Proč?
„Mělo by to přece jen samé bonusy. Ubylo by konfliktů, obě lavičky naproti sobě na opačné straně hřiště, já i soupeřův trenér bychom si podél čáry mohli chodit, jak chceme. Jen venku, pod tribunou soupeře, by to asi úplně příjemné nebylo,“ došlo mu, než přeladil na vážnější notu.
Slavia s druholigovým německým soupeřem remizovala 1:1, takže na soustředění ve Španělsku ani podruhé nezvítězila (ve středu prohrála s Basilejí 3:4). Tentokrát nenastoupila pod špičatým vrcholkem hory La Concha ve velké fotbalovém centru v Marbelle, ale v nedaleké Esteponě, kam se za Karlsruhe vydala.
První poločas prohrála 0:1, druhý 1:0 vyhrála, čili plichta.
Slavia nevyhrála ani druhý zápas, za Spartu už pálí Vojta, přispěl k vítězství |
„Pro nás dost dobrá prověrka,“ řekl Trpišovský, když se pustil do hodnocení. „Bylo vidět, že je soupeř hodně namotivovaný. Chtěli se ukázat, navíc byli dost rychlí a dynamičtí. Intenzitou se zápas blížil mistráku, což jsme potřebovali.“
Pro Karlsruhe, jehož fandové si chodili pro pivo do kelímku za plot areálu, kde si jeden z místních otevřel improvizovaný výčep v kufru od auta, šlo o generálku na restart druhé bundesligy. Po podzimu je deváté.
Slavia je v jiné fázi.
Ve Španělsku ji čeká ještě páteční utkání s norským Brannem, který v sobotu remizoval s Kodaní rovněž 1:1. A krátce po návratu do Prahy už je na programu Liga mistrů s Barcelonou.
Kdyby měl katalánský gigant u hřiště v Esteponě svého zvěda, moc poznámek by si do notýsku zapsat nemusel. Slávisty během příštích dnů čeká ještě kopec práce, protože v sobotu moc dobře nevypadali: těžké nohy, vepředu málo nápadů, v poslední třetině hřiště spoustu nedorazů a taky okénka vzadu, do nichž německý soupeř s chutí nakukoval.
Trpišovský využil celkem jedenadvacet jmen.
Trenér Jindřich Trpišovský sledoval přípravný zápas Slavie proti Karlsruhe z netradičního místa.
Jen gólman Markovič na trávníku vydržel kompletních devadesát minut. Z hráčů do pole chyběli zranění záložníci Oscar a Bužek, nedostalo se ani na Camaru, který minule naskočil netradičně v záloze.
Teď se tam objevil pro změnu Chaloupek. „Tím, že nám chyběl čtvrtý střeďák, to tak ve druhém poločase vyšlo. Něco podobného nás může potkat i v soutěži, takže jsme chtěli, aby si to zkusil,“ vysvětlil trenér ligového lídra.
Gól po 130 dnech. A co Cham?
Radost mohl mít z útočníka Erika Prekopa, který poprvé v červenobílém vstřelil regulérní gól. Po více než čtyřech měsících od svého příchodu.
„Je to pořád jenom příprava, ale jako útočníka mě samozřejmě těší každý gól,“ říkal. Mohl jich dát víc. „Konkrétně tři. Měl jsem tam ještě nebezpečnou hlavičku a tyčku po střele, která gólmanovi proklouzla pod tělem,“ krčil rameny.
Trefil se z dorážky, když doběhl míč po předchozí střele Kušeje. A neminou ho dublované prémie do kasy, neboť po přestávce navlékl i kapitánskou pásku.
Tu měl v první půli rakouský šikula Cham, po odchodu Zafeirise nové číslo 10: tradičně ukázal famózní techniku i driblink, ale taky některé nedostatky.
„Má věci, které žádný hráč v týmu nemá. Musím ho pochválit, protože po zimní pauze přišel zase o kus připravenější. Ale sami jste viděli, že jediný gól jsme dostali po jeho ztrátě,“ připomněl Trpišovský.
Bylo to na útočné polovině, kde se Chamovi v souboji zamotal balon pod nohy. Soupeř využil toho, že slávisté v defenzivě zrovna nebyli srovnaní. Rychlá kolmá přihrávka nahoru, přečíslení, zakončení Ben Farhata, gól.
„Musíme hru s Chamem upravit tak, abychom z jeho přítomnosti měli výhodu,“ navázal kouč. „Proti Basileji dal gól, hrál dobře. Jenže zatím spíš platí, že když je na hřišti, moc gólů nedáváme. Přitom je to strašně zajímavý hráč a má cosi, čím nám může hodně pomoct. Určitě je dál, než když přicházel. Ale musíme ho ještě lépe využít a sladit se s ním.“
