Až v předposledním kole sezony odehrál celé utkání. Záložník Petr Nerad navíc v sobotním duelu proti Liberci (4:0) vstřelil svou první branku v jihlavském dresu. „Podruhé na jaře jsem se dostal do základní sestavy. Tak jsem se snažil ze sebe dostat maximum,“ usmívá se 21letý středopolař. „Gól byl něco navíc. Ale jsem za něj hrozně rád,“ dodává spokojeně.
Vaše půlroční hostování z pražského celku Bohemians 1905 se rychle blíží ke konci. Už máte jasno o tom, co s vámi bude dál?
Všechno se bude teprve řešit, nějaká jednání se vedou. Ale zatím bych to nechtěl komentovat.
Vy osobně byste si přál na Vysočině zůstat?
To bych si raději nechal pro sebe (usmívá se).
Dobře, tak tedy jinak. Jak jste byl na Vysočině spokojen?
Tím, že jsem do Jihlavy přišel zraněný, pro mě start nebyl zrovna ideální. Protože tým šlapal, bylo pro mě těžké se prosadit do sestavy. Ale nějaké zápasy jsem odehrál, něco jsem snad ukázal. A uvidíme, co přinesou další týdny.
Máte za sebou zápas s Libercem, který jste rozstříleli 4:0. To byla parádní domácí rozlučka.
Před zápasem jsme věděli, že domácí utkání se nám letos vůbec nedařily. Chtěli jsme se divákům alespoň nějak revanšovat. A spravit si chuť. Podařilo se to, i když Liberec - jak jsme viděli - šetřil opory na pohár. Ale myslím, že to mohlo skončit i vyšším rozdílem.
Z tribuny to vypadalo, že Liberec nehrál prakticky nic. Viděli jste to na hřišti podobně?
To se tahle nedá říct, že nehrál nic. (usmívá se). My jsme na ně dobře vlítli, dali dva rychlé góly. A ono se pak hraje špatně. Na konci poločasu nás trošku zatlačili. Ale myslím si, že druhou půli - po tom třetím gólu - jsme se uklidnili úplně. A pak už se jen dohrávalo.
Také vy jste nastoupili v poměrně omlazené sestavě. Těší vás vysoké vítězství o to víc?
My už jsme v podobné sestavě hráli i s Teplicemi a v Plzni. Akorát to byly zápasy, které dopadly jinak, než jsme si představovali. A jestli to těší? Ono je jedno, v jaké hrajeme sestavě. Hlavně, že vyhráváme jako celek. To je nejdůležitější.
V duelu proti Liberci uzavřel bohatou kariéru brankář Jaromír Blažek. Řekli jste si, že mu pomůžete k nule?
Byl to zápas o něm. Samozřejmě jsme mu chtěli pomoct. Něco si chytil sám, měl i štěstí při tyčce. Ale myslím si, že to, co dokázal, a to nejen ve Spartě, předtím, je potřeba smeknout. Že v tolika letech ještě vydržel chytat. Klobouk dolů.
Když zmiňujete Teplice a Plzeň, jak moc vás mrzí, že jste kvůli třem porážkám v řadě vypadli z boje o případné páté místo, které by mohlo přihrát účast v evropských pohárech.
Je to obrovská škoda. Když nepočítám Plzeň, zbývající zápasy jsme měli dobře rozehrané. V Brně jsme si to prohráli sami, vlastními chybami. A ani s Teplicemi jsme nebyli horším týmem, prohráli jsme 0:1 po nešťastném gólu. V Plzni už se skoro nejednalo o nás, šlo jen o to, jestli domácí potvrdí zisk mistrovského titulu. Chtěli jsme jim to znepříjemnit, ale nepovedlo se.
Přesto také v posledním kole můžete bojovat o historický rekord Jihlavy v lize. Potřebuje k tomu ale vyhrát v Mladé Boleslavi. Mluvili jste o tom v kabině?
Bavili jsme se o tom už několik zápasů nazpátky. Ale po těch třech prohrách už o tom nikdo moc nemluvil. Samozřejmě by to bylo hezké, i když v Boleslavi je to těžké. Ale určitě by to pro jihlavský klub byl úspěch.
