Látalův parťák Neček. Čechůne, dostaneš do držky! slýchal od Slováků

Jiří Neček dříve trénoval v Sigmě mládež, teď dělá asistenta trenéru Látalovi. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

23 2019
Osmapadesátiletý asistent Jiří Neček, pravá ruka trenéra Radoslava Látala na štacích v Ostravě, Košicích či Gliwicích, vypráví v rozhovoru pro MF DNES, co všechno spolu zažili v dobrém i zlém a jak parťáci touží uspět doma se Sigmou. „Jsme jako táta a máma,“ usměje se.

V kanceláři na Andrově stadionu spřádali poslední plány na Teplice, které fotbalisté Olomouce vyzvou v ligové předehrávce 7. kola doma v pátek (18.00) ve slavnostních retro dresech ke stému výročí klubu. 

Hádám, že jste hodnější máma.
Je to jako v rodině. Táta je tvrdší, k mamince se jdete uchlácholit. Někdy je to obráceně. Kolikrát Radka lituji, protože má v týmu syna a je to náročné, je na něj ještě tvrdší a nic mu neodpustí. Když jsem viděl, jak mu dává zabrat, nevím, jestli bych to zvládl se svými syny.

Měl jste jasno, když v létě zavolal: Pojď se mnou do Sigmy?
Museli jsme si něco vyříkat, protože jsme měli mezi sebou menší problém, ale na rovinu řeknu, že jsme se zachovali jak chlapi. Oba jsme věděli, že jsme udělali dětskou blbost a umíme si to normálně říct.

Problém byl v tom, že když Látal rezignoval v Gliwicích jako hlavní trenér, vy jste zůstal?
Nechci se k tomu vracet. To je prostě za námi. Pro nás oba je důležité, že jsme si to vyříkali a je klid.

K dlouholetému profesnímu i přátelskému vztahu patří i neshody.
Určitě. Radek je impulzivní, já klidnější. Jsem přímý, řeknu to na rovinu, nešetřím nás ani hráče. Někdy je to dost náročné pro oba, ale takový je fotbal, a když se chodí kolem horké kaše, je to nanic.

Olomouc proti Teplicím nastoupí v retro dresech

Fotbalová Sigma slaví sto let od založení klubu a dnes (18.00, ČT sport) proti Teplicím se doma oblékne do speciálních retro dresů, které mají inspiraci v roku 1954. Skláři zase nastoupí v červené sadě trikotů u příležitosti 20 let od kvalifikace Ligy mistrů s dortmundskou Borussií.

Olomoučtí se musí oklepat, minule na půdě Bohemians ztratili náskok 2:0 a prohráli 2:3. Teplice mají o dva body méně a jsou předposlední, naposledy ale doma remizovali s Plzní. „Jdou nahoru. Je to nevyzpytatelné mužstvo. Dokážou se semknout a podat vynikající výkon.

S Plzní hrály Teplice dobře,“ řekl olomoucký kouč Radoslav Látal. „Sigma se trošku změnila, nový trenér se tomu snaží dát svoji tvář,“ všiml si teplický asistent Pavel Drsek.

„Tolik se netlačí do rozehry jako dřív, i když to je pořád ohromně silné kombinační mužstvo, což je cítit při každém zápase. Pozor si musíme dát i na standardky a výborné hlavičkáře – Beneš, Jemelka, Yunis, Plšek.“

Nad návratem do Sigmy jste neváhal, byť jste se stal zase asistentem? Naposledy jste vedl Třinec.
Sigma pro mě nikdy není dilema. Pocházím z Uničova, tenkrát mě sem přetáhl pan Jarolím. Vždy jsem si toho vážil, hrál tady i můj švagr Radek Šindelář. Pro mě je to čest.

Kdy se vám Olomouc dostala pod kůži?
Když sem přestoupil Radek. Hráli poháry, jezdil jsem sem a vždycky bylo plno. To mě hrozně nadchlo.

