Rozhodl tak v šestém kole první ligy o výhře fotbalistů Baníku nad Mladou Boleslaví 1:0.
Ostrava - Boleslav 1:0triumf Baníku zařídil nádherným volejem Fleišman |
„Gól to byl výstavní, trefil balon neskutečně,“ ocenil soupeře trenér Karel Jarolím, který Fleišmana v minulosti v Mladé Boleslavi trénoval.
„Že to tak dopadne, jsem vůbec nedoufal,“ přiznal Fleišman. „Věděl jsem, že budu hrát potřísté. Spousta lidí mi psala, že by bylo pěkné, a obzvlášť proti Boleslavi, kde jsem hrával, dát gól a tím to oslavit.“
Bylo těžké míč přesně trefit?
Můj první plán byl zkusit si ho zpracovat na prsa a střílet z druhého doteku, to by bylo jistější. Ale nevěděl jsem, jak daleko jsou protihráči, protože jsem se soustředil jen na centr. Tak jsem si řekl buď, anebo, že to zkusím napálit. Vyšlo to fantasticky, až jsem sám překvapený.
Byl jste si jistý, že to bude gól?
Už jak jsem balon trefil jsem podle trajektorie věděl, že do branky zapadne. A problesklo mi hlavou, jak budu slavit... Najednou jsem skákal přes reklamy a byl jsem pod kotlem. Byla to euforická oslava. K tomu gólu se hodila, protože takový už asi do konce kariéry nedám.
Po utkání fandové skandovali vaše jméno. Jak vám bylo?
Úžasně. To je vždycky parádní. Užíval jsem si to. A ještě chvíli si to vychutnávat budu. Jdeme s klukama na večeři. Asi budu muset zaplatit něco do týmové kasy, ale rád to dám. Také bylo pěkné, když mi i kluci v kabině zatleskali.
Na to, že jste v první lize začal hrát až v šestadvaceti letech, je tří sta zápasů pěkná porce, ne?
Jsem moc spokojený. Když si to vezmete, tak jsem to stihl za nějakých deset jedenáct roků, což je velmi dobré. K tomu jsem v Liberci, Mladé Boleslavi i teď v Baníku většinou hrával. Podstatné bylo, že se mi vyhýbala zranění, což je asi pro fotbalistu to nejdůležitější. To číslo mě hodně těší a určitě budu chtít ještě nějaký start přidat. Po fyzické stránce i zdravotně se cítím dobře, takže není důvod, abych nepokračoval i příští rok. Vše ale bude záležet hlavně na mě, na mém zdraví a přístupu. Jeden dva roky bych ještě odehrát zvládl. V létě jsme měli velmi náročnou přípravu, z níž mohu těžit.
Takže to klidně můžete dotáhnout na čtyřstovku?
(Směje se) To je těžké, to bych musel vydržet nejméně další tři roky. Budou sem přicházet noví hráči, co se budou o místo v sestavě rvát. Ale také budu bojovat. Nebudu říkat, kolik utkání ještě zvládnu, ale dokud to půjde, chci sbírat další starty.
Nad Mladou Boleslaví jste sice vyhráli, ale protivník zahodil spoustu šancí a ve druhém poločase vás pořádně tlačil. Čím to bylo?
O přestávce jsme vedli a říkali si, že nesmíme polevit, že musíme hrát jako by to bylo nula nula, furt naši hru, a zkusíme přidat další gól. Jenže Boleslavští do druhé půlky nastoupili velmi dobře a v podstatě třicet pět minut byli kolem našeho vápna. Bylo to neskutečně těžké utkání fyzicky. K tomu do hry poslali ještě Fila, druhého vysokého útočníka ke Škodovi. Zbytečně jsme zalezli a hosté měli po stranách i uprostřed moc prostoru. Hráči jako Marek Matějovský si s tím umějí poradit, takže tam dával pořád nějaké přihrávky. Naše výhra nebyla zasloužená, ale teď už je to jedno. Máme tři body, což je v tuto chvíli nejdůležitější. Nyní je repre pauza, takže můžeme v klidu potrénovat a připravit se na Teplice.
Ostatně náročné to být muselo, když většina z vás po utkání popadala na trávník...
Od Slavie minulou neděli jsme měli náročný týden. Se Slavii do nebyl dobrý výkon a běhali jsme bez balonu. Pak jsme chtěli zvládnout pohár v Hlučíně, což vyšlo, i když jsme hráli s prodloužením sto dvacet minut. A teď Boleslav, která také hrála velmi dobře. Ve druhé půli jsme s ní rovněž běhali bez míče. Když jsme ho získali, tak jsme ho jednoduše ztratili, anebo odkopli na půlku. Sešlo se to jedno s druhým. Nedivím se, že jsme popadali. Už se těším až si večer sedneme s klukama na večeři a vše z nás spadne. Popovídáme si o tom zápase a pak máme dva dny volna, takže si odpočineme i sami od sebe.
Na kolik piv to při té společné večeři vidíte?
Moc těžká otázka (usmál se). Řekl bych na dvě. A samozřejmě k tomu bude nějaké zdravé jídlo.
