Sparťanský kouč se po skončení tiskové konference blížil ke klubovému autobusu, když ho zastavil zhruba patnáctiletý chlapec se žádostí o autogram.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se Lavička.
"Petr."
"A fandíš Spartě?"
"Jasně."
"Tak to taky musíš být rád, že jsme vyhráli."
I tahle malá příhoda dokladovala, jak si trenér fotbalové Sparty v těžkých časech váží těsného ligového vítězství v Příbrami.
Také bylo slyšet, jak hlasitě duněl ze šatny vítězný pokřik. Byl vydatnější než obyčejně?
Vítězství považujeme za velmi důležité, ale náš vítězný křik z kabiny je pokaždé stejný, my se takhle prostě radujeme. (úsměv)
Jaké to tedy bylo, přepnout po průšvihu v Malmö do ligového režimu?
Od utkání v Malmö nebylo moc času, potřebovali jsme nabrat fyzickou a zejména psychickou energii. Ještě páteční trenink byl plný stop toho špatného výsledku ze Švédska. Nebyl tam vidět zápal, doznívala únava. Všichni víme, že jsme ztratili velkou šanci. V den zápasu už jsem poznal, že je atmosféra znovu nastartovaná a pozitivní. Ale opravdu to není jednoduché, perete se s frustrací.
Příbram se dlouho držela. Zvyšovala už se na lavičce nervozita?
Ano, dlouho byl stav 0:0, šlo to ztuha. Příbram dobře odstartovala do sezony, její zápasy s Plzní a Libercem jsem viděl, jejich výkon byl dobrý. I proti nám hráli velmi organizovaně, pro nás bylo velmi obtížné se prosadit. V úvodu jsme neproměnili šance a pak nám toho soupeř dovoloval čím dál tím méně. Ubojovali jsme to, kluci ukázali charakter. Pokud se nepletu, loni to tady bylo podobné a se stejným výsledkem.
Nebyl tu s vámi Bořek Dočkal. Můžete prozradit, co s ním je?
Chyběl nám ze zdravotních důvodů. Ve Švédsku dostal úder do žeber a má tam zhmožděný sval. Po zvážení a poradě s doktory jsme se rozhodli ho pošetřit. Ale Bořek - stejně jako ostatní zranění hráči - přijel fandit. Byl tady na tribuně, a i to je pro tým cenné.
Naopak po zranění nastoupil poprvé v základu Ladislav Krejčí a byl u všeho důležitého. To vás muselo potěšit.
Chtěli jsme využít rychlé kraje, Krejčího a na druhé straně Přikryla. Na Láďovi byla znát velká chuť do hry. Připravil vítěznou branku, ale sám měl také dvě velké šance, škoda že neskóroval.