A teď byste chtěl Sigmě pomoct zpátky do Evropy.
To je nejvíc. Když tady hrál Hamburk nebo Real, to člověka uchvátí. V Polsku to bylo taky dobré, v Košicích rovněž. Rád vzpomínám i na dobu, kdy jsme byli s Pavlem Hapalem v Baníku, nebo na Opavu, kde byl taky plný stadion, ale Sigma je prostě Sigma. Pro ni mám srdce.

Jaký první moment si s Radoslavem Látalem vybavíte?
Znali jsme se už přes švagra s Radkem i Pavlem Hapalem a první, co jsem zbystřil, bylo, když je z Olomouce po návratu vyhazovali. Byl jsem tady zrovna u mládeže, tak jsem hleděl. Dneska jsme si dělali prču ze sekretářky, protože u toho byla, že ho vyhazovala a teď přijímala. A pak jsme se potkali v Opavě, dělali jsme spolu jen tři měsíce, protože já odešel do Třince, ale zjistili jsme, že nám to vyhovovalo. Potom jsme už s Radkem šli do Sokolova, dále zachránit Baník a do Košic. To už byla velká lítačka.

Začněme Baníkem.
Těžké už to bylo s Pavlem Hapalem, šli jsme tam po Jarabinském a byli dole. Pak jsme skončili pátí a hráli finále poháru se Spartou, prohráli jsme na penalty, Slončík ji nedal. Je to specifické prostředí, chodil plný dům, semele vás to, nedovolíte si něco vypustit. S Radkem Látalem jsme měli se Sokolovem našlápnuté do ligy a šli jsme zachránit Baník, který měl čtrnáct bodů. Do konce bylo osm kol, moc jsem nevěřil. Říkal jsem si, že by to bylo něco neskutečného. Ale Bohemka se dostala do útlumu, nemohla vyhrát ani jeden zápas a my jsme to nakonec nastartovali.

Úleva, že? Tlak fanoušků se s Olomoucí nedá srovnat.
O to víc mě mrzelo, že tady diváci ubývají. Věděl jsem, kolik jich chodilo dřív. Ale zažil jsem s baníkovci i jeden šok: byli jsme na soustředění a přijelo sedmdesát radikálních fanoušků. Jen jsme seděli na zadku a poslouchali. Bylo to dost tvrdé. Benji Vomáčka vystoupil a řekl, že to chceme udržet a nikdo z nás to nevypouští. Tak se trošku uklidnili, ale bylo dusno. Porazili jsme doma Žižkov, Slavii dali 4:0 a zachránili se. Toho si dost cením.

Úspěch jste měli také v Košicích.
Východ, lidi nás měli rádi. Když jsme někde přijeli, bylo to horší. V Nitře nás natřeli – nadávali nám s Radkem do Čechůnů a všech sprostých slov. Po zápase nám slibovali, že nám místo ruky dají do držky. Byly to věci, které člověka obohatí. Pak se dovedete postavit i jiným problémům.

Kdo vám sliboval nakládačku?
Přímo trenéři Nitry.

Pěkná kolegialita.
Byli nastartovaní. Dařilo se nám. Porazili jsme Slovan, hráli navrchu. Velká škoda, že majitelé Podoláci hodně slibovali. Příklad: za vítězství v poháru jsme získali padesát tisíc eur, řekli, že to rozdělí mužstvu, a nedostali jsme ani korunu. Do dneška nám dluží dost peněz.

Soudíte se?
Měli jsme s nimi soudy, ale slovenská džungle je dost složitá. Možná to někdy dostaneme, možná ne.

Pak jste vyrazili do polských Gliwic. A senzačně hráli o titul.
Pozor, šli jsme je zachraňovat. Jeli jsme tam a já si nedokázal představit, co to je. Říkal jsem Radkovi: Kam mě táhneš kdesi do vesnice? Ale pak jsem se rychle vrátil na zem. Učili jsme se, že v Gliwicích začala válka, ale nedovedl jsem si představit, že je to poměrně velké město se 250 tisíci obyvateli. Když pak přišel plný stadion, který je nádherný, deset tisíc lidí spustilo, bylo to krásné. V Polsku jsou výborné stadiony, chodí až dvacet tisíc.

I zájem médií o fotbal je v Polsku mnohem větší než v Česku.
Polský fotbal je dál než náš. Boniek si udělal u vlády takové reference, že měl Canal+ a Eurosport. Na kterém místě hrajete, podle toho dostáváte peníze za televizní práva. Nám osmdesát procent rozpočtu naplnila televize.

To českému fotbalu chybí.
Hrozná škoda. Kdyby tohle bylo, tak náhled na fotbal je jiný.

Co s Gliwicemi dělala hra o titul?
Kamkoli jsme přišli, všichni chtěli podpisy. Lidi tam fotbal mají rádi. Mně se líbilo, že i když se nedařilo, tak furt zpívali až do konce a pak teprve chtěli vědět, co se stalo. Byla dost velká škoda, že vznikly různé tlachy a celé se to rozbilo.

A nepohodl jste se s parťákem.
Byly to blbosti spíš od vedení. Dlužili hodně peněz a Radek chtěl posily, já zase věděl, že prezident právě zaplatil dluhy. Všechno uhradil. A teď Gliwice uhrály titul. Pozvaly nás na poslední zápas. Nádhera. Už druhé místo byla velká sláva s ohňostrojem. Jezdili jsme po městě, jako bychom vyhráli titul.

Mrzení rychle přešlo?
Nikoho to tehdy ani nemrzelo, lidi nám děkovali, protože Gliwice hrály dole a tohle byl jejich první vzestup. A teď to vyvrcholilo. Byli tam ještě kluci, kteří hráli pod námi – Badía z Barcelony a další. Byli jsme kosmopolitní sebranka – Brazilec, Portugalec, Španěl, Chorvati, Slovinci, Slováci, Češi Martin Nešpor s Kamilem Vackem. Kamil to dal dohromady. Všechny pozval na barák, grilovali, pokecali, udělali výbornou partu.

Nezklamalo vás, že Vacek podepsal smlouvu v Bohemians a nevrátil se s vámi do Olomouce?
Trošku jo. Byl by tady platný.

Bude víc platný útočník Nešpor, který se v Gliwicích blýskl jedenácti góly?
Byl to záblesk. Měl Paťu Mráze, který mu přihrál na jedenáct gólů. To dělalo Nešpora střelcem. Krásně mu to uměl dát, bohužel takového nahrávače, který by pěkně nacentroval za obranu, zatím nemáme.

A co křídla Pilař s Faltou?
Zkušení borci. Pilař měl velké zdravotní problémy, teď odtrénuje sto procent, což je super, takže doufám, že poctivým tréninkem se to zlomí. Chceme změnit systém, pak to vypadá neučesaně. Sigma má zažitý fotbal s Vencou Jílkem, hrála na hodně přihrávek. Ale odešel Kalvach, stěžejní článek. Hráči mají něco zautomatizované a předělat to je náročné.

Jiří Neček (vlevo) děla asistenta Radoslavu Látalovi v Olomouci.

Jste v procesu.
Bude chvíli trvat.

Jakou chvíli?
Nebude to hned, nejde mávnou proutkem. Je to také o typech hráčů. Musí naše tréninky, které jsou jiné než pod Vencou Jílkem, vstřebat. Někdy možná i nadávají. Ale v Polsku jsme dali hráčům zabrat ještě víc. Nevím, jestli by půlka hráčů tady nezemřela, bylo to fakt náročné. Poláci jsou takoví, že kdybychom jim řekli, ať chodí po čtyřech, budou chodit po čtyřech. Byli hodně poctiví. Tím neříkám, že tady nejsou. Jen tam to byla válka.

Zatímco v Sigmě jsou odmalička vedení k technické hře. Máte na váš styl fotbalu typy? Neměli byste spíš šít taktiku na míru týmu?
To se ukáže až za půl roku. Přišel za mnou Saša Bokij a říkal: Musíte dovalit tři nové hráče, jiného typu. Bojovníky, kteří vám do toho, co chcete hrát, budou pasovat. Ale musíme hrát s tím, co máme. Věřím, že se do toho brzy zapracují. Jen to není hned. I proto na tom Nešpor není tak střelecky. Už v přípravě jsme dali málo gólů. Ale pak to vypadá, že se vymlouváme. Nechceme to komentovat. Na to já ani Radek nemáme nátury, ukáže to až práce. Diváci chtějí góly, vyhrávat. My taky. Přijedeme ve tři ráno naštvaní z Bohemky. Manželka vezme vnoučata a rychle jdou pryč, protože se nejde se mnou bavit. A stejné je to u Radka. Úplně vidím, jak jeho mladej dostává doma čočku a manželka radši uteče. Je to stresové.

