„Už nebylo zbytí. Byl tam prostor, a tak jsem vystřelil,“ popsal svou ránu pod břevno Jiří Boula.
Co vám po gólu proletělo hlavou?
Nevím, jestli můžu použité to slovo, ale... že někdy stačí hrát ho... na to, aby člověk gól dal. Někdy to je obráceně. První poločas to byl ode mne horší, nebo dost slabý, výkon a několik minut nato po přestávce dám gól. Hodně mi to pomohlo stejně jako týmu, že jsme si víc věřili.
Čím si vysvětlujete rozdíl ve výkon v prvním a druhém poločase?
Má to více faktorů. Jsme si vědomi situace, ve které se nacházíme, takže to na nás bylo v tom prvním poločase bylo trochu znát, kdy to od nás byl méně sebevědomý výkon. I ode mě, což by být nemělo. Sám od sebe to očekávám, ale i tým očekává, že mu více pomůžu, že to nebude bojácný výkon, jako v první půli, nebo nejméně na mě to tak na hřišti působilo.
Očekáváte od sebe více i v nynější roli kapitána?
Cítím, že bych měl týmu dávat víc a dneska třeba ta první půle taková nebyla. Na druhou stranu jsem pomohl gólem. Přitom to není úplně moje role v týmu, ale doufám, že to bude třeba zlomový moment, jako byl v tom zápase, tak bude i v sezoně, že se nastartujeme a budeme pokračovat v lepším duchu.
Takže může výhra nad Olomoucí do vás dostat potřebné sebevědomí, že si teď budete na hřišti více věřit?
Je to takové klišé, já se říká. Vždycky, když je nějaká horší šňůra, nebo se nedaří, a přijde zápas, který vyhrajete, tak doufáte, že vás nastartuje. Ve finále ani nic jiného říct nejde. Všichni si přejeme, aby to pro nás byl impuls. Na hřišti jsme si, mluvím o druhém poločase, ukázali, že i taková utkání zvládneme.
Baník - Sigma 2:0, vzepětí a dvě rány po půli, pálila i nová posila domácích |
Co vás po přestávce zvedlo?
Řekli jsme si, že to není ideální, museli jsme na to zareagovat a určitě nám pomohla první branka, že jsme ji dali poměrně brzo. Druhý poločas tak už snesl měřítko, jaké bychom si představovali.
Souhlasíte, že tým stejně jako na Slovácku podržel brankář Martin Jedlička, jenž chytil několik šancí a jednu i po vašem zaváhání?
Díky za připomenutí... Ale je to tak, každý tým potřebuje mít za sebou důležitou postavu v bráně, která v kritických momentech udělá něco navíc, chytí gólovku dvě. Tak jsme do druhé půle mohli jít za stavu nula nula jako by se nic nestalo. Po přestávce mělo utkání už jiný vývoj i díky Martinovi. Je to součást jeho práce, ale je super, že se o něj můžeme opřít a že nás podrží.
Jako minule na hřišti Slovácka za stavu 2:0 neproměnil velkou šanci Václav Jurečka. Neměli jste obavy, aby utkání nedopadlo jako v Uherském Hradišti 2:2?
My jsme si hned po tom druhém gólu řekli, že jsme už v takovéhle situaci byli, že si musíme vedení pohlídat, že musíme zareagovat, musíme se z toho poučit a že nemůžeme být hlupáci, abychom něco podobného dopustili znovu. Každopádně jsme k tomu závěru přistoupili mnohem vyspěleji než v Hradišti.
Michal Kohút (vpravo) a Jiří Boula z Baníku Ostrava kroti olomouckého Antonína Růska.
Na podzim jste v 19 zápasech dali jen jedenáct gólů. Nyní ve dvou čtyři. Ukazuje se, že jste po příchodu útočníků Václava Jurečky a Abdallaha Gninga vpředu silnější?
Jejich příchod nám hodně pomohl, ano, máme tam větší sílu. Je to znát a je to jeden z hlavních důvodů, že nyní dáváme góly. Doufám, že v tom budou kluci pokračovat a budou nám pomáhat.
Ještě k zájmu Olomouce o vás. Co vás přimělo zůstat v Baníku?
Bylo to rozhodnutí klubu, šéfové řekli, že se nic nekoná, nebo aspoň takové mám informace.
A vy sám to vidíte jak?
Beru to tak, že jsem zůstal v Baníku. Mám tady důležitou roli a je tu dost práce, kterou musíme udělat.
