"Zatím nevím, jestli nastoupím. Ale každopádně doufám, že budeme mít na rozdíl od zápasu na Slavii navrch my,“ věří Drobisz, který musel v Praze čelit neuvěřitelným 19 střelám a 15 rohovým kopům soupeře.
"Utkání by mělo vypadat trochu jinak, víc starostí snad čeká soupeře než nás. Já to skutečně beru tak, že si snad trochu odpočinu.“
Udržet remízu 0:0 vám dalo zabrat. Jak jste se po takovém zápřahu cítil?
Bylo to spíš nemohoucností slávistických útočníků, než že bych já předváděl nějaké neuvěřitelné zákroky. Třikrát třeba soupeř netrefil prázdnou branku. Kdyby se mu to povedlo, zápas by asi dopadl jinak. Ale pro nás je důležité, že jsme na hřišti zabojovali, konečně uhráli nulu a dočkali se dalšího bodu.
Zápas jste si víc užil, nebo protrpěl?
Já spíš protrpěl. Od 38. minuty, kdy jsem měl trochu nešikovný pád, mě pobolívala záda. Zápas závisel na tom, jestli Slavia branku dokáže vstřelit nebo ne. Hlavně ve druhém poločase jsme ji už moc nepozlobili a snažili se remízu ubránit. Trnul jsem do poslední minuty.
I ve Vyškově už vám bylo těžko, před třemi lety jste tam v poháru po poločase prohrávali 1:2. Vzpomínáte?
S pamětníky toho zápasu už jsme se o něm bavili. Já jsem tehdy nechytal, v brance dostal šanci snad Dušan Melichárek. Ale dobře si vzpomínám, že jsme se tam hodně natrápili. Věřím, že tentokrát to bude vypadat docela jinak a jasně vyhrajeme.
Liší se vaše příprava na pohárové utkání oproti běžným ligovým soubojům?
Myslím, že ani ne. V poháru je pro brankáře těžší a o to důležitější se stále udržovat v koncentraci, protože práce mě tam asi nečeká tolik, jako v lize. Za zápas budu řešit maximálně tři nebezpečné situace, ale o to důležitější je být na ně stoprocentně soustředěný. Třeba v minulém kole v Boskovicích. Soupeř měl tři příležitosti a dal z toho dva góly.