Protože chcete být doma v Olomouci obzvlášť úspěšní.
Tak. Vidím na Radkovi, že taky nechrápal, protože někteří hráči mají problém, skládáte to.

A teď potřebujete porazit Teplice, abyste nepokazili slávu v retro dresech k výročí klubu.
Přesně. Honí se vám to v hlavě: Vepřek má rupturu v lýtku, do toho měl Sladký artroskopii. Vždy se to odvíjí od obrany. Pak na vás naběhne Bohemka, vedete 2:0 a říkáte si, že normálně by to mužstvo mělo uhrát, ale my jsme to nezvládli. Milan Kerbr už toho měl plné zuby. Hála po operaci teprve začíná. Ještě kulhá. Dělám si z něj srandu, že je jako Joffrey. Ale máme mladé hráče – Zmrzlého, Látala, Zlatohlávka, Chytila. Snad je zapracujeme.

V Opavě se vám to s jistým Liborem Kozákem podařilo.
To je rarita. Když jsem přišel v Opavě do dorostu, hrál stopera. Posunul jsem ho, na tréninku útočil a dával hrozně moc gólů. Byl poctivý.

Když přestoupil do Lazia Řím, poděkoval vám, že je útočník?
S manželkou mě k sobě i zval, ale už jsem trénoval a neměl čas. Prvně mi však volal, že by se chtěl vrátit, že si koupil rifle a tričko, spoluhráči mu to v kabině pověsili nahoru a smáli se, co to nosí. Jeden ho vzal do obchoďáku, kde měli všechno zadarmo, a ukázal mu, co je móda. Pak se konečně uklidnil. Neuměl ještě italsky, letěli hrát s juniorkou kamsi do hor a on si vzal jen lehké tepláky. Spoluhráči měli zimní bundy. Ale tohle ho posílilo. Někdy je dobře, když dostanete facku. Mladí to hodně potřebují. Doba je jiná. Těžké je to pro trenéry u mládeže. Na někoho zakřičíte a už na vás běží rodiče. Já do dneška nezapomenu, jak mě vychovali trenéři Schneider a Deml. Měl jsem úctu k fotbalu. Nikdy jsem se neurážel.

Není to povahou? Někomu tvrdší ruka pomůže, jiného zlomí.
Taky jsem musel někdy přidat na hlase, ale rodiče to brali rozumně. Dneska se kolikrát řeší extrémně prkotiny, které k fotbalu ani nepatří. Když jsem byl v Sigmě u mládeže, bydlel jsem na vilce, kde jsme měli reprezentanty od šestnácti do osmnácti let. Třeba Kováče. Naproti bydleli Šindelářovi. Moje rodina je tak fotbalová. Děda chytával, Radek hrával, vzal si od Schneidera ségru, to je další hráč. Když se sejdeme, tak se bavíme jen o fotbale. Zaplať pánbůh, že manželka i babička tím taky žijí. Když přijdu za babi, řekne mi sestavu i Jablonce. Kolikrát se směju. Já ani nevím, že střídal tohoto hráče a ona to ví přesně. Ještě k té mládeži: Brückner mě naučil, že od šestnácti let můžete hráče trénovat jako muže, což se moc nepoužívá.

Fyzicky i mentálně?
Ano. Brückner mi říkal: Neboj se, co běháme v mužích, můžeš běhat i ty. Dokonce jsme zkoušeli doublovat jeho tréninky. Hubníkové, Šultes a spol. to vydrželi a dostali se výš. Byla to správná cesta.

