A to bude ještě těžší zápas...
Bude. Zažil jsem to před pěti roky. Na den přesně. Není to sranda. Říkal jsem klukům, že když někomu záleží na prvoligové příslušnosti, tak se před zápasem může i pozvracet. Je to nepříjemný stres. Bohužel jsme se do něj dostali sami. Nikdo nám nepomůže.
Jak to před těmi pěti roky dopadlo?
To jsme se Spartakem Trnava cestovali do Prešova, jemuž stačilo s námi remizovat a byl by zachráněný. Vyhráli jsme 1:0 z jedenáctky.
Takový scénář by se vám v Jihlavě hodil, že?
Nechci nic přivolávat. Byl bych šťastný, pokud bychom se zachránili, ale budeme muset pro to udělat rozhodně více než dnes.
O tom zvracení před klíčovým zápasem jste mluvil z vlastní zkušenosti?
Stalo se mi to ještě před tím rozhodujícím utkáním v Prešově. Tehdy jsme s Banskou Bystricou prohráli 0:1 a to jsem v poločase zvracel.
Cítíte v mančaftu psychickou sílu, že duel v Jihlavě zvládne?
Co jiného nám zbývá? Pevně věřím, že jsme psychicky natolik silní, že to vyjde a v Karviné se bude první liga hrát i příští sezonu.
Nebude se vám venku hrát lépe? Nebyli byste doma ještě pod větším tlakem?
V takovém zápase už je to jedno. I tak budeme pod obrovským tlakem. Jihlava potřebuje alespoň remizovat. Rozhodovat se bude v hlavách, ukáže se, kdo je psychicky odolnější. Na hřišti samozřejmě rozhoduje i kvalita, ale psychika častokrát svazuje nohy.