Jako noc a den se od sebe liší fotbaloví útočníci Antonín Puč a Jan Koller. Zatímco drobnější Puč vynikal především rychlostí, technikou a skvělou levačkou, největšími zbraněmi urostlého Kollera jsou důraz a hra hlavou.
Oba však pojí čich na góly, o čemž nejlépe svědčí fakt, že se s čtyřiatřiceti brankami dělí o pozici nejlepšího reprezentačního kanonýra české a československé historie.
Koller vyrovnal letitý Pučův rekord díky trefě v dnešním utkání proti Slovinsku, na 34 gólů potřeboval od své reprezentační premiéry v roce 1999 jednašedesát zápasů. Pučovi stačilo ke stejné metě sehrát o jeden duel méně, avšak kvůli výrazně nižšímu počtu mezistátních střetnutí v předválečném období mu to trvalo plných dvanáct let.
Jak Puč, tak Koller těžili spíše z pravidelných gólových záznamů než z výjimečných střeleckých galapředstavení.
Reprezentačního hattricku se nedočkal ani jeden z nich, jejich maximem byly dvě branky v jednom zápase. To se oběma podařilo sedmkrát, dvacetkrát přidali shodně po gólu.
Oba členové Klubu ligových kanonýrů se poprvé radovali už při svém debutu za národní tým: Puč v roce 1926 jako devatenáctiletý, Kollerovi bylo v době jeho reprezentační premiéry o šest let víc.
Zatímco Koller se dokázal trefit v deseti utkáních za sebou, Pučovým maximem je série pěti střetnutí. Nejdelší bezgólová série čítá u Kollera osm duelů, u Puče šest.
Nejslavnější trefou dlouholetého slávisty Puče je branka ve finále MS 1934 proti Itálii, drtivou většinu svých gólů však zaznamenal v přátelských utkáních. Ostrostřelec Borussie Dortmund Koller má na kontě dvě branky z ME 2004, osmnáctkrát rozvlnil síť soupeře v kvalifikaci na MS či ME a čtrnáctkrát v přípravě.
Fotbaloví fanoušci nepochybují, že Pučův rekord brzy překoná.
|
PŘEHLED REPREZENTAČNÍCH BRANEK JANA KOLLERA: 9. února 1999, Belgie - Česko 0:1 (1. zápas/1. gól), |