Autor:

Los Ligy mistrů: Barcelona, Dortmund, Inter, Slavia

17. září: Inter Milán - Slavia 1:1, 2. října: Slavia - Dortmund od 18:55,
23. října: Slavia - Barcelona od 21:00, 5. listopadu: Barcelona - Slavia od 18:55,
27. listopadu: Slavia - Inter Milán od 21:00, 10. prosince: Dortmund - Slavia od 21:00

Statistiky

Mladá Boleslav

Nejvíc vstřelených gólů

Karviná

Nejdéle bez obdrženého gólu

Sparta

Nejvyšší průměrná návštěvnost

Mužstvo Z V R P S B
1.SK Slavia Praha 9 7 2 0 19:2 23
2.FC Viktoria Plzeň 9 6 2 1 18:10 20
3.FK Mladá Boleslav 9 5 1 3 21:14 16
4.FK Jablonec 9 5 1 3 17:13 16
5.FC Baník Ostrava 9 5 0 4 15:11 15
6.AC Sparta Praha 9 4 2 3 18:14 14
7.SK Sigma Olomouc 9 4 2 3 13:11 14
8.1. FC Slovácko 9 4 1 4 8:15 13
9.Bohemians Praha 1905 10 3 3 4 14:18 12
10.FC Slovan Liberec 9 3 1 5 10:11 10

Nejčtenější

Inter - Slavia 1:1, hosté mířili k senzaci, o výhru přišli v nastavení

Slávista Peter Olayinka (uprostřed) oslavuje svou trefu do sítě Interu Milán. V...

Při návratu do Champions League, kde dvanáct let chyběli, sahali po senzaci, slávističtí fotbalisté ale nakonec v...

Zvedněte ruce, kdo jste to čekali. Italský tisk sepsul výkon Interu

JAK MI TO CHYTIL? Romelu Lukaku z Interu Milán lituje neproměněné tutovky,...

Falešný start, pohroma, trápení. Italská média tvrdě kritizují počínání fotbalistů Inter Milán v úvodním utkání Ligy...

Gól pana Střapatého. Olayinkovi se může změnit život

ŠOKOVAL SAN SIRO. Slávistický útočník Peter Olayinka se raduje z úvodní branky...

Bylo mu patnáct, když poprvé nazul kopačky. Do té doby hrál Peter Olayinka fotbal naboso, maximálně ve špinavých a...

Trpišovský: Zasloužili jsme si vyhrát. Mrzí mě jen závěr a střídání

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský udílí pokyny svým svěřencům během zápasu...

Zatímco odpovídal na poslední otázku, otevřely se dveře a do tiskového střediska nakoukl Antonio Conte, kouč Interu...

Dejte mu nejlepší známku! Hovorka po Interu: Do všeho jdu po hlavě

Slávistický stoper David Hovorka odehrává balon před Romelem Lukakem, obrovitým...

Často v zápase i po sebemenším úspěšném zákroku, dobře načasovaném skluzu nebo jen po obyčejném zisku míče, si...

Další z rubriky

Proč jsou u ligového dna? Opavě i Karviné chybějí góly

Karvinský trenér František Straka během utkání s Teplicemi

Fotbalisté MFK Karviná a Slezského FC Opava jsou po devíti kolech u dna první ligy. Shodně mají sedm bodů. Dělí je jen...

Přervat sérii, která trvá 25 let. Bohemians hostí fotbalisty Zlína

Zlínský útočník Tomáš Poznar (vzadu) a Vladislav Levin z Bohemians

Co takhle ukončit čekání, které trvá celé čtvrtstoletí? Fotbalisté Bohemians 1905 to mají v plánu. V páteční...

Budou létat krysy, hadi i prasata. Stancia čeká v derby peklo

Slávistický záložník Nicolae Stanciu

Derby se blíží. A na Letné bude v neděli dusno. Proč? Protože Nicolae Stanciu, jenž si slávisty získal a sparťany...

Teplická pomsta za potupu a úleva: Strašáka 0:8 jsme spláchli

Momentka z utkání Teplice - Mladá Boleslav.

Fotbalisté Teplic úspěšně prošli samoléčbou. Z osmigólového květnového traumatu, nejdrtivějšího domácí krachu v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz