Přesto, že se na konci sezony dostala na hranici 30 bodů, o které se všeobecně tvrdí, že na záchranu v lize stačí, elitní soutěž opouští.
Z pohledu posledních tří sezon, kdy se pravidelně motala na chvostu ligové tabulky, se dá říct, že vlastně nejde o žádné překvapení.
Zvlášť když podzimní část právě skončeného ročníku byla pro Vysočinu jedním slovem hrůzostrašná.
Ano, historický zápis Ostravy ze sezony 2015/16, ve které Baník na podzim uhrál v šestnácti zápasech nuzné čtyři body, zdaleka nebyl atakován. Ale přiznejme si, že ani 10 bodů jihlavského týmu příliš optimismu pro jarní odvety nedávalo. Tým nového kouče Martina Svědíka byl jasným favoritem na sestup!
Své roli se však fotbalisté z Vysočiny hrdinně vzepřeli. Fenomenálním startem do jara, při kterém šokovali vítězstvím nad pražskou Slavií a v Plzni - a poté přidali tři body také v duelech s Teplicemi a na Dukle Praha, se dostali do laufu.
Jenže! Přesto, že i z následných deseti zápasů dokázali hned šestkrát vydolovat body, nestačilo to. Jedna výhra a pět remíz bylo málo.
A to především proto, že Jihlava nedokázala zvládnout klíčové bitvy s celky, které v té době mohla definitivně pohřbít: prohrála v Ostravě, pouze remizovala v Brně (což však stačilo na pád Zbrojovky) a všechny tři body nepochopitelně přenechala doma i Karviné!
Porážka s trápící se Spartou, o které rozhodl nešťastný gól v 81. minutě - a obří minela jinak spolehlivého brankáře Rakovana, kterou v televizním přenosu viděla celá republika, v konečném důsledku už může pouze mrzet.
Ano, jaro bylo vlastně parádní. Kdo by čekal, že ve 14 zápasech Vysočina nasbírá 20 bodů!
Ale několik fatálních zaváhání pozitivní hodnocení sráží.
A Jihlavu stálo první ligu!