rámusilo rypadlo ukusující jednu z opěrných zdí, odsouzení z věznice ve Stráži pod Ralskem uklízeli tribuny a před okénkem pokladny se tvořila fronta na permanentní vstupenky.

Na hřiště s trenéry vyběhli hlavně hráči, kteří nenastoupili proti Teplicím, a mladíci z rezervy. "Dobrej, dobrej!" chválil kouč Lavička brazilského záložníka Hudsona, když se probil přes dva protihráče.

Jádro týmu se protahovalo pod hlavní tribunou a pak zamířilo do posilovny. Pár zkušenějších borců se však na trávník přece jen vydalo.

Pudil a Brezinský na sebe naboso stříleli ze značky pokutového kopu a pak z hranice šestnáctky. Pudil bezpečně trefoval růžky branky, Brezinský zkoušel panenkovské dloubáčky. Po chvíli se k nim přidal i exekutor standardních situací Papoušek.

Zraněný kanonýr Jan Blažek celou dobu tančil s míčem mezi kužely a jeho červené kopačky jen zářily. Vyléčený ještě není, ale v Liberci věří, že by mohl v posledním kole hrát.

Na trénink se přišli podívat i novomanželé Hytychovi, jimž klub uspořádal svatbu o přestávce pondělního zápasu. 

Liberci jde o všechno, ale žádný stres na hráčích patrný není. "Jsme zvyklí. Od zisku prvního titulu se v Liberci horší než druhé místo pokládá za neúspěch," vysvětluje obránce Tomáš Janů.

Cestou z tréninku si nesl Janů krabičku s mastí, kterou dostal od doktorů. "V pondělí jsi byl nejlepší na hřišti, ty se mazat nemusíš," houkl na něj bývalý liberecký stoper Jozef Valachovič, který se přišel podívat do svého starého působiště.

Čtyři opory – Nezmar, Blažek, Janů a Hauzr – ještě rozdávaly odpoledne autogramy v libereckém Domě kultury na akci s názvem Sportshow. Budou se za týden podepisovat jako obhájci titulu?

Janů: Přinejhorším beru stříbro

Remíza Mladé Boleslavi v Mostě měla fotbalistům Liberce teoreticky udělat radost. Ale neudělala. "Stalo se to nejhorší. Lepší by pro nás paradoxně bylo, kdyby Boleslav vyhrála. To by nám nehrozilo, že můžeme skončit čtvrtí," říká si obránce Tomáš Janů, který v Liberci končí už svou devátou sezonu.

Jaké umístění by vás zklamalo?
Kdybych říkal, že budu spokojený s třetím místem, byla by to hloupost. Přinejhorším beru stříbro. Máme to dobře rozjeté, na druhou příčku nám stačí bod.

Potřetí hrajete s Libercem o titul. Kdy jste prožíval největší nervy?
V roce 2002. Na Bohemce jsme potřebovali bod, což se nepovedlo. A Slavia se Žižkovem hrály ještě v 80. minutě bez branek. To byly nervy! Slavia pak naštěstí na poslední chvíli vyhrála. Loni jsme vedli od prvního kola, takže to bylo v pohodě.

Řada lidí si myslí, že vedoucí Sparta si už titul pohlídá. Co vy na to?
Sparta musí porazit Most a poslední krok nikdy není lehký. Řeči o tom, že Sigi (sparťanský asistent Horst Siegl) za Most hrál a trénoval tam a že je všechno dohodnuté, to jsou jen spekulace. Věřím, že Most nedá Spartě nic zadarmo. Zápas vysílá televize, byli by hlupáci, kdyby to vypustili.

Nechystáte před posledním zápasem barvení vlasů nebo podobně?
Zatím jsme měli dost starostí s tím, abychom porazili Teplice. Na blbosti bude čas po sezoně.

Zleva Winston Parks, Pavel Košťál, Jiří Bílek a Ivan Hodúr se radují z druhého gólu do branky Teplic v utkání 29. kola první fotbalové ligy mezi Libercem a Teplicemi.