Po nedělní trapné porážce 1:3 s Jabloncem, který na Letné předtím nevyhrál osmnáct let, to může vypadat jako jediná varianta. Ale vzpomeňte si, co se stalo, když se Sparta v podobné situaci zachovala obdobně.
Jaro 2022, kouč Vrba se na lavičce v zoufalství hroutil, před finále poháru dostal padáka, jenže co se vyřešilo? Z béčka jako záplata povýšil asistent Horňák a zápas o všechno proti Slovácku sparťané stejně nezvládli. Svěřit teď tým asistentům nebo kouči rezervy? Jste si jistí, že zrovna to by byl nakopávák, který Spartu probere?
Sotva. Proto spíš počítejte s tím, že nechá Friise dojet sezonu a na léto naplánuje velký třesk.
KOMENTÁŘ: S Friisem to dál nejde. Sparta potřebuje řez, i kdyby vyhrála pohár![]() |
A co kdyby zůstala bez pohárů, což se může stát, když se v lize propadne na páté místo a finále prohraje? Byl by to kardinální průšvih z pohledu renomé, ale finančně by klub nevykrvácel. Když nic jiného, byl by prostor tým uzdravit, vyladit a soustředit na jediný cíl: za každou cenu vrátit titul zpátky na Letnou.
Základy je třeba v létě komplet překopat, což je úkol pro sportovního ředitele Tomáše Rosického.
Když klíčovou pozici před sedmi lety obsadil, spustil ozdravný proces, který vedl přes překážky, drsné lekce a několik přešlapů ke dvěma titulům. Cestou Sparta vyrobila trenéra Priskeho pro Feyenoord Rotterdam. Pustila jeho pomocníka Nörgaarda do SönderjyskE, aby s klubem postoupil do dánské ligy. Pomohla kondičnímu kouči Clarupovi, aby se zřejmě už brzy posunul do bundesligového Wolfsburgu.
Před rokem obhájila titul a hrála Ligu mistrů. Nabízí nejvyšší platy v lize. Má úžasné renomé, tradici a skoro pořád vyprodaný stadion.
Zdánlivě je v dobrém zdravotním stavu, jenže reálně v ní už od léta bují nádor přílišného uspokojení a minimální sebereflexe. Výsledkem je brutální dvaadvacetibodový odstup za suverénní Slavií, třináct ztrát za dvaatřicet zápasů, osm porážek, osmatřicet inkasovaných gólů. Nakrknutí fanoušci a nedopité kelímky od piva létající na hráče z tribun.
Na jednu stranu musíte Priskeho bývalého asistenta Friise ocenit, že navzdory tomu všemu zachovává klidnou tvář. I když mu při rozhovorech v angličtině občas ujede sprosté slovíčko, pořád se drží etikety. Nekřičí. Neobviňuje. Nesvaluje chyby na jiné. Není nepříjemný. Ani nepůsobí zlomeně. Přitom už musí vědět, že pokaženou sezonu odnese právě on, protože jiná cesta není. Asi tuší, že šéf Rosický je v kontaktu s několika trenéry ze zahraničí a že i kdyby ročník zakončil s trofejí, na 99 procent si krk nezachrání.
Jasně, že zbabraná ligová sezona jde z velké části za ním. Až příliš často netrefil sestavu, nevycházela mu střídání, špatně reagoval na záměry soupeře a z těch, kteří vyčichli, nedokázal vyždímat větší zápal.
Ale až tu Friis nebude, zjistíte, že na vině nebyl sám. Část zodpovědnosti nese každý, kdo je součástí tříbarevné obchodní značky, kterou jedenadvacet let vlastní byznysmen Daniel Křetínský. Že za tu dobu Sparta brala jen šest titulů, svědčí o tom, kolikrát chybovala. Naposledy před rokem, kdy Rosický a spol. špatně odhadli situaci. V euforii po dvou titulech uvěřili, že vrchol na tým ještě čeká: že zaujme v Lize mistrů a podmaní si Česko zlatým hattrickem. Zřejmě až pak bylo v plánu do kádru sáhnout.
Chyba! A když přičtete, s jak mizivou úspěšností Sparta nakupovala v posledních třech přestupových obdobích, vytvořila se toxická směs, která způsobila otravu.
Poučení propříště: nemá cenu žádané hráče předržovat a spekulovat, že jejich cena ještě vystřelí. Je zásadní si posily lépe proklepnout, aby se nestávalo, že Rrahmani, střelec za 100 milionů, prosedí jaro na lavičce, protože na trénincích nedře naplno. A aby nehrozilo, že kabinu rozklíží národnostní spory.
Co z toho vychází? Že v létě se Sparta nutně potřebuje trefit.
Do trenéra, do posil, do odchodů. Přivést osobnosti a přejedené hráče nahradit hladovými.
To je práce pro Rosického, který už nesmí zaváhat.