I proto se jich na tréninku schází šestnáct. "Nečekal jsem takhle vysoký počet. Ani domácí mi nebyli schopni předem říct, kolik by se jich mohlo sejít," vyprávěl o své netradiční zkušenosti mladoboleslavský trenér Karel Stanner.
Ten si na trénink Skřivan hrajících 3. třídu Královéhradeckého kraje, které uspěly v projektu Kopeme za fotbal, vzal ještě kondičního trenéra Martina Třasáka.
"Připravili jsme místním klukům pár cvičení, aby si zkusili, jaké to je, připravovat se na nejvyšší soutěž," popisoval Stanner.
A tak se místní amatérští fotbalisté místo tradičního fotbálku v plné rychlosti vyhýbali nastraženým tyčím, přebíhali překážky, proskakovali kruhy. "Bylo to takové půlhodinové koordinační cvičení," usmíval se šibalsky Stanner.
Jeho "nové" svěřence to však podle všeho vůbec nerozhodilo. "Ne ne, oni byli skvělí. Poslouchali mě na slovo, každý cvik chápali a snažili se ho dělat co nejpoctivěji." "Na to, že většina z nich byla po práci, tak jsem jejich píli vážně obdivoval," pokračoval trenér.
Zážitky se tak rozdávaly na obě strany. Domácí fotbalisté je měli už jen z toho, že mohli na devadesát minut nakouknout do stylu ligové přípravy, a trenér Stanner zase z obdivu, s jakou chutí dokážou na hřišti pracovat ryzí amatéři. "Skutečně to bylo velmi příjemné. Nechci ale, aby to znělo jako nějaké klišé."
A co posily, nevezme si nějakého fotbalistu s sebou do Mladé Boleslavi? "Ne, to ne, přeci jen ten rozdíl v kvalitě tam je velký," směje se Stanner. "Ale na to, že jsou to hráči ze 3. třídy, tak jsou někteří skutečně šikovní."
Po fyzicky náročnější části přišla na řadu střelba a samotná hra. "Ta už mi trošku připomínala můj závěr kariéry v krajském přeboru," dodal závěrem Stanner